Poklona mléku

Mléko a mléčné výrobky konzumuje téměř každý z nás od nejranějšího dětství až do pozdního věku. Kromě kravského mléka se u nás začíná pomaloučku prosazovat i mléko kozí.
Jako přátelské setkání všech lidí, kteří se zajímají o mléko, tedy chovatelů, zpracovatelů i distributorů proběhla uplynulé úterý v České republice již po čtrnácté oslava Světového dne mléka. Ve světě si jej připomínají již 50 let. Na počátku byl podnět významných světových lékařů, kteří se na konferenci ve švýcarském Interlakenu mimo jiné zabývali i nezastupitelnou rolí mléka zejména ve výživě dětí a mladistvých.

Přestože spotřeba mléka v ČR mírně stoupá, stále jej podle Miloše Lukáška z ministerstva zemědělství konzumujeme ve srovnání s obyvateli států původní evropské patnáctky poměrně málo. Jak uvedl Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského, podle předběžných údajů dosáhla loni spotřeba mléka a mléčných výrobků v přepočtu asi 239 kg mléčného ekvivalentu na obyvatele za rok. To je stále méně, než kolik mléka a výrobků z něj konzumují obyvatelé států evropské patnáctky a také hluboko pod 260 kg, které jsme v průměru spotřebovali v roce 1989. Za zvýšením spotřeby mléka u nás stojí zejména nárůst obliby sýrů, jichž průměrný Čech loni snědl asi 13,5 kilogramu (v roce 1995 to bylo jen 6,5 kg). Se spotřebou sýrů a tvarohů dohromady je to dokonce 16,6 kg. To nás sice řadí na první místo mezi nováčky Evropské unie, ale stále ještě zaostáváme za průměrnou roční spotřebou EU, která činí 18,8 kg. Špatně si nevedeme ani při konzumaci zakysaných mléčných výrobků, která loni v průměru na jednoho člověka dosáhla 31,6 kg. Stále méně však pijeme konzumní mléka — loni to bylo v průměru jen 53 litrů zatímco v roce 1995 o 14 litrů více.
Nabídka sýrů je v našich obchodech podle místopředsedy Senátu ČR Jiřího Lišky obdobná jako v zahraničí. To, co mu u nás chybí, jsou místní speciality nabízené třeba v sousedním Rakousku ve vesnických hospůdkách. Jejich výroba by se podle něj měla více podporovat.
Rozporuplná tvrzení odborníků o tom, zda je mléko zdravé, nebo naopak nezdravé si vzal na mušku prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Připomněl, že dříve se na venkově konzumovalo jen několik potravin a jednou z nich bylo právě mléko. Chov skotu by měl být podle Veleby základem každé agrární soustavy. V ČR však jeho stavy stále klesají. Zatímco v roce 1980 se u nás podle Českého statistického úřadu chovalo 3428 tisíc kusů skotu, z toho 1319 tisíc krav, loni to již bylo jen 1391 kusů skotu a z toho 565 tisíc krav, a to včetně zvířat masných plemen. Dojnic bylo mezi kravami jen 424 tisíc. Na druhé straně stoupá dojivost, která podle Kopáčka dosáhla v roce 2005 v průměru 6420 kg na dojnici. V evropské patnáctce to bylo ve stejné době v průměru 6500 kg.
O tom, že naše mlékárenské výrobky jsou kvalitní, svědčí jejich hojné zastoupení mezi nositeli značky Klasa. Mezi celkem 1423 výrobky jí oceněnými je mléčných podle Kláry Bolečkové ze Státního zemědělského fondu 271. Jak Bolečková připomněla, propagace značky Klasa nyní změnila své ústřední heslo. "Kupujte to nejlepší z naší země" vystřídalo nabádání "Kupujte to nejlepší pro své nejbližší". Změna je důsledkem toho, že v dubnu vypršela výjimka Bruselu a nyní musí značka podporovaná ze státního rozpočtu platit pro všechny výrobky v unii, které splní pravidla pro její udělení. Žádné, tedy ani domácí výrobce nesmí preferovat. Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna míní, že je hlavně důležité, aby si spotřebitelé na značku zvykli. Neobává se, že by o její přidělení pro svou produkci masově žádali zahraniční výrobci.
Již po páté byly v rámci Světového dne mléka vyhlášeni vítězové jednotlivých kategorií soutěže o mlékárenský výrobek roku. Absolutním vítězem se stal Sedlčanský Pepin zrající z akciové společnosti Povltavské mlékárny. Jde o zrající sýr s oranžovou kůrkou, jemně prorůstající bílou plísní na povrchu a s vyváženou vůní i chutí. Mezi výrobky oceněnými v jednotlivých kategoriích se objevily i bioprodukty. Podle Kopáčka trend jejich výroby stále roste. U nás se však začal prosazovat později než třeba v sousedním Německu. Jak Kopáček připomněl mléčné bioprodukty v ČR vyrábějí zatím jen tři mlékárny. A to Olma s výrobky označenými Bio-Via Natur — Bio-produkt ekologického zemědělství ((mléko či jogurty). Na prvním místě v kategorii jogurtů a zakysaných mléčných výrobků se v soutěži o mlékárenský výrobek loňského roku umístil Bio kysaný nápoj z mlékárny Valašké Meziříčí. Další výrobek této mlékárny — Bio kysaný nápoj jahodový — obsadil ve stejné kategorii druhé místo. Ze skupiny tvarohů a tvarohových výrobků si palmu vítězství odnesl Milko Bio ovocný tvaroh broskev — maracuja z Polabských mlékáren Poděbrady. Tato společnost ekologicky vyrábí ještě ve svém závodě ve Varnsdorfu přírodní sýr Mandava (eidamského typu).