Počet škod byl podle sdělení některých pojišťoven v loňském roce nadprůměrný. Polní plodiny a speciální kultury poškodily především krupobití, zimní i jarní mráz, holomrazy. Živly řádily v ozimé pšenici, řepce, nevyhnuly se ani sadům, vinicím a zelenině. Pojištěným zemědělcům se náklady na pojistné vrátily, přestože dotace na část uhrazeného pojistného se vloni snížila. Úsporná opatření ale nekončí, podle informací ministerstva zemědělství lze očekávat, že státní podpora v rámci programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu se za letošní rok ještě sníží. A to může znamenat, že existence zemědělců, kteří nebudou mít dostatek finančních zdrojů na úhradu pojistného, může být ohrožena.
O ekonomické krizi, úsporných opatřeních se hovoří téměř ve všech sférách hospodářství a zemědělství není výjimkou, jak potvrdila Ing. Alena Stiborová, ředitelka odboru zemědělského pojištění České pojišťovny a. s. Vnímají krizi i zemědělci a jak na ni reagují v segmentu pojištění plodin? „Přes zvyšující se tlak na ekonomiku hospodaření si velká část zemědělců uvědomuje, proč právě pojištění patří na stranu nezbytných a oprávněných nákladů. Úkolem pojištění je pomoci tam, kde sebelepší předvídatelnost a lidská snaha nejsou schopny zamezit nenadálým událostem, a tím i negativním dopadům do hospodaření firmy. A dopad škod v důsledku živelních událostí lze řešit vhodným pojištěním,“ uvedla zkušenosti z praxe Ing. Stiborová. Obavy hospodářů jsou podle ní však oprávněné v případě nepojistitelných rizik, jako jsou například sucho, které se v loňském roce podepsalo na výnosech především v oblasti střední a jižní Moravy. „Pro tyto případy by bylo vhodné systémové řešení za účasti státu,“ doporučila.
Odlišný názor na krizi v zemědělství má vedoucí referátu pojištění hospodářských rizik Kooperativy pojišťovny Ing. Miroslav Pánek. „Agrární sektor se nachází poněkud mimo hospodářskou krizi, která postihla ekonomiky vyspělých zemí. Z hlediska pojistitelných rizik a možných škod považuji portfolio pojišťoven za dostačující, prohlásil.
Jak to je a bude s motivací k uzavírání pojištění
Předepsané pojistné si zavedení pojistitelé udržují či zvyšují s růstem cen rostlinných komodit. Státní podpora ale v roce 2012 klesla, takže jak to bude s motivací zemědělců k uzavírání pojištění, pokud by se měla nadále snižovat? „Ceny obilovin byly rekordní, ceny olejnin velmi vysoké. V loňském roce zemědělci proto svou pojistnou ochranu spíše rozšiřovali. Značnou měrou k tomu přispěla, byť snížená, státní dotace na pojistné. Až nebudou mít zemědělci dostatek finančních prostředků na pojištění svého živobytí, ať v důsledku hospodářské krize nebo absence dotací, bude tím ohrožena jejich existence,“ upozornil Ing. Marek Hrubý z Agra pojišťovny, organizační složky pro ČR. Zároveň poznamenal, že loni tomu tak nebylo, zemědělci proto poptávali nad rámec nabídky Agra pojišťovny pojištění sucha. Podle něj by bylo pěkné hospodařit v naprosté jistotě. „To je však možné jenom tam, kde pomocnou ruku při pojišťování zemědělských rizik nabídne ve větší míře i stát. Mohlo by se jednat například o pojištění minimální tržní produkce z hektaru, kdy pojistným rizikem jsou jakékoli vlivy spojené s nepřízní počasí. Takové pojištění není ale za běžných tržních podmínek realizovatelné, pomoci by musel stát, například formou státního zajištění, vyjmenoval zatím nepojistitelná rizika, která by zemědělská praxe ráda přeměnila v pojistitelná. „A taková doba zatím u nás ještě nenastala,“ uzavřel Ing. Marek Hrubý.
Státní podpora pojistného pro ostatní plodiny klesla
Státní podporu na Program pojištění poskytovanou prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) bezpochyby vítají zemědělci i pojistitelé. Vloni se ale u dvou podprogramů snížila. Představenstvo PGRLF schválilo finanční podporu pojištění pro rok 2012 u jednotlivých podprogramů k programu Poskytování finanční podpory pojištění ve výši 50 % z uhrazeného pojistného na speciální plodiny, 17 % z uhrazeného pojistného na ostatní plodiny, 40 % z uhrazeného pojistného na hospodářská zvířata. Předmětem podpory je úhrada části nákladů prokazatelně vynaložených na platbu pojistného u pojištění plodin a hospodářských zvířat.
Podpora se poskytuje pěstiteli, který splňuje všechny stanovené podmínky pro poskytnutí finanční podpory pojištění. Za plodiny se nepovažují lesní porosty a lesní školky. Podpora se vztahuje na současně pojistitelná rizika, kterými jsou krupobití, požár, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz.
Do skupiny speciálních plodin patří trvalé kultury včetně školek – réva vinná, chmel, ovoce (meruňky, jabloně, hrušně, třešně, višně, broskvoně, rybíz, angrešt, ořešáky, mandloně, kdouloně, švestky, slívy, ryngle, maliny, ostružiny). Dále se do této skupiny řadí konzumní zelenina (celer, mrkev, petržel, pastinák, křen, ředkvička, ředkev, kedlubny, kapusta, květák, zelí, cibule, česnek, pažitka, pór, cukety, okurky, paprika, rajčata, salát, špenát, kopr, brokolice, hrách zahradní, fazol obecný, kukuřice cukrová, řepa salátová, meloun vodní, tykev obecná). K úplnému výčtu je třeba vyjmenovat jahody, okrasné rostliny včetně školek a LAKR a přadné rostliny (len a konopí).
Další přírůstek mezi pojistiteli
Kromě České pojišťovny a Agra pojišťovny poskytují v současnosti pojištění plodin v České republice Generali Pojišťovna, Hasičská vzájemná pojišťovna, ČSOB Pojišťovna, Kooperativa. K šesti zmíněným pojistitelům lze připočítat už sedmý přírůstek, jenž nabízí produkty zemědělského pojištění. „Allianz pojišťovna opravdu nabízí zemědělské pojištění, tyto nabídky jdou především přes makléře,“ potvrdil mluvčí tohoto subjektu Václav Bálek. S pojišťěním zemědělců jsme začali před třemi měsíci a tedy rozjíždíme se. I po prvním čtvrtroce je zřejmé, že se zemědělci k Allianz obracejí s důvěrou, což vychází mimo jiné i z toho, že jsme jim v minulosti už standardně pojišťovali majetek a automobily. Tím, že jsme začali krýt i klasická zemědělská rizika, spojená s pěstováním rostlin a chovem zvířat, jsme rozšířili portfolio svých produktů. Je to logický krok a věříme, že jejich důvěru nezklameme,“ upřesnil.
Týdeník Zemědělec oslovil dvě zavedené pojišťovny poskytující zemědělské pojištění a jednu, která je v tomto segmentu ještě spíš nováčkem, aby položil jim několik aktuálních otázek.
Pojišťovny informují
1. Zhodnoťte pojistný rok 2012 z hlediska pojišťovny a z hlediska klienta – zemědělce. Vyplatilo se uzavření pojištění v tomto roce zemědělcům – a na jaká rizika?
2. Kolik činilo vybrané pojistné vloni, popřípadě v předchozích letech, a proti tomu pojistné plnění. Vybrané pojistné se týkalo kolika hektarů zemědělské plochy, jakých plodin na kolika hektarech a jakého objemu produkce?
3. Pociťujete jako pojišťovna v současnosti nyní více konkurenci na pojistném trhu zemědělského pojištění? Ukrajují vám pojišťovny, které začaly poskytovat zemědělské pojištění v posledních dvou letech, z pomyslného koláče počtu klientů?
4. Zaznamenáváte rozdílný přístup k zemědělskému pojištění menších a velkých zemědělských podniků (farmářů)? Jak se projevuje?
5. Příznivý vliv státních dotací na krytí zemědělských rizik v zemědělské prvovýrobě je nesporný. Považujete dosavadní výši podpory PGRLF za dostatečnou? Je správně cílená nebo by produkt měl být upraven jiným způsobem, aby pokrýval jiná rizika, jiné plodiny, aby byly jiné podmínky pro pojištění?
6. Podle návrhu nové evropské normy by bylo možné využít evropské zdroje ke krytí rizik v zemědělství, ale i po katastrofách jen za určitých podmínek. Jednou z nich je, že podpora by se měla vztahovat jen na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, chorobami či škůdci při zničení více než třiceti procent průměrné roční produkce zemědělce. Jak by se toto omezení dotklo pojišťoven a jak zemědělců v České republice?
7. Zavedli jste v poslední době nějaké nové pojistné produkty, popřípadě upravili již zavedené, kterými reagujete na změny ekonomické, dotační politiky, komoditní strukturu zemědělského podniku či obecně zemědělské podnikání?
Agra pojišťovna
organizační složka pro ČR,
odpovídá: Ing. Marek Hrubý,
ředitel organizační složky
1. Agra pojišťovna v roce 2012 opět posílila svoje místo na trhu a potvrdila svoji pozici největšího specializovaného zemědělského pojistitele v centrální Evropě. Rok 2012 byl v počtu škod způsobených krupobitím vysoce nadprůměrný a pojištění pro případ tohoto škodlivého činitele se tedy zemědělcům určitě vyplatilo. Z pohledu pojišťovny se klientům vyplatilo také pojištění škod mrazem, ale to už je každoroční evergreen. Cena živelního pojištění je velmi příznivá, a koho taková škoda potkala, byl rád, že svým pojištěním učinil to nejlepší rozhodnutí. Nižší poptávku jsme zaznamenali v souvislosti s pojištěním záplavy a vichřice jako výnosových škod. Loňský rok ukázal, že těchto škod naštěstí nebylo mnoho.
2. Celkové přijaté pojistné i pojištěná plocha u Agra pojišťovny se zvyšují každým rokem. Je to dáno kvalitou jejích produktů, profesionální likvidací škod i nízkým pojistným. Předepsané pojistné Agra pojišťovny činilo bezmála 140 milionů korun a vztahuje se k pojištěné ploše 300 000 ha zemědělské půdy. Největší podíl na našem přijatém pojistném tvoří již tradičně pojištění plodin na orné půdě. Postupně se v našem portfoliu zvyšuje i zastoupení speciálních plodin (vinné révy, ovoce, chmele, zeleniny) a hospodářských zvířat. Co do počtu škod byl, z našeho pohledu, letošní rok nejhorším za posledních šest let. Celkový objem vyplaceného plnění dosáhl loni 120 milionů korun a lze říci, že v průměru každý druhý klient hlásil v loňském roce škodní událost.
3. Nová konkurence přichází a odchází, stabilizovaní a zkušení pojistitelé zůstávají. Nově příchozí pojistitel si vždy získá své klienty, z velké části „přebíhavce“, a zkušenosti, které s nimi udělá, ho mnohdy za rok, za dva od další činnosti na tomto poli odradí. Rozčarování mnohdy přijde v tu nejméně vhodnou dobu, tedy při likvidaci škodní události. Klient počítá s profesionálním stanovením její výše, srozumitelnou likvidací a nakonec s rychlou výplatou plnění. Agra disponuje zkušenými likvidátory, kteří jsou také aktivními zemědělci. Ti se díky tomu dokážou dobře vcítit do role poškozeného kolegy, protože podobnou zkušenost již sami poznali i na vlastní kůži. Pozitivní ale pro všechny zemědělce je, že silnější konkurence zaručuje nízkoškodovým a stálým klientům nízké sazby. To je důležité zejména v dnešní době postupného útlumu státní dotace pojistného.
4. Tady se projevuje zvláštnost plodinového pojištění. U něj nefunguje nepřímá úměra platná pro většinu majetkových pojištění: čím větší pojistná částka, tím menší relativní riziko pro pojistitele, tady se relativní míra rizika pro pojistitele nemění. Velký zemědělský podnik ale vnímá své lepší rozložení rizika jako samopojištění a tlačí na snížení sazeb. Menší podnikatel se nepojistí většinou jen tehdy, pokud má (nebo si myslí, že má) dostatečné vlastní rezervy.
Příznivý vliv státních dotací na krytí zemědělských rizik v zemědělské prvovýrobě je nesporný. Považujete dosavadní výši podpory PGRLF za dostatečnou? Je správně cílená nebo by produkt měl být upraven jiným způsobem, aby pokrýval jiná rizika, jiné plodiny, aby byly jiné podmínky pro pojištění a podobně?
5. Rád bych odpověděl příkladem, jak funguje podpora aktivního řízení rizik u zemědělského pojištění u našich rakouských sousedů. Výši dotace mají stanovenou zákonem, a ta činí u nejvýznamnějších rizik pevně 50 % pojistného. Dalo by se tedy říci, že každý zemědělec přesně ví, kolik dostane. Ono je to ale ještě o něco lepší, protože zemědělec tu dotovanou polovinu ani platit nemusí. Pojišťovně jí totiž na základě celkového výkazu na konci roku převede z 25 % stát a 25 % spolková země. Klientovi to v letních měsících přinese tolik potřebné zlepšení cash flow a ani jej pak nečeká žádné papírování související s podáním žádosti. U nás se ale v posledních letech dotace pojistného snižuje, a to plošně. Diskuse o její struktuře je proto v tuto chvíli irelevantní. Podstatné pro zemědělce je, aby dotace byly zachovány alespoň ve stávající podobě, jinak může být u nás ohrožena existence velké části zemědělských subjektů.
6. Třicetiprocentní ztráta průměrné roční produkce podniku způsobená pojištěnými vlivy je u středních a větších podniků zcela výjimečná. Pokud by tedy byla taková norma pro poskytování dotace v České republice zavedena, zřejmě bychom nemuseli mít velké obavy z vyčerpání příslušného rozpočtu. Ale teď vážně, Agra pojišťovna se v loňském roce aktivně účastnila diskusí nad návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a navrhovala článků 37 až 40 této směrnice v navrženém znění nevyužít. Řešením je zachovat současnou formu dotace hrazenou z národních zdrojů a touto cestou se bude ubírat i celá řada dalších evropských států.
7. Naše produkty nabízíme na středoevropském trhu v obdobné koncepci řadu let a velmi dobře fungují. Například propojištěnost rakouského zemědělství díky nim přesahuje 80 %. Kontinuálně probíhající změny spočívají v jejich přizpůsobování odlišné velikosti a výrobní struktuře českých podniků. V poslední době jsme zavedli pojištění záplavy a vichřice jako výnosové škody a také možnost volby nulové spoluúčasti u nejdůležitějších produktů, která je velmi žádaná. Další novinkou byla letos na podzim možnost nastavení krytí rizik na úrovni jednotlivých plodin a dále pojištění pádu konstrukce u chmele. Naše pojišťovna zatím jako jediná na trhu nabízí pojištění plodin snadno a rychle přes internet.
Česká pojišťovna a. s.
odpovídá: Ing. Alena Stiborová,
ředitelka odboru zemědělského pojištění
1. Rok 2012 byl pro velkou část našich klientů a stejně tak pro pojišťovnu nadprůměrně škodový. Příčinou byly zejména rozsáhlé živelní události na polních plodinách a na speciálních kulturách, především v sadech a vinicích.Významnou část lze přičíst jak mrazům v období zimy, tak v průběhu jara. Nedostatek sněhové pokrývky v některých oblastech a s tím související holomrazy byly hlavní příčinou likvidace porostů ozimých plodin na více než sto tisících hektarech. Poškozeny, respektive zničeny byly hlavně porosty ozimé pšenice, v menší míře pak porosty ozimé řepky. I tak se však jedná o nejrozsáhlejší škody v důsledku rizika vyzimování za posledních šest let. Téměř z osmdesáti procent byly škody způsobeny krupobitím. Svým rozsahem aspirují na jedny z největších v poslední dekádě let. Společným jmenovatelem byla zejména velká intenzita krupobití a jejich koncentrace ve sklizňových měsících. Například v regionu jižních Čech byl pojistnou událostí na plodinách postižen každý náš druhý klient. Nelze nezmínit také značné škody způsobené mrazy a jarními mrazy zejména u pěstitelů zeleniny a již zmiňovaného ovoce a vinné révy. Loňský rok tak znovu potvrdil účel a význam pojištění, které mnohým klientům umožnilo snížit či vyrovnat zásadní ekonomické ztráty způsobené pojistitelnými riziky a pokračovat tak dále v podnikání.
2. Předpis pojistného v pojištění plodin se v loňském roce ve srovnání s rokem předchozím téměř nezměnil a dosáhl 640 milionů korun. Na straně pojistného plnění však Česká pojišťovna vyplatila proti roku 2011 téměř dvojnásobek. Nedá se tedy říci, že se z hlediska škod jednalo o rok příznivý. Největší zastoupení si udržují olejniny v čele s ozimou řepkou s pojistným 282 milionů korun. Druhé místo obsadily obilniny s ozimou pšenicí s pojistným 74 milionů korun.
3. Konkurence rozšiřuje možnost výběru a v ideálním případě, pokud přinese něco nového a pozitivního, může mít dobrý vliv na vývoj trhu a posunout jej dál. Na druhou stranu to pro klienty znamená náročnější orientaci v nabídkách všech pojistitelů, která vyžaduje kvalitní informovanost. Každý vstup konkurence na trh znamená jeho částečné přerozdělení, zvláště pak když je daný trh objemově limitován, což je případ i zemědělského pojištění. Do jisté míry se opakuje situace minulých dvaceti let, kdy na trhu zemědělského pojištění nabízelo své produkty více než deset pojišťoven. Ne všechny však, po několika škodových letech, které se negativně promítly do výsledku pojištění, v tomto sektoru setrvaly. Česká pojišťovna dlouhodobě spravuje pojistné smlouvy více než dvou třetin pojištěných zemědělců v České republice. Péče o 46 miliard pojištěné produkce nás zavazuje k odpovědnosti a udržení vysoké úrovně poskytovaných služeb jak v oblasti samotného pojištění, tak v oblasti likvidace. Prostor pro zlepšení se však najde vždy, což je také naší neustálou snahou. Podstatná je pro nás důvěra našich klientů a důležitým signálem pro nás je, že se k nám mnozí klienti, kteří vyzkoušeli služby jiných pojistitelů, znovu vrací.
4. Více než velikost zemědělského podniku hraje roli míra rizika, kterou chce či je schopen unést subjekt sám, což je otázka mnoha faktorů. Svůj podíl má nejen zaměření zemědělského podnikání, možnost diverzifikace rizik, místo podnikání, ale i mnoho dalších okolností. Velké podniky si navíc uvědomují zodpovědnost vůči svým zaměstnancům. Menší farmáři jsou naopak často zaměření na vybranou výrobní činnost a nedisponují tak velkou možností diverzifikací rizika.
5. Není sporu o tom, že podpora pojištění, která v minulých letech dosáhla velmi významného podílu předepsaného zaplaceného pojistného, plní svůj účel. Má zásadní vliv na zvýšení podílu pojištěné, zemědělsky obhospodařované půdy v ČR. Za posledních šest let se tento podíl zvýšil o celých patnáct procent na 58 %.
Systémově podporuje zemědělce v odpovědném přístupu k rizikům svého podnikání a je jednou z možností řešení jejich následků. V neposlední řadě přenesení rizika zemědělské výroby na komerční pojišťovny s celou nezbytnou agendou je cestou k eliminaci ad hoc státních pomocí a úspoře státních finančních prostředků. Zároveň se jedná o podporu, která je zemědělcům poskytována i v řadě dalších zemí Evropy a podílí se tak na srovnání podmínek zemědělců Evropské unie.
Od roku 2004, kdy je podpora poskytována prostřednictvím PGRLF, se postupně zvyšovala z 30 % vynaložených nákladů na pojistné za pojištění plodin a 15 % vynaložených nákladů na pojistné za pojištění hospodářských zvířat až na 50 % v obou druzích pojištění od roku 2009. V roce 2011 došlo vlivem nárůstu cen zemědělských komodit ke snížení dotací u plodin a zvířat na 47 %. U speciálních plodin byla podpora v tomto roce zachována. Pro rok 2012 byla stanovena podpora pojištění na úrovni 17 % uhrazeného pojistného v pojištění plodin, 40 % v pojištění zvířat a 50 % u speciálních plodin. S další redukcí lze do jisté míry očekávat snížení poptávky po zemědělském pojištění, zvýšený tlak na snížení ceny pojištění při zachování jeho rozsahu a pojištění vybrané nejrizikovější produkce. Považuji tedy za důležité zachování dotací na pojištění jako systémové podpory eliminace rizik v zemědělství. Pro udržení funkčního systému zemědělského pojištění je však nezbytné podporu směrovat vyváženě do všech jeho oblastí, tedy pojištění plodin, pojištění zvířat a pojištění speciálních komodit.
6. Ve vztahu k současným podmínkám pojištění by to znamenalo výraznou změnu. Podmínka, že by se podpora vztahovala pouze na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty větší než 30 % průměrné roční produkce zemědělce, je však v našich podmínkách velmi obtížně představitelná. Stanovená hranice nahrává systému rodinných farem, malých podniků nebo podniků zaměřujících se na pěstování speciálních plodin. V České republice je velikostní struktura zemědělských podniků opačná. Střední a velké podniky tvoří více než 60 %. Problematické, a to nejen administrativně, by bylo i stanovení průměrné roční produkce zemědělce zjišťované z předchozího tříletého období nebo jako tříletý průměr z předchozího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Otevřenou otázkou také zůstává, zda by do této produkce byla zahrnována produkce pouze zemědělská, nebo i nezemědělská. Za uvedených podmínek by tak byla podpora pojištění pro většinu podniků u nás jen těžce využitelná. Předpokladem možnosti využití těchto evropských zdrojů v našich podmínkách je jednání o úpravě podmínek stanovených současným návrhem, které by vedlo ke změně zmiňované hranice.
7. Inovace produktů v souvislosti s požadavky klientů, trhu či legislativy jsou nedílnou součástí vývoje pojištění.V posledních letech tento vývoj přinesl jak rozšíření stávajících druhů pojištění, tak i zcela nová pojištění. Zmínit lze možnost pojištění vybraných rizik v pojištění plodin nebo zvýšení limitu plnění v případě nákladových škod. V souvislosti s požadavky obchodních řetězců na kvalitu zboží využívají ovocnáři a zelináři pojištění zvýšené jakosti. Naopak, lze sjednat zvýhodněné pojištění ovoce pro průmyslové zpracování. Naše pojištění reaguje také na zavádění nových odrůd zeleniny s velmi krátkou vegetační dobou. Nadále pokračuje vývoj možnosti připojištění rizika jarního mrazu na jablkách, kde předpokládáme jeho rozšíření na další druhy ovoce. Ve spolupráci se šlechtitelskou společností Selgen a. s. byl pro rok 2013 připraven program Pšenice s jistotou, který odběratelům certifikovaného osiva této společnosti garantuje náhradu v případě vymrznutí porostu. Běžnou praxí jsou také individuální pojištění vyznačující se značnou specifičností vztahující se na malý okruh výrobců, například pojištění energetických plodin. V roce 2012 jsme našim klientům v oblastech postižených extrémním suchem umožnili nad rámec pojistných podmínek úpravy pojistných smluv pojištění plodin tak, abychom jim v rámci našich možností pomohli v jejich ztížené situaci.
Kooperativa pojišťovna, a. s.
odpovídá:
Ing. Miroslav Pánek,
vedoucí referátu pojištění hospodářských rizik
1. Dovolím si odpovědět poněkud jinak, než je kladena otázka. Pojištění obecně, není určeno k tomu, aby na něm klient vydělal, ale aby byl zabezpečen proti škodě, která by mu mohla vzniknout a ohrozit tak jeho podnikání. Lze tedy konstatovat, že ti klienti, kteří se řádně pojistili, měli jistotu, že jejich zisk neohrozí počasí bez ohledu na jeho vývoj.
2. Jako pojišťovna, pro kterou byl minulý rok první v plném provozu zemědělského pojištění, nemůžeme porovnávat s předchozími roky. Obecně lze říci, že jak výše pojistného, tak výše vyplaceného pojistného plnění splnily očekávání. Zaměřili jsme se na pojištění běžných polních plodin, vyjma zeleniny, ovoce, chmelu a vinné révy.
3. Jako nováček v tomto segmentu jsme konkurenci prozatím vnímali spíš jako výzvu k vyšším výkonům. Tím pádem se nás spíš bude týkat vývoj trhu z hlediska celkového objemu pojistného v tomto segmentu a jeho závislost na dotacích, ať už přímých nebo podpory pojištění.
4. Rozdíl v přístupu k pojištění vnímám spíš jako regionální zvyklost než rozdíl mezi počtem obdělávaných hektarů.
5. Vliv státních dotací na krytí zemědělských rizik je skutečně nesporný, proto je škoda, že není dlouhodobě stanovena výše a směrování podpory. V situaci, kdy podpora klesla, je těžké přesvědčit klienty o potřebě pokrýt možnou ztrátu způsobenou přírodními živly v co největším rozsahu. Zpětně se to pak vrací v požadavcích na zvýšení přímých dotací nebo přímou pomoc při živelních katastrofách.
6. Nemyslím, že by bylo možné před schválením uvedené normy predikovat její dopady na pojišťovny a zemědělce v České republice.
7. Pojistné produkty zavedené naší pojišťovnou v polovině roku 2011 odpovídají na všechny uvedené i neuvedené podněty a vlivy, které jsme do konce roku 2012 zaznamenali. Vývoj nových produktů směřujeme k počátku roku 2014, kdy vstoupí v platnost nový obchodní zákoník.
Eva Kořínková Seifertová
