Dočasné oteplení v posledních dnech, kdy teploty v tuzemsku stoupají nad deset stupňů Celsia, by letošní úrodu z vinic ve Zlínském kraji ohrozit nemělo. Mráz však vinaři přes zimu potřebují. Teploty pod nulou jim pomáhají s likvidací houbových chorob, které vinnou révu napadají. Uvedli to oslovení pěstitelé z regionu.

Pokud bude oteplení krátkodobé, vinicím společnosti Víno Zlomek & Vávra z Boršic u Blatnice na Uherskohradišťsku podle technologa vinařství Libora Zlomka nijak neublíží. "Jak jsme viděli v televizi zlatý déšť, jehnědy a kočičky, jak se říká lidově, tak ty na to reagují hned. Réva na to reaguje trochu později a pokud bude týden teplejší počasí, tak nám to nevadí," uvedl Zlomek. Aby vinice dobře prospívaly, bez mrazu se ale podle něj v zimním období neobejdou. "Potřebujeme, aby nějaké období přes zimu mrzlo a teploty klesly aspoň na těch minus sedm, ještě lépe na minus deset stupňů, aby choroby vymrzly. Ale to neznamená, že když bude teď týden teplo, že se stane něco katastrofálního," řekl Zlomek. Vinařství révu pěstuje na 16 hektarech, na jaře plánuje výsadbu dalších šesti hektarů. V uplynulých dnech začali pracovníci podniku vinice stříhat. Práce, při níž zbavují keře vinné révy nadměrného počtu plodných oček, je součástí přípravy na novou vegetační sezonu. Vinařství Vaďura v Polešovicích na Uherskohradišťsku plánuje zahájení stříhání vinic na druhou polovinu ledna. Také jeho vinice zatím oteplení nijak nepoškozuje. "Ještě se ochladit má, takže momentálně bych řekl, že to žádné problémy nepůsobí. Horší by to bylo, pokud by třeba vůbec nemrzlo, například pod minus deset stupňů. Mráz je dobrý pro likvidaci patogenů houbových chorob z minulého roku. Pokud nemrzne, přezimují," uvedl spolumajitel podniku Zbyněk Vaďura.*

Sběr hroznů ve vinohradech na jihu Moravy se sice pomalu rozjíždí, na vrcholu ale bude vinobraní pravděpodobně v posledním týdnu v září. Současné počasí, kdy denní teploty přesahují 20 stupňů a v noci klesají k 10 stupňům, hroznům velmi prospívá, řekli Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity a prezident Svazu vinařů Martin Chlad.

"Přechod zimy na jaro byl velmi rozpačitý, na počátku jsme odhadovali až čtyřtýdenní zpoždění vegetace oproti průměru posledních deseti let. Červenec byl senzační a réva ztráty dohnala na týden až dva zpoždění oproti průměru, ale v srpnu bylo zase hodně srážek a časté změny počasí a réva se vrátila ke skluzu dva až tři týdny. Teď v září máme konečně počasí, jaké potřebujeme, vrchol sklizně ale předpokládám někdy okolo 25. září," zhodnotil Chlad.
Podle Pavla Pavlouška z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity bylo štěstí, že v deštivém období zatím nebyly v hroznech vytvořené prakticky žádné cukry. "Pokud by deště přišly později, hrozilo by, že všechny hrozny shnijí. Obrat počasí v září a současné teplé dny hroznům neskutečně prospívá. Bylo to vidět na vybarvení jak bílých, tak modrých odrůd, jejich barva se měnila během několika dnů," uvedl Pavloušek. Střídání vysokých teplot přes den s chladnými nocemi podle něj svědčí aromatické kvalitě hroznů. Pozitivní vývoj by mohl zvrátit příliš rychlý nástup mrazů.*

Zemědělci v Libereckém kraji využívají slunečného počasí k dokončení sklizně. Ještě v neděli byly podle informací ministerstva zemědělství v kraji zcela sklizená jen pole s řepkou a ozimým ječmenem, posekat bylo třeba ještě více než 5180 hektarů obilí. Práce ale rychle postupují a pokud počasí vydrží, mělo by být do konce týdne hotovo, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje. Loni touto dobou zbývalo sklidit už jen 650 hektarů.

"Jsou pěkné dny, ale rosa se drží dlouho, a tak zemědělci do polí vyjíždějí až kolem poledne a po sedmé večer už musí končit, protože padá rosa a je tma," poznamenal Teplý. Po deštivých dnech ale podle něj pěstitelé využívají příznivého počasí, aby všechno sklidili. S každým dnem se totiž kvalita obilí zhoršuje. Letošní rok přitom podle Teplého není ničím výjimečným. "Já si pamatuju roky, kdy se sekalo ještě dokonce i v říjnu," dodal.
Poslední hektary dnes sklízeli v ZOD Brniště na Českolipsku. Hospodaří na 2500 hektarech zemědělské půdy, a patří tak k největším zemědělským podnikům v kraji. Orná půda tvoří 1700 hektarů a pěstují na ní hlavně pšenici, ale také řepku, hrách a případně mák a také krmné plodiny pro skot. "Výnosy jsou letos podprůměrné, je to tím, jak se žně protahovaly, mělo to být sklizené už před třemi týdny," řekl hlavní agronom podniku Pavel Cihlář.
Z hektaru letos v Brništi sklízeli v průměru 3,3 tuny řepky, před rokem byl hektarový výnos podstatně vyšší – 4,17 tuny. "U pšenice máme 6,4 tuny v hrubém, ale je tam hodně sušení, takže budeme rádi, když to nakonec bude přes šest tun," poznamenal. Loňská úroda pšenice patřila k rekordním, z hektaru sklízeli v průměru 7,67 tuny. Kvůli vysoké vlhkosti museli podle Cihláře navíc letos sušit zhruba 15 procent sklizených plodin, což výrazně zvýšilo náklady. Žně také komplikovaly problémy s dodávkami náhradních dílů. "Čtyři dny nám stál kombajn kvůli spojce, která nebyla," dodal agronom.*

Letošní sklizně obilovin komplikují deště, pole jsou podmáčená, lokálně se tvoří až močály. Zemědělci tak nemůžou vyjet na některá pole s technikou, aby se do měkké půdy nezabořili. Žně tak mají několikatýdenní zpoždění, sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Příchod letošního jara se opozdil o jeden až tři týdny a totéž platí pro většinu komodit. Žně jsou posunuté oproti předešlým rokům zhruba o deset až 14 dní. Obiloviny jsou sklizené zhruba ze třetiny, přičemž největší zpoždění nabral Karlovarský kraj. Naopak nejvíce pokročil Zlínský kraj a Jihomoravský kraj," uvedl prezident komory. Na hodnocení sklizně je proto podle něj brzy, výnosově očekává průměrný rok. Sklizně komplikují deště. "Pokud se počasí nezlepší, očekáváme dopad do celkové kvantity i kvality sklizně. Deštivější počasí má vliv také na důležité jakostní parametry, jako je například klíčivost, a zároveň při vyšší vlhkosti zrn hrozí jejich zaplísnění. Naopak kvůli deštivějšímu počasí dochází ke snížení počtů hlodavců, kteří v předešlých letech způsobovaly zemědělcům velké problémy," doplnil. O snížení výskytu hrabošů informoval v úterý také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Červencové počty hrabošů podle něj nedosahují kalamitních stavů.*

Na jižní Moravě začaly v uplynulých dnech žně i v severnější části kraje. Z obilovin zemědělci dosud sklidili nejvíce ozimého ječmene. Postupuje také sklizeň řepky, které sklidili 31 procent plochy, což je v porovnání s jinými kraji nejvíce. Jihomoravský kraj patří k regionům, kde žně začínají jako jedny z prvních a mají nejrychlejší průběh. Nyní je však na některých místech zpomalil vydatný déšť. Vyplývá to z odpovědí oslovených pěstitelů.

V Moravském Krumlově na Znojemsku začaly žně na začátku minulého týdne. "V sobotu jsme skončili kvůli dešti. Máme sklizenou řepku a tvrdou pšenici, ostatní komodity jsou asi v polovině. Zatím se na pole ale nedá vjet a úroda je vlhká. Nevíme zatím, jak dlouho žně potrvají, snad ve středu budeme pokračovat a ještě tak dva dny potřebujeme," řekl Antonín Musil ze zemědělského družstva Rakšice.

Zemědělci z Olbramkostela na Znojemsku již mají sklizený ozimý ječmen a plánovali touhle dobou končit i s řepkou. "Zastavil nás déšť. Pokud vydrží dnešní počasí, tak do dvou dnů ji budeme mít hotovou a čeká nás pšenice, kterou máme na 290 hektarech. Snad budeme mít hotové tak do 10. srpna, ale je to zpoždění, obvykle na konci července máme po žních," uvedl zemědělec Zdeněk Rechtik.

V Knínicích na Blanensku sklidili zemědělci minulý týden ozimý ječmen, který pěstují na 140 hektarech, výnos byl kolem sedmi tun. Teď je čeká pšenice. "Někde nám sice napršelo, ale neměl by to být velký problém... do 15. máme hotovo," sdělil ředitel tamního Agrospolu Ladislav Menšík.

Podle pondělních čísel Ministerstva zemědělství je na jižní Moravě už sklizeno 82 procent ozimého ječmene, 26 procent ozimé pšenice a devět procent pšenice jarní.*

Nezvykle chladné a deštivé počasí škodí teplomilným plodinám, jako například kukuřici a čiroku. Jihomoravští zemědělci také zaostávají se setím vojtěšky a na některých místech jim na polích stojí voda. Vegetace je opožděná o čtrnáct dní až tři týdny, vyplývá z odpovědí pěstitelů. Podle předpovědí na serveru Intersucho nelze očekávat zlepšení ani v příštích dnech, až do první třetiny června se počasí příliš nezmění.

S přebytkem vody se potýká agrární družstvo v Knínicích na Blanensku. "Pořád prší, potřebovali bychom tak deset dní bez deště a větší teplo. Ráno jsou tady dva stupně a vegetace je opožděná zhruba o 14 dní, rostliny nerostou. Pomrzlého nemáme nic, ale uvidíme, jak se to projeví ve sklizni, může být později. Nejvíce trpí kukuřice a čirok, potřebují alespoň osm stupňů. Na druhou stranu ale tohle počasí nesvědčí ani škůdcům, takže s nimi nemáme zatím žádné potíže," řekl ředitel družstva Ladislav Menšík. Naopak v Bulharech na Břeclavsku chladné počasí škůdce neodradilo. "Máme tu například velké nálety dřepčíků na řepku, kde asi bude nutný jeden postřik navíc, a obáváme se i kohoutků. Kvůli počasí trpí především kukuřice, která je nažloutlá. Obvykle koncem května už děláme vojtěškové senáže a teď pořád musíme čekat na lepší počasí, aby neshnila. Dobře jsme však přečkali mrazy, i ve vinohradech," uvedl předseda zemědělského družstva Antonín Osička. V uplynulém týdnu proudil do České republiky chladný a vlhký vzduch a maximální teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 13 až 18 stupni Celsia. Od pondělí přes ČR opět přechází studená fronta a déšť se bude objevovat prakticky každý den, ale formou přeháněk, takže půjde často o lokální záležitosti. "Teplota vzduchu se stále moc měnit nebude a maxima se budou pohybovat mezi 15 až 20 stupni Celsia. Půdní vlhkost bude i za deset dnů odpovídat dlouhodobým hodnotám a neočekáváme zásadní odchylky. Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 9. června, se nečeká žádná větší změna ani v delším horizontu. Teploty budou stále spíše odpovídat dlouhodobým hodnotám. Častěji nad 20 stupňů by se měly dostávat počátkem června, ale stále velmi nepatrně. Počátek června by měl být i srážkově bohatší, hlavně formou přeháněk. Až do první třetiny června se počasí příliš nezmění," uvedli odborníci z webu Intersucho.

Chladné a vlhké počasí vývoj zemědělských plodin na Chrudimsku neohrozilo. Ozimy přezimovaly standardně, i když je ještě mohou napadnout škůdci. Osetá je již většina ploch jarními odrůdami, celkově jsou sezonní práce zhruba o dva týdny opožděné. Uvedl to předseda Okresní agrární komory v Chrudimi Jaroslav Kopista.

"Ozimy vzešly dobře, masivní zaorávky nebyly. Pokud se přihnojily, porosty se srovnaly, skoro bych řekl, že jsou až příliš husté. Uvidíme, jak se to odrazí v dalších měsících," uvedl Kopista. Z jarních plodin zemědělci ještě sejí kukuřici. Zpoždění zavinilo chladné a deštivé počasí. Na některých místech na polích zůstávala stát voda, půdní profil byl nasycený. Podmáčený terén zemědělcům komplikoval setí, mokrá místa museli objíždět. Zasetá cukrovka ještě příliš nevzešla, díky tomu ale byla uchráněna od občasných přízemních mrazíků. Letošní duben bude podle Českého hydrometeorologického ústavu zřejmě jeden z nejchladnějších od roku 1941. Podle serveru Intersucho byl půdní profil na Chrudimsku 18. dubna nasycen na 70 až 100 procent.*

Kachny z některých jihočeských chovů v halách při mrazivém počasí víc přibírají na váze. Týká se to hlavně těch, které se přesunou na dokrmení z teplejších do chladnějších hal. Na těžších půdách, nasycených vodou, mohou být problémy při jarních pracích. Rybáři nasadili u některých rybníků rozmrazovače, jako pojistku, kyslíku je ale ve vodě dost. Uvedli to zástupci zemědělců a chovatelů v kraji.

"Chovatelé kachen nám hlásili zajímavý úkaz, který si ověřili již několik zim po sobě. Pokud přesunou kachny z teplejších odchoven na dokrmení do chladnějších hal a k tomu je venku nízká teplota, tak přijímají potravu velmi intenzivně a přibývají na váze rychleji než v letních měsících," řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Nízké teploty zvyšují výrobní náklady. V chovech drůbeže se musí víc topit a měnit vzduch, aby se v halách nehromadily škodlivé plyny. Zemědělci musejí také zvířatům víc podestýlat. Podnikům, které používají dieselovou techniku, stroje při teplotách pod minus 15 stupňů Celsia zamrzaly. "Zejména na těžších půdách mají zemědělci obavy, že až roztaje sníh, bude problém ujet půdu a dělat jarní práce, protože půda je velmi nasycená vodou," řekla ředitelka. Na druhou stranu ale podle ní zemědělci doufají, že kombinace povrchové vody a mrazu pomůže s hubením myší. Chovatelé musejí kvůli mrazům také víc plánovat, jak drůbež naskladní a vyskladní, aby to nedělali při nejnižších teplotách. Suchý mráz v chovech hospodářských zvířat nevadí tolik jako vlhko nebo průvan. "Dnešní moderní kravíny jsou dobře větratelné a na zimu se mohou boční stěny v podobě plachet rozbalit. V některých podnicích zamrzly napáječky, protože myši rozkousaly topné kabely, místně řešili havárie," popsala Šťastná.*

 

Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální. Uvedl to Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.

Nejen srážky loni převýšily normální stav, ale také průměrná teplota 9,1 stupně Celsia značný teplotní nadprůměr. "Z pohledu zemědělství se mimořádně teplý únor podepsal na absenci sněhové pokrývky, která je v jarním období ideální při postupném odtávání způsobujícím doplnění půdního profilu vodou. Teplotně nadnormální a srážkově extrémně chudý duben přispěl k poměrně dramatickému snížení půdní vlhkosti. Podepsalo se to v řadě případů na nevyrovnaném stavu porostů jařin a například v porostech cukrovky to bylo znatelné," uvedl Žalud. Klíčovým měsícem byl studený květen, díky kterému poklesl výpar, a tak i normální květnové srážky napomohly na většině území republiky vylepšit vláhovou bilanci. "Rostliny získaly čas fotosyntézou vytvořit a nashromáždit asimiláty nutné pro generování pozdějšího výnosu. Na druhou stranu červnové extrémní úhrny srážek přinesly komplikace do sklizňových prací obilnin a dalších plodin s kratší vegetační dobou. A v podstatě podobné problémy přišly i v pozdějších velmi srážkově bohatých měsících, kdy vzhledem k extrémní vlhkosti půdy mnoho týdnů nešlo včas sklízet kukuřici či cukrovou řepu. Kromě toho bylo velmi obtížené zasít pro české zemědělce klíčové ozimé plodiny jako je řepka a pšenice," dodal odborník. Rok 2020 přesto podle něj z pohledu rostlinné produkce nepatří k výslovně špatným rokům. Nepříznivý byl především pro zemědělce v severozápadních Čechách a Podkrkonoší. Za ideální srážkový scénář Žalud označil dostatek srážek, který umožní růst a vývoj pěstovaných rostlin a zároveň neomezí zpracovávání půdy, setí, hnojení či sklizeň. Vzhledem k variabilitě pěstovaných druhů rostlin, jejich nároků a délce vegetačního období lze ale ideální srážkový rok očekávat jen výjimečně.*

 

Letošní listopad byl celosvětově zatím nejteplejším v zaznamenané historii. Informovala o tom evropská klimatická služba Copernicus, která teplotu monitoruje od roku 1979. V Evropě se teploty v průměru v posledním podzimním měsíci sice nevyrovnaly rekordu z roku 2015, starý kontinent však zaznamenal celkově nejteplejší podzim.

Globální teploty byly za minulý měsíc o 0,8 stupně Celsia vyšší, než je průměr z let 1981 až 2010. Odchylka byla největší na severu Evropy, na Sibiři a nad Severním ledovým oceánem. Vyšší teploty částečně zaznamenaly i Spojené státy, Jižní Amerika, jih Afriky, východní Antarktida i Tibetská náhorní plošina a téměř celá Austrálie.
V Evropě teploty na podzim přesáhly průměr z let 1981 až 2010 o 1,9 stupně Celsia. Podle klimatické služby je téměř jisté, že kalendářní rok 2020 bude dosud tím nejteplejším. Předchozí rekord globálně patří roku 2016.
Vysoké teploty naměřené v Arktidě a na severu Sibiře navíc vedly k tomu, že se ledová pokrývka severních moří téměř rekordně ztenčila. "Tento trend je velmi znepokojivý a dokazuje, nakolik je důležité regiony, jako je Arktida bedlivě sledovat. Ohřívá se rychleji než zbytek světa," uvedl ředitel služby Carlo Buontempo.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down