Poměrně prudké ochlazení, které lze v celé zemi očekávat od soboty, může být po třech týdnech nadprůměrně teplého období problémové pro ozimé plodiny na polích, především jde o pšenici a řepku. Pokud přijdou silné holomrazy, tedy mrazy bez sněhové pokrývky, může to podle odborníka rostliny poškodit, v extrémním případě i zničit. Kvůli týdny trvajícímu teplu rostliny postupně ztrácely mrazuvzdornost, jakoby se již připravovaly na začátek nové vegetační sezony, řekl včera bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Zdeněk Žalud.
Míra ohrožení závisí na tom, v jakém stadiu se rostliny aktuálně nacházejí a jak silné případné holomrazy budou. Kdyby byla stabilní zima bez takto výrazných teplotních výkyvů, rostliny by bez problémů zvládly i teploty okolo minus 15 stupňů, což jsou teploty, jejichž příchod předpovědní modely regionálně předpokládají začátkem příštího týdne. "Naše předpověď, například na webu Intersucha, dohlédne devět dnů dopředu a právě ranní teploty při vyjasnění mohou tento limit v některých lokalitách překročit. Zatím se zdá, že situace by měla být horší v Čechách než na Moravě," řekl Žalud. Pokud by však napadlo alespoň pět centimetrů sněhu, problém by byl zažehnaný a rostliny by bez potíží tento teplotní pokles zvládly. Zatímco na pohled se s nadzemní částí rostliny v lednu ještě nic neděje, tak při teplotách, které v Česku od Vánoc panovaly, už rostlina začíná "mírně ožívat". "Kolegové průběžně dělají pokusy s pšenicí v mrazové komoře. A čím později jsou v lednu rostliny vystavené vyšším teplotám, tím slabší mráz stačil k tomu, aby rostlina nepřežila," poznamenal Žalud. Zatímco mrazem poškozené rostliny mohou na jaře zregenerovat a pouze se zpozdí jejich další vývoj, tak zmrznutí vzrostného vrcholu, tedy dělivého pletiva, odkud vyrůstají listy, by znamenal pro rostlinu konec. Jak velké je riziko mrazů pro ozimé rostliny v různých částech republiky, lze sledovat i na webu AgroRisk. Skutečné riziko je ještě o něco vyšší, než je v mapě vidět, protože software vyhodnocuje aktuální situaci bez ohledu na to, co se dělo v předchozích týdnech. Zatímco rostlinám svědčí stabilní počasí bez extrémních výkyvů, musejí se zemědělci zvláště v nižších polohách potýkat v souvislosti s klimatickou změnou se stále vyšší variabilitou počasí. V zimě se jedná o střídání teplých a studených období, na jaře o vpády mrazivého vzduchu při časnějším zahájení vegetační sezony, od jara do léta přichází častěji sucho a změny lze zaznamenat i v rozložení a intenzitě srážek.*
