Více než polovina masného skotu v zemi je chována v biorežimu. Jatka však nemají certifikaci, na pult obchodních řetězců se tak maso většinou dostává jako konvenční, uvedl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas. Samotný sektor biopotravin se podle ministerstva rozvíjí. Nyní je v Česku 712 výrobců biopotravin, meziročně jich přibyla desetina.
"Biojatek nutno říct v poslední době příliš nepřibývá, oproti tomu roste intenzita ekologicky chovaných zvířat," uvedl Gallas. Podle manažerky Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců Kateřiny Urbánkové organizace nyní jedná s obchodními řetězci, aby maso s označením bio více prodávaly. Také potvrdila, že výrobci masa, kteří kdysi poráželi v biorežimu například jenom jeden kus za týden, nyní porážejí pět týdně.
Stát letos poprvé podporuje marketingově biopotraviny a ekologické zemědělství. Zakázku za 24,5 milionu korun vyhrála brněnská společnost Media Age. "Musíme si vyhodnotit, jak dopadne letošní kampaň, a na základě toho se vedení rozhodne, jak právě tuto značku posílit mezi spotřebiteli," řekl o budoucích investicích Petr Jílek, který je na ministerstvu pověřený řízením sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství.
Češi předloni podle státu nakoupili biopotraviny za 2,55 miliardy korun, cena spotřebovaných biopotravin tak vzrostla o 13,5 procenta. Každý člověk za ně v průměru zaplatil 241 Kč, tedy o 28 korun meziročně více. Nejvíc lidé kupují v biokvalitě mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu a šťávy z nich a také zpracované potraviny jako koření, hořčice, kávu, čaj nebo hotové pokrmy typu kojenecké výživy.
Podíl biopotravin se předloni na celkové spotřebě meziročně zvětšil zhruba o dvě desetiny procentního bodu na 0,9 procenta. Trh s biopotravinami rostl šestým rokem v řadě, spotřeba vzrostla nejvíce od roku 2008. Stále však nedosahuje tří procent, kterých chtělo dosáhnout ministerstvo zemědělství již v roce 2016.*
