09.06.2006 | 08:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Polský agrární export roste

Nízká úroveň vzdělání a kvalifikace a vysoká nezaměstnanost venkovského obyvatelstva jsou spolu s obecně horšími životními podmínkami oproti městům hlavními problémy polského venkova.

Podle Wladyslawa Piskorze, poradce šéfa stálé reprezentace Polska při Evropské unii v Bruselu, pociťuje polský venkov zejména nízký rozvoj technické, sociální a kulturní infrastruktury, nedostatečnou zdravotní péči a přístup k veřejným službám. Malá úroveň příjmů limituje na venkově poptávku po zboží a službách. Polský venkov trpí chudobou. Dokládá to skutečnost, že 12 procent jeho populace má příjmy pod existenčním minimem. Nezaměstnanost na venkově činí oficiálně 20 procent. Podle odhadů však toto číslo zdaleka není konečné a je nutné je zvýšit o tzv. skrytou nezaměstnanost. Představují ji neregistrovaní nezaměstnaní, kterých může být jen na venkově kolem milionu. Jakékoliv řešení komplikuje velmi malá vzdělanost. Zatímco v původní evropské patnáctce má jen základní vzdělání necelých 17 procent farmářů, v Polsku je to 32 procent.
Mnohé se změnilo
Po roce 1989 se mnohé v Polsku změnilo. Piskorz to ilustroval na změnách některých ukazatelů mezi roky 1989 a 2006. Zatímco v roce 1989 dosahovala hodnota polského hrubého domácího produktu na obyvatele 24 procent úrovně tohoto ukazatele v tehdejším Evropském společenství, dnes je to 46 procent úrovně průměru původní evropské patnáctky. Průměrná měsíční mzda činila 34 amerických dolarů, nyní je to 770 dolarů. Tehdejší inflace byla na závratné úrovni 652 procent, dnes jde jen o jedno procento. Na rozdíl od České republiky byl i tehdy relativně dost velký podíl soukromého sektoru —privátních společností bylo méně než 30 procent. Dnes je jich v Polsku více než 75 procent. Zatímco v roce 1989 bylo více než 80 procent cen regulováno, nyní stát zasahuje do méně než jednoho procenta cen. Přes přetrvávající problémy se zlepšila i úroveň života na venkově. Vodovod s pitnou vodou z veřejných zdrojů mělo v roce 1990 jen asi 30 procent venkovských domácností a 2,3 procenta farmářů. O devět let později to již bylo 60 procent venkovských domácností a 72 procent farem. Po převratu připadalo na venkově na tisíc obyvatel 26,9 telefonních aparátů, do roku 2003 se toto číslo rozrostlo na téměř 200.
Silné stránky
Jaké jsou tedy silné stránky polské venkovské ekonomiky? Je to velmi dobrá síť chráněných oblastí, unikátní biodiverzita. Málo rozvinuté venkovské oblasti se špatnou dostupností a infrastrukturou jsou totiž přátelské k životnímu prostředí. O výborně zachovalé biodiverzitě svědčí podle Piskorze i to, že čtvrtina světové populace čápů hnízdí v Polsku. Přírodní chráněná území a národní parky mohou být cenným lákadlem pro turisty. Podfinancované zemědělství používá velmi málo průmyslových hnojiv a chemických ochranných látek. Je tedy velmi blízké ekologickému hospodaření. Příznivý je i podnikatelský duch, který má velká část obyvatelstva.
Bariéry rozvoje venkova
Rozvoj zemědělství naráží na bariéry, jimž jsou příliš malé farmy, mnoho lidí živících se zemědělstvím, nízká úroveň specializace, skutečnost, že se do většiny farem téměř neinvestovalo a nedostatek potřebného kapitálu. Průměrná velikost polské farmy se pohybuje kolem devíti hektarů. V zemi však hospodaří spousta usedlostí, které tuto výměru ani zdaleka nedosahují. Některá hospodářství jsou pouze samozásobitelská, produkují tedy potraviny jen pro rodinu svého majitele. Na druhou stranu asi čtvrtinu zemědělské půdy obhospodařují velké zemědělské subjekty, jejichž výměra přesahuje 100 hektarů. V polském zemědělství pracuje kolem dvou milionů lidí. Venkov nejen trpí nízkou vzdělaností svého obyvatelstva, ale i obtížným přístupem ke vzdělání.
Co přinesla unie
Polskému zemědělství a potravinářskému sektoru se podle Piskorze daří lépe v rámci společné zemědělské politiky unie než bez ní. Svědčí o tom i skutečnost, že pro vstup do unie bylo před rokem 2004 jen 21 procent farmářů, teď jich EU podporuje 72 procent. Důvody jsou zjevné: agrární politika se konečně ustálila, k dispozici jsou nové finanční prostředky, zvýšily se ceny zemědělských výrobků. Obavy, které panovaly před vstupem do unie, se neuskutečnily, tvrdí Piskorz. Polsko nebylo zaplaveno levnými agrárními výrobky z unie, naopak jeho potraviny se dostaly na jednotný trh. Investiční boom zažívá potravinářský průmysl. Jeho podstatná obnova proběhla i za pomoci zahraničních investorů před dvěma až třemi lety, dnes převažují moderní podniky. Ze záporného salda 0,3 miliardy eur v roce 2002 se bilance polského zahraničního obchodu postupně zlepšovala až na loňskou hodnotu plus 1,6 miliardy eur.
Příjem v polském zemědělství dosáhl v roce 2004 242 procent skutečnosti předchozího roku. (Podle Eurostatu se příjem na pracovníka v polském zemědělství zvýšil v daném období jen o 70 procent.) O 30 procent se zvedla cena půdy, zdvojnásobila se výše jejího nájemného.
Perspektivy
Kromě potravin bude zemědělství poskytovat i obnovitelné zdroje energie. Dojde k diverzifikaci příjmů venkovského obyvatelstva i zemědělství. Klíčovým se pro zemědělství stane produkce biomasy pro výrobu energie. Posílí se postavení polských potravinářských specialit na trhu, rozšíří se jakési ranče, které budou chovat masný skot, renesanci zažije chov ovcí.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down