Zítra od 10 hodin se v Senátu uskuteční veřejné slyšení zaměřené na současné ekonomické postavení českého zemědělství a docílení rovnoprávného postavení v Evropské unii. Úřad Agrární komory ČR připravil pro toto jednání s poslanci a senátory následující podkladový materiál.
Proč mimořádnou podporu státu
Potřebu mimořádné státní finanční pomoci zemědělství jsme vyjádřili již v petici, kterou jsme vládě a oběma sněmovnám Parlamentu předložili 30. října loňského roku. Poslanecká sněmovna se v listopadu poprvé obrátila na vládu s požadavkem přijetí opatření ke stabilizaci zemědělství. Po druhé žádala 5. března letošního roku o přijetí dalších mimořádných opatření.
Nejdříve bylo samozřejmě nutné pomoci postiženým povodněmi. Prakticky však zůstávají neřešeny důsledky vytrvalých dešťů, nižší sklizně obilovin o 800 tisíc tun, nižší sklizně řepky o jednu třetinu, propadu farmářských cen o 9,5 procenta, tedy výpadek v příjmech zhruba o 20 mld. Kč. Zálohy za půdu odstavenou do klidu se dávají dokonce výrazně nižší než v loňském roce.
Ztráta v zemědělství bude za loňský rok, od roku 1993 jedna z největších, i když ji většina podniků uměle snížila rozpuštěním veškerých rezerv a na dlouho se odložily plánované opravy.
Tak, jak zemědělství přispívalo celé transformační období ke zmírnění inflace na úkor zmenšování svého rozměru, přispívá v poslední době k deflaci. Přispívá však nikoliv na úkor svého zisku, ale znehodnocováním majetku farmářů i restituentů.
Tristní situace odvětví se dále prohlubuje nedosetím obvyklé plochy ozimů o 130 tisíc hektarů pro zamokřenost. V Jihočeském a Plzeňském kraji nebylo možné zasít jednu třetinu ozimů. Zcela mimořádný je v důsledku nepříznivého průběhu zimy a jarního období rozsah zaorávek. U ozimé pšenice 21 %, ozimého ječmene 29 a řepky také 29 % (stav k 29. dubnu). U obilovin celkem činí zaorávky 191 tis. ha, tj. 21 %, u řepky 98 tisíc hektarů.
Bez částečné kompenzace vícenákladů spojených se zaorávkami a částečné kompenzace propadu příjmů z loňského roku, při vědomí naší třígenerační zadluženosti si nelze představit náš start do Evropské unie za jeden rok. Při 1200 Kč/ha, které jsme navrhli, je při zápočtu 3,6 mil. ha zemědělské půdy třeba 4,3 mld. Kč finančních zdrojů, plus zdroje na pomoc postiženým subjektům zaorávkami.
Krize na mléčném trhu
Při loňském prudkém poklesu cen mlékárenských výrobků v zahraničním obchodě vydal Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na subvencování mlékárenských výrobků 2,2 mld. Kč. V letošním roce se z úsporných důvodů plánuje pouze 1,3 mld. Kč při mírně zotavených cenách ve světě, ale silnější koruně a prudce rostoucích dovozech těchto produktů. Aby fond s touto částkou vyšel, musel krátit mlékárnám exportní limity tak, že některé je již naplnily a vypovídají smlouvy na odběr mléka od zemědělců většinou od 1. května. V současné době to představuje 480 tis. l denně.
Prezidium SZIF proto posílilo finanční prostředky na subvencované vývozy mlékárenských výrobků nejdříve o 100 mil. Kč a nyní o dalších až 250 mil. Kč za cenu, že zatím nebude možné podporovat export masa. Nejistota mlékáren, z nichž některé vyvážejí i tři čtvrtiny své produkce, se projevuje v soustavném snižování cen mléka a zvyšování rozdílu ve srovnání s cenami v EU. Vzniká tlak na další snižování stavů dojnic, a to již pod 40 % původní úrovně. Národní kvóty produkce, které se vybojovaly s EU, bychom pak nebyli schopni naplnit.
Bez posílení finančních prostředků SZIF na vyfinancování podpory vývozu veškerých přebytků mléka hrozí zhroucení farmářských cen a celého mléčného trhu. Posílení prostředků SZIF k tomu, aby bylo možné uhradit cenové rozdíly při vývozu intervenční pšenice, si vyžaduje zhruba 1 mld. Kč a 850 tis. Kč pro mlékárenské produkty a vývoz masa.
Konkurenceschopnost v EU
I když se s EU pro naše zemědělství vyjednalo v oblasti národních kvót a limitů podpor co se dalo, je to hluboce pod našimi produkčními možnostmi. Při 25 % přímých plateb ve srovnání se zemědělci v zemích EU-15 bychom s přihlédnutím k růstu nákladů na uplatnění nitrátové směrnice, přísných pravidel životního prostředí, welfare zvířat , růstu nákladů na mzdy, pachtovné, ochranu a bezpečnost práce a podobně nemohli být jakkoliv konkurenceschopní.
Přímé platby z EU budou činit podle hrubých propočtů asi 5,6 mld. Kč, na venkovský rozvoj 4,5 mld. Kč, na tržní opatření 4,3 mld. Kč. Tedy celkem 14,4 mld. Kč. To je maximum při 100% čerpání plateb na venkovský rozvoj, což zatím žádná země unie nedokázala.
K tomu přistupuje národní spoluúčast na venkovský rozvoj 1,1 mld. Kč a na dorovnání přímých plateb až 7,6 mld. Kč, z toho 20 % přesunem ze strukturálních fondů a 10 % z rozpočtu ČR. Tedy zhruba až 5,1 mld. Kč ze strukturálních fondů a 2,5 mld. Kč z národního rozpočtu. Celkem tedy 23,2 mld. Kč. To je částka, která nám byla kdysi slibována k uskutečnění předvstupní koncepce agrární politiky tak, abychom se mohli na vstup do společného trhu odpovědně připravit a být konkurenceschopní. Tento objem státních prostředků však nebyl v předvstupním období zdaleka naplňován.
Bez vyrovnávání přímých plateb z národních zdrojů a bez plateb na venkovský rozvoj, a ty nejsou určeny jen zemědělcům, by celkové platby do zemědělství činily jen 10 mld. Kč, tedy méně než dosud.
Máme-li se v referendu vyjádřit kladně pro vstup do EU, musíme mít jasno, že stát nehodí zemědělství přes palubu, a to by se při 25% přímých platbách stalo. Požadujeme proto neodvolatelné záruky dorovnání přímých plateb do úrovně vyjednané pro jednotlivá léta s EU. To je v roce 2004 do 55 %, další rok do 60 % a v roce 2006 do 65 % úrovně v zemích EU-15. I tak nepřekročí celková podpora českého zemědělství polovinu úrovně evropské patnáctky.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
eu je jedna proč mají staré státy stále větší dotace než my,jak bude eu kompenzovat různá nařízení např,zelená dohoda,eroze,ekologie a další když solněním uvedených nařízení zákonitě musí dojít k poklesu výroby,mám dojem,že o to hlavně jde aby staré státy mohly více vyvážet,samozřejmě i k nám a co tedy naši zemědělci,ty necháme jít ke dnu a občané za dovezené potraviny budou platit ještě více než při dnešní inflaci,copak to naši politici nevidí,nebo nechtějí to vidět?