
Plocha polí osetých geneticky modifikovanou, takzvanou Bt kukuřicí, v letošním roce zřejmě poprvé od roku 2005, kdy bylo pěstování této plodiny v ČR povoleno, klesne. Vyplývá to z informací, které poskytli ministerstvu zemědělství distributoři osiv.
Zatímco v loňském roce dosáhla výměra ploch s Bt kukuřicí osmi tisíc hektarů, letos by plodinou mělo být oseto zhruba o tisíc hektarů méně. Podle mluvčího MZe Petra Vorlíčka jsou za poklesem jednak ekonomické faktory, a jednak také skeptický postoj řady zemí EU k této plodině.
Vorlíček uvedl, že u nás přetrvávají problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice. „V případě prodeje mimo podnik odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat, a tím i oddělovat od ostatní produkce,“ vysvětlil. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech. Ve srovnání s loňskem je také v současnosti nižší výkupní cena komodity, což podle něj snižuje efekt zvýšení tržeb při absenci škůdce zavíječe, proti němuž je Bt kukuřice odolná.
Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí přitom ještě loni meziročně vzrostla o více než tři tisíce hektarů a byla přibližně třicetkrát větší než v roce 2005. O 40 se loni meziročně zvýšil také počet pěstitelů plodiny.
Celosvětově se GM plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu. GMO původu je například 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.
Evropská unie však pod tlakem zelených organizací zůstává k pěstování GMO plodin skeptická a v jejich pěstování zaostává za ostatním světem. Na celkových osetých plochách v unii se pěstování GMO podílí pouze 0,1 procenta. Unijní předpisy v současnosti povolují z GMO plodin pěstovat pouze geneticky modifikovanou kukuřici, a to za velice přísných podmínek.