U brambor z letošní sklizně mohou zákazníci poprvé najít známku jakosti Q CZ. Ministerstvo zemědělství ji začne vydávat pěstitelům, kteří plní podmínky šetrnějšího pěstování brambor určených na jídlo, a firmám, které tyto brambory podle nastavených pravidel zpracují. Do režimu jakosti se zapojilo 106 subjektů, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Dodal, že zvýšené náklady na pěstování a zejména zpracování těchto brambor bude kompenzovat stát.

U brambor se známkou Q CZ bude podle Králíčka spotřebitel vědět, že zemědělci při pěstování omezili dávky postřiků na ochranu rostlin před škůdci a chorobami i minerálních hnojiv a že do půdy ve větší míře dodávají organickou hmotu, například chlévský hnůj. Program by měl přispět také k většímu propojení pěstitelů s tuzemskými zpracovateli. "My máme zájem na tom, aby zpracovatelé dávali přednost domácí produkci," řekl Králíček. V letošním startovacím roce se podle něj dá předpokládat , že bude v tomto režimu zpracováno 60 000 až 70 000 tun konzumních brambor.
Režim jakosti Q CZ se týká brambor a výrobků z nich. Rezidua přípravků na ochranu rostlin nebo těžkých kovů v těchto bramborách podle pravidel programu musí být nejméně o pětinu nižší, než určují evropské normy. Režim jakosti Q CZ v Česku podle ministerstva zemědělství platí také pro mléko, drůbež a drůbeží produkty.
Tříleté přípravy na zapojení pěstitelů a zpracovatelů brambor dokončil Český bramborářský svaz koncem loňska. Králíček uvedl, že ve spolupráci s ministerstvem se nový dotační program podařilo notifikovat v Bruselu. Ročně se z něj bude dělit 50 milionů korun. Podniky se mohly do programu hlásit do konce dubna.
Pěstitelé, kteří projdou certifikací prováděnou Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), dostanou příspěvek paušálně 75 000 korun za rok. Zpracovatelské podniky budou dostávat peníze na částečné pokrytí zvýšených nákladů. "Velká část pěstitelů je zároveň i zpracovatelem," podotkl Králíček.*

Stále více lidí topí nejen v České republice peletkami, avšak řada z nich stále neví, jak rozpoznat opravdu kvalitní pelety. Čímž samozřejmě poškozují nejen sami sebe, ale často i svůj kotel. Abyste za své peníze získali opravdu kvalitní palivo, je důležité vyhledávat dodavatele pelet s certifikací ENplus. Toto kulaté razítko je totiž zárukou vaší spokojenosti.
Kdo a podle čeho uděluje certifikaci ENplus?

Certifikaci ENplus v České republice uděluje Klastr Česká peleta, který tento certifikační systém spravuje. Klastr Česká peleta spolupracuje při testování kvality pelet se zkušebnami a auditory, kteří se zaměřují nejen na kvalitu výroby pelet, ale také na jejich skladování a dopravu až k zákazníkovi.

Kromě standardních vlastností, které by měly všechny pelety splňovat, tedy nízký obsah prachu, vlhkost, malé množství popela vznikajícího při spalování, vysokou výhřevnost a odpovídající tvar, sleduje certifikace ENplus i další vlastnosti, které nejsou v aktuálně platné normě ČSN EN ISO 17225-2 zahrnuty.

Jsou jimi objemová hmotnost, velikost částic, ale také teplota tání popela, která musí být co nejvyšší. V opačném případě pak dochází k struskování a připékání na hořáky, což značně komplikuje údržbu vašeho kotle.

Jsou certifikované pelety a peletky nějak tříděny?

K třídění pelet a peletek na českém trhu jsou používány tři třídy, které se dělí podle kvality dřeva použitého při výrobě.

Peletky třídy A1 dosahují prvotřídní kvality a jsou používány zejména v menších kotlích a kamnech v domácnostech. Tyto peletky mohou obsahovat pouze 0,7 % popela a při výrobě mohou být použity zbytky dřeva bez příměsí kůry a jakéhokoli chemického zpracování.

Peletky a pelety třídy A2 se používají rovněž v domácnostech, ale především do větších kotlů. V těchto peletách je povolená určitá příměs kůry a dalších těžebních zbytků, což samozřejmě vede k většímu množství popela. Zároveň však tohoto popela nesmí být více než 1,5 %, přičemž platí, že ani u těchto pelet nesmí být používáno dřevo s jakýmkoli chemickým zpracováním.

Pelety, které nesou certifikaci třídy B, se využívají spíše v průmyslovém odvětví. Tyto pelety mají povolené vyšší procento kůry a těžebních zbytků, než je u třídy A2, zároveň je tak povoleno větší procento popela, a to až 3 %. V případě pelet třídy B se již nemusí jednat pouze o zbytky ze zpracování dřeva, ale také o dřevo již použité, které nebylo chemicky ošetřeno.

Certifikace pelet pomáhá nejen zákazníkům, ale i poctivým prodejcům i výrobcům

Přínos, který jednotná certifikace pelet přináší zákazníkům, je z výše uvedených řádků více než zřejmý. Na druhou stranu možnost certifikace prospěla i poctivým výrobcům a prodejcům, kteří zákazníkům poskytují opravdu kvalitní palivo.

Zákazníci se u nich nemusí bát nakoupit či dlouze vyhledávat na internetu recenze na kvalitu paliva. Pokud nesou peletky označení certifikace ENplus, mohou si tuto informaci ověřit i na stránkách Klastru Česká peleta.

S rostoucí kvalitou pelet se pak zvyšuje i procento lidí, kteří se rozhodli pro vytápění touto formou. Záruka vysoké výhřevnosti a komfort jsou skvělou kombinací, která do budoucna ještě řadu lidí přivábí.*

Pěstitelé cukrové řepy dodávající Tereos TTD surovinu pro výrobu cukru dosáhli v certifikaci SAI/FSA, která hodnotí kvalitu a trvalou udržitelnost pěstování řepy, 70 procent zlaté úrovně a 30 procent stříbrné úrovně. V porovnání s minulým auditem v roce 2017 jde o zlepšení. Informoval o tom PR a CSR manažer společnosti Jakub Hradiský s tím, že jde o vynikající a nadprůměrný výsledek ve srovnání s nejvyspělejšími řepařskými velmocemi v Evropě. Certifikace SAI/FSA tak znovu potvrzuje vysokou úroveň českých pěstitelů cukrové řepy, a především dodavatelů cukrové řepy pro společnost Tereos TTD.

Připomněl, že hodnocení zemědělců SAI/FSA probíhá formou sebehodnotícího dotazníku, který obsahuje přibližně 120 otázek, a je následně auditováno certifikačním orgánem. Certifikaci pěstitelé získávají na tři roky. Počet auditovaných pěstitelů se odvíjí od celkového počtu dodavatelů řepy, v případě Tereos TTD prošlo sebehodnotícím procesem (FSA 2.1) 41 pěstitelů z celkového počtu 550 pěstitelů, kteří dodávají Tereos TTD cukrovou řepu. Následně v týdnu od 22. do 26. června proběhl u vybraných devíti pěstitelů z této skupiny audit, který provedla společnost Bureau Veritas Certification CZ. Audit se zaměřil například na kontrolu veškeré potřebné dokumentace, označování materiálu, BOZP, skladovací a provozní zařízení, záznamy o údržbě, činnosti v oblasti nakládání s půdou, podmínky pro pracovníky nebo nakládání s látkami sloužícími k ochraně cukrové řepy. Během auditu také proběhl rozhovor s pěstitelem. „Audit SAI byl ještě rozsáhlejší a důkladnější než ten před třemi lety, jsem proto nesmírně rád, že se nám, a hlavně našim pěstitelům podařilo předchozí výsledek ještě výrazně vylepšit. Na současném mimořádně konkurenčním trhu s cukrem je to další kamínek do mozaiky konkurenceschopnosti našich produktů,“ řekl k výsledku agronomický ředitel Tereos TTD Karel Chalupný.
Platforma Iniciativy pro udržitelné zemědělství (Sustainable Agriculture Initiative – SAI) je iniciativou pro trvale udržitelné pěstování zemědělských surovin pro výrobu potravin a nápojů. Pro zajištění stálého, rostoucího a bezpečného zásobování zemědělskými surovinami je nutno tyto zemědělské produkty pěstovat trvale udržitelným způsobem.*

Více než polovina masného skotu v zemi je chována v biorežimu. Jatka však nemají certifikaci, na pult obchodních řetězců se tak maso většinou dostává jako konvenční, uvedl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas. Samotný sektor biopotravin se podle ministerstva rozvíjí. Nyní je v Česku 712 výrobců biopotravin, meziročně jich přibyla desetina.

"Biojatek nutno říct v poslední době příliš nepřibývá, oproti tomu roste intenzita ekologicky chovaných zvířat," uvedl Gallas. Podle manažerky Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců Kateřiny Urbánkové organizace nyní jedná s obchodními řetězci, aby maso s označením bio více prodávaly. Také potvrdila, že výrobci masa, kteří kdysi poráželi v biorežimu například jenom jeden kus za týden, nyní porážejí pět týdně.
Stát letos poprvé podporuje marketingově biopotraviny a ekologické zemědělství. Zakázku za 24,5 milionu korun vyhrála brněnská společnost Media Age. "Musíme si vyhodnotit, jak dopadne letošní kampaň, a na základě toho se vedení rozhodne, jak právě tuto značku posílit mezi spotřebiteli," řekl o budoucích investicích Petr Jílek, který je na ministerstvu pověřený řízením sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství.
Češi předloni podle státu nakoupili biopotraviny za 2,55 miliardy korun, cena spotřebovaných biopotravin tak vzrostla o 13,5 procenta. Každý člověk za ně v průměru zaplatil 241 Kč, tedy o 28 korun meziročně více. Nejvíc lidé kupují v biokvalitě mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu a šťávy z nich a také zpracované potraviny jako koření, hořčice, kávu, čaj nebo hotové pokrmy typu kojenecké výživy.
Podíl biopotravin se předloni na celkové spotřebě meziročně zvětšil zhruba o dvě desetiny procentního bodu na 0,9 procenta. Trh s biopotravinami rostl šestým rokem v řadě, spotřeba vzrostla nejvíce od roku 2008. Stále však nedosahuje tří procent, kterých chtělo dosáhnout ministerstvo zemědělství již v roce 2016.*

Vlastníci lesů v České republice vzhledem k náročné domácí legislativě nemusí usilovat o dodatečnou certifikaci svého hospodaření. Shodli se na tom účastníci konference Evropské asociace státních lesů (Eustafor), která se dnes konala v Praze.

Jedním ze závěrů konference je, že certifikace je dobrovolný nástroj a každý vlastník si o ní může rozhodnout. Generální ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád řekl, že Lesy ČR jako zodpovědný vlastník chtějí státu a veřejnosti ukázat, že se mohou prokázat také mezinárodní certifikací, nejen legislativou České republiky. Podle něj v Evropě fungují dva rovnocenné certifikační systémy.

Lesy ČR u všech svých ploch splňují dobrovolnou certifikaci (PEFC). Certifikaci uděluje nezávislá instituce jako známku toho, že les je obhospodařován šetrným způsobem. V takovém případě má vlastník právo využívat logo, které prokazuje, že dřevo pochází z důvěryhodného zdroje. Certifikace lesů zároveň pomáhá zákazníkům orientovat se mezi produkty na trhu.

Podle Szóráda by rovněž stálo za úvahu, zda certifikační požadavky naopak nerozšířit na lesy v Asii, Africe či Americe, kde nemají tak přísnou legislativu a kde se výměra lesů snižuje.

Konference Evropské asociace státních lesů v Praze se zúčastnili vedle 15 členských zemí také zástupci soukromých a obecních lesních majetků či papírenského a dřevozpracujícího průmyslu. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky asociace představuje klíčovou platformou pro vyjednávání s institucemi Evropské unie. Jednotná strategie lesnického hospodaření přináší prospěch všem členům Eustaforu, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. K dalším tématům jednání podle něj patřilo využití biomasy nebo klimatické změny a reakce na ně v rámci lesního hospodářství.*

V České republice je dvanáct certifikovaných peletáren, Češi tak vedou v produkci pelet nad dalšími postkomunistickými zeměmi. Certifikace ENplus totiž neznamená pro spotřebitele vyšší cenu, ale zaručuje vyšší kvalitu. Česká republika se tak stává konkurenceschopnou na celosvětovém trhu s peletami. Uvedl to předseda Klastru Česká peleta Ing. Vladimír Stupavský.

Češi mají nové prvenství – a to ve výrobě vysoce kvalitních dřevních pelet. Pelety jsou topivo, při jejichž spalování vzniká jen velmi málo emisí a navíc poskytují nezávislost na plynových a energetických gigantech. Oblíbili si je již před dvaceti lety Rakušané, Němci nebo Italové, nyní se ve velkém rozšiřují po celém světě.

Česko dnes vede nad dalšími postkomunistickými zeměmi v počtu výroben pelet, které získaly mezinárodní certifikaci ENplus, tedy vyrábějí vysoce kvalitní pelety, o které je zájem na celosvětovém trhu. Žádná země na východ od nás – přestože objem lesní produkce je mnohde mnohem vyšší – nemá více než dvanáct certifikovaných peletáren, pochvaluje si rozvoj peletáren Ing. Stupavský.

Certifikace ENplus je rozšířena celosvětově, platí v Evropě, USA, Kanadě, Japonsku i v Jižní Koreji. Přes 50 % všech celosvětově vyrobených dřevních pelet se vyrábí s certifikací ENplus, v Rakousku a Německu je to již dokonce 90 % tamější produkce, informuje Ing. Stupavský.

„Vzhledem k tomu, že dvě třetiny české výroby jsou stále určeny pro export, zejména do západní Evropy, je pro naše výrobce certifikace ENplus nutnou podmínkou úspěchu. A to pomáhá ke zvyšování kvality celého českého trhu s peletami,“ komentuje Ing. Stupavský.

Certifikované pelety splňují požadavky mezinárodní normy EN ISO 17225-2, která určuje hlavní parametry a kvalitu pelet. ENplus dřevní pelety jsou rozděleny do tří tříd podle kvality použitého dřeva, nejvyšší a zároveň nejpoužívanější je kategorie A1.

Vedle klasických měřítek, jako je výhřevnost nebo vlhkost, zavádí nová kritéria transparentních dodávek pelet. Dalším novým kritériem je minimální teplota tání popela, které zabraňuje struskování a napékání popela na hořáky.

Pro rozšiřování výroby a prodejů dřevních pelet byl rok 2014 celosvětově velice úspěšný. Ve skutečnosti došlo v roce 2014 k nejsilnějšímu růstu odvětví, což se projevilo na zvýšení celosvětové certifikované produkce ENplus dřevních pelet na více než 6,5 milionu tun, které tvoří 58 % celkové produkce. V roce 2015 se očekává další navyšování produkce certifikovaných pelet.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down