04.04.2013 | 03:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pohoda zvířat je aktuální záležitost

Welfare, dobré životní podmínky nebo jinak také pohoda zvířat je oblastí, která má své historické základy a není ani u nás již žádnou novinkou. V posledním období se významně vyvíjí zejména z hlediska vědeckého zkoumání, avšak z hlediska chovatelského jsou základní zásady „deštníku“ zvaného welfare přirozeně uplatňovány v chovech od nepaměti. Cílem dodržování zásad péče o pohodu zvířat je zachování zdraví, plné životaschopnosti a celkového prospívání zvířat.

Zabezpečení podmínek ochrany zvířat proti týrání i aktivní ­vytváření podmínek pro jejich pohodu, které umožní zvířeti prožívat život na určité úrovni spokojenosti, vychází v praxi z řady vědních oborů a disciplín. Zahrnuje a využívá například vědecké poznatky a praktické zkušenosti z biologie, fyziologie zvířat, etologie zvířat, výživy, zootechniky, zoohygieny a dalších environmentálních disciplín, poznatky veterinární medicíny (ve smyslu péče o zdraví zvířat a prevenci nákaz), přitom musí respektovat tradice, ekonomické vztahy a dané právní prostředí.
I s ohledem na tyto vzájemné souvislosti má welfare nezastupitelný význam jako zastřešující prvek znalostí i praktických zkušeností s chovem zvířat jak pro samotné chovatele, pracovníky orgánů ochrany zvířat, zástupce výzkumných ústavů a univerzit i zástupce z řad veterinární praxe, projektantů staveb, plemenářů apod.
Ochrana zvířat a péče o jejich pohodu byla v minulosti v České republice součástí různých vědních oborů a disciplín. Od roku 1992, kdy došlo k vydání zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, byla definována a realizována jako samostatná a komplexně působící oblast. Po celé další období byla tato problematika realizována podle uvedeného zákona a dalších národních předpisů., které byly následným doplňováním harmonizovány s právními předpisy Evropské unie (EU). Ve vymezených oblastech, např. na úseku přepravy a usmrcování zvířat, jsou dnes již platné přímo využitelné předpisy EU.
Vzhledem k posílenému právnímu vědomí odborné i tzv. laické veřejnosti, množství platných právních předpisů na úrovni EU v této oblasti a zejména významnému uplatnění společenských a ekonomických vlivů vyvstává stále častěji otázka správné aplikace, vymáhání a možného posílení současných předpisů a vy­užívání vhodných nástrojů.
Problematika welfare se v posledním období významně vyvíjí a dnes je i s ohledem na zajištění bezpečnosti potravin v Evropě i ve světě velmi aktuální. Podmínky ochrany zvířat a péče o jejich pohodu byly a jsou pravidelně na úrovni ČR i EU analyzovány.

Plány a projekty na úrovni EU
 
V loňském roce Evropská komise přijala již druhou strategii EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015, která je založena na původní strategii z roku 2006, přičemž vychází zejména ze zkušeností získaných v průběhu pětiletého prováděcího období původního, tzv. akčního plánu.
Cílem této nové čtyřleté strategie je další zlepšení základní úrovně ochrany zvířat a jejich welfare v EU, a to zejména prostřednictvím zavedení nového komplexního legislativního rámce, jenž bude klást důraz na výsledky a na vzdělávání všech příslušných stran a dále také prostřednictvím posílení či lepšího využívání již existujících opatření, například pokud jde o důslednější dodržování právních požadavků ze strany členských států, zlepšení stávající mezinárodní spolupráce nebo poskytování kvalitnějších informací spotřebitelům.
Je nutno dodat, že ne všechny členské státy EU přijímají podobnou koncepci připravovanou také v oblasti ochrany zdraví zvířat s nadšením. S ohledem na ekonomický vývoj v jednotlivých sektorech chovu hospodářských zvířat (odvětví vajec, chov prasat) a dalšího obchodu se některé členské státy EU staví k těmto otázkám spíš konzervativně a odkazují např. i na to, že opatření by měla zohlednit a zajistit zachování udržitelného zemědělství i konkurenceschopnosti mezi jednotlivými členskými státy, ale také globální konkurenceschopnost subjektů EU ve vztahu k třetím zemím, jež např. v oblasti ochrany zvířat ne vždy uplatňují stejné normy jako EU.
Je ale potřeba mít na paměti, že účelem vytvoření určitého standardu pro zvířata a správné péče o ně je zachování jejich zdraví a u zvířat hospodářských tím i zajištění zdroje kvalitních a zdravotně nezávadných potravin. Myšlenka tzv. jednoho zdraví „One World – One Health“ je na druhou stranu jednoduchou a srozumitelnou koncepcí podporovanou napříč celou Evropou. Je definována jako společné úsilí různých oborů na odborné, místní, národní i globální úrovni s cílem dosažení optimálního zdraví lidí, zvířat a zachování dobrých podmínek životního prostředí. Tento koncept je také nedílnou součástí strategie EU v oblasti zdraví zvířat pro období 2007–2013 založené na principu Prevence je lepší než léčba.
Na celkovém uplatnění podmínek ochrany zvířat proti týrání a péče o jejich pohodu a při jejich posuzování a hodnocení se významně podílejí také společenské a etické vlivy s uplatněním tradic morálních, kulturních, náboženských atd. a také vzdělání a celková povědomost zúčastněných stran.
Je nezpochybnitelná důležitost vzdělávání laické i odborné veřejnosti v oblasti welfare, zejména propagace odpovědného chovu zvířat a jejich využívání při různých činnostech, a etického zacházení se zvířaty např. prostřednictvím různých vzdělávacích akcí, kurzů, školních osnov u vzdělávání dětí, podpory managementu obcí apod.
V této souvislosti je zajímavý rozvoj vzdělávacích aktivit na univerzitách a dalších vědeckých institucích v České republice a jejich zapojení v rámci mezinárodních grantových programů. Jedná se např. o aktivity v projektu AWARE (http://www.aware-welfare.eu/aware) nebo projektu EUWelNet (http://www.euwelnet.eu/euwelnet), který odstartoval začátkem února 2013.
Cílem obou těchto projektů je zřídit a koordinovat síť odborníků, kteří budou identifikovat potíže při aplikaci právních předpisů EU v oblasti welfare, hledat cesty pro zlepšení a vyvíjet strategie pro efektivnější předávání informací a zkušeností mezi jednotlivými subjekty (vědci, kontrolní orgány, zákonodarci, chovatelé, obchodníci, spotřebitelé).
Projekt EUWelNet plánuje vyhodnotit zkušenosti z provádění tří konkrétních právních předpisů EU: směrnice Rady 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, směrnice Rady 2007/43/ES o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso a nového nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování.
Dalším zajímavým počinem je AWIN projekt (http://www.animal-welfare-indicators.net/site/), který se zaměřuje na výzkum měřitelných indikátorů pro posuzování úrovně welfare zvířat. Cílem projektu je vytvoření příslušných protokolů pro posuzování welfare jednak z hlediska jednotlivých druhů a kategorií zvířat, jednak s ohledem na faktory, jakými jsou zdraví zvířat, technologie a chovatelské postupy, nebo také sociální prostředí, prenatální péče apod. Dalším cílem je vytvořit globální centrum pro výzkum a vzdělávání v oblasti welfare zvířat, které bude integrovat poznatky výzkumu z minulosti i současnosti.

Dodržování pravidel má význam
 
Vzhledem k charakteru požadavků welfare souvisejících často s úpravou technologií vyžaduje zavádění EU předpisů v této oblasti do praxe určitý čas a častokrát i nemalé investice. Pro splnění jednotlivých přechodných ustanovení, která poskytují určitou flexibilitu, je tedy důležitá celková připravenost chovatelů jak po technické, tak po finanční stránce, včetně možnosti čerpání dotací, což se ukázalo jako stěžejní např. při přechodu z ne­obohacených klecí u chovu nosnic v roce 2012.
Ne všechny členské státy EU však přijímají opatření v dostatečném předstihu tak, aby splnily lhůty požadované legislativou, což vyvolává kontroverzní reakce nad smyslem komunitárního plánu, a to nejen v oblasti ochrany zvířat. Toto téma není však předmětem našeho článku, i když by stálo za úvahu podpořit úsilí o změnu tak, aby se na všech stranách respektovaly základní principy a současně podporovalo úsilí o zachování udržitelného zemědělství v EU.
Na druhou stranu zajištění dob­rých podmínek péče o zvířata, včetně správně nastavených a udržovaných technologií a vhodných chovatelských postupů by mělo být jedním z pilířů správné chovatelské praxe. Nedodržením podmínek welfare hospodářských zvířat dochází často ke vzniku určitých rizik, k ekonomickým ztrátám v jejich chovu a v extrémních případech i k ohrožení zdravotní nezávadnosti finálních produktů.
Pomineme-li omezení vyplývající z veterinárních a hygienických předpisů o použití látek, jejichž rezidua mohou ovlivnit negativně zdraví spotřebitele, je řada dalších faktorů, které za určitých okolností, pokud působí dostatečně intenzivně nebo dlouhou dobu, mohou mít negativní vliv na zdravotní nezávadnost a kvalitu.
K nejvýraznějšímu ovlivnění samotné kvality potravin dochází nejčastěji vlivem nedostatečné nebo chybně prováděné výživy zvířat. Významné pro pohodu zvířat je také zajištění napájení nezávadnou vodou, a to nejen na pastvě, dále vhodného prostředí, ve kterém jsou zvířata chována, a nejedná se jen o prostorové nároky a nároky na možnost volného pohybu zvířat. Samozřejmě stěžejní je samotná péče ze strany chovatele.
I když v současné době u vyšlechtěných plemen, hybridů, lze za dodržení nastavených podmínek chovu, mikroklimatu, výživy atd. předpokládat docílení určité produktivity za současného zajištění dobré úrovně zdraví, je potřebné mít na paměti, že organismus zvířete je citlivá biologicky složitá jednotka, která není strojem s předem nainstalovaným programem.
Významným zásahem do pohody zvířat, který přinesl i další rizika, bylo právě zintenzivnění způsobu chovu. V intenzivních chovech by měl být přirozený důraz na prevenci např. stavu přehřátí, nedostatku tekutin a případných poranění. Vedou totiž mimo jiné k ekonomickým ztrátám, protože produkty zvířat ovlivněných těmito stavy bývají při veterinární hygienické kontrole vyloučeny.
Je potřebné si také uvědomit, že limity nastavené legislativou jsou standardy minimální, a i když jsou chovateli vnímána jednotlivá ustanovení často rozporuplně, měly by být brány v celkovém kontextu. Nebudeme zakrývat, že řada v současnosti platných pravidel je ve světle aktuálně používaných technologií již zastaralá a potřebují revizi, k tomu je však potřebná vůle tvůrce daného předpisu, která podle dosavadních zkušeností zatím chybí.
Závěrem lze říci, že samotný chovatel má podporovat vytváření a udržení co nejoptimálnějších podmínek pro to, aby získané potraviny byly zdravotně nezávadné a kvalitní.

Teorie a praxe
 
Za rok 2012 provedli inspektoři Státní veterinární správy celkem 9150 kontrol u různých skupin zvířat a činností. Počet a typ plánovaných kontrol byl stanoven na základě analýzy rizika a podle víceletého plánu kontrol. V chovech hospodářských zvířat to bylo 3316 akcí, u 229 kontrol byly zjištěny závady a týkaly se 120 857 zvířat.
Počet celkově podaných podnětů podle zákona č. 246/1992 Sb. k zahájení správního řízení obecními úřady obcí s rozšířenou působností v roce 2012 klesl na 385, oproti 430 podnětům v roce 2011. V chovech hospodářských zvířat to bylo celkem 120 podnětů. Byly využívány i další sankce.
Vzhledem k šířce záběru problematiky péče o pohodu zvířat, zveřejňování spíše negativních nálezů ze strany médií, aktivitě různých sdružení je činnost kontrolních orgánů v oblasti welfare v dnešní době vnímána spíše v negativním světle.
Základem činnosti kontrolního orgánu je samozřejmě ověřování plnění požadavků legislativy, které zahrnuje odborné posuzování zajištění vhodných podmínek péče o zvířata i ochrany zvířat proti týrání. Pokud by dozorové orgány nevykonávaly svou práci důsledně, mohlo by dojít k negativnímu ovlivnění kvality živočišných produktů – tedy potravin.
Je na škodu věci přetrvávající slabší komunikace mezi chovateli a kontrolními orgány a stále málo využívané odborné znalosti i zkušenosti těchto subjektů k vzájemnému obohacení a vylepšení obrazu českého chovatelství, a to nejen z pohledu ochrany zvířat a welfare.
Jak říká prof. Broom, složitost vztahů mezi člověkem a zvířetem je realizovaná od vynikajících podmínek pro život zvířete až po vztah přinášející strádání a utrpení, vyžaduje odborné posuzování zabezpečení podmínek ochrany zvířat, ale i aktivní vytváření péče o jejich pohodu (welfare), které umožní zvířeti prožívat život na určité úrovni spokojenosti.
Je potřebné si uvědomit, že kvalita života zvířat ovlivňuje kvalitu života lidí.

 

Klíčové informace

– Vrcholovým orgánem ochrany zvířat v ČR je Ministerstvo zemědělství, které řídí výkon státní správy na tomto úseku. Od 1. ledna 2009 bylo zřízeno v rámci odboru živočišných komodit oddělení ochrany zvířat, které je garantem legislativy pro oblast ochrany zvířat.
– Ústřední komise pro ochranu zvířat, složená ze zástupců příslušných státních orgánů a reprezentantů nevládních organizací již není orgánem státní správy a stala se poradním orgánem ministra zemědělství.
– Dozor nad ochranou zvířat a péčí o jejich pohodu vykonávají inspektoři Státní veterinární správy (SVS). Výkonnými orgány, které řeší podněty předložené SVS a ukládají sankční opatření, jsou ve správním řízení úřady obcí s rozšířenou působností (ORP). V trestním řízení pak policie, státní zastupitelství a soudy
.

Bližší údaje k uvedené problematice najdete na www.svscr.cz
MVDr. Simona Ninčáková
Státní veterinární správa ČR
Odbor ochrany zdraví a pohody zvířat

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down