Polí Bt kukuřice u nás loni ubylo

Plocha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí v letošním roce poprvé od roku 2005, kdy bylo pěstování této plodiny u nás povoleno, klesla. Jak uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček, zatímco loni oseli pěstitelé tzv. Bt kukuřicí 8380 hektarů, letos to bylo pouze 6480 hektarů.

Současně meziročně se snížil i počet tuzemských pěstitelů této plodiny z loňských 171 na 125. Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí přitom ještě loni meziročně vzrostla o více než tři tisíce hektarů a byla přibližně třicetkrát větší než v roce 2005. O 40 se loni meziročně zvýšil také počet pěstitelů plodiny.
"Hlavním důvodem poklesu je problematický odbyt pro tento typ kukuřice, kterou je nutno oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako geneticky modifikovaný organismus," uvedl Vorlíček. Zmenšení ploch Bt kukuřice podle něj také může souviset s celkovým poklesem ploch kukuřice na zrno v letošním roce, které se podle údajů Českého statistického úřadu snížily na zhruba 92 tisíc hektarů z loňských 108 tisíc hektarů.
Podle mluvčího u nás přetrvávají v ČR problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice protože v případě prodeje mimo podnik odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech.
Na druhou stranu jsou výnosy Bt kukuřice o zhruba deset procent vyšší než u klasických odrůd. "Pěstování Bt kukuřice je nyní vítanou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku. S ohledem na doposud dosažené příznivé výsledky této technologie v praxi nepovažuje MZe pokles ploch Bt kukuřice za pozitivní vývoj," podotkl Vorlíček.
Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupující ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Podle zastánců GMO plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky.
Celosvětově se GM plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu. GMO původu je například 70 procent světové produkce sóji. Evropská unie však pod tlakem ekologických organizací zůstává k pěstování GMO plodin skeptická a v jejich pěstování zaostává za ostatním světem. Na celkových osetých plochách v unii se tak pěstování GMO podílí pouze 0,1 procenta. Unijní předpisy v současnosti povolují z GMO plodin pěstovat právě pouze geneticky modifikovanou kukuřici, a to za velice přísných podmínek.