Pomoc mléčnému sektoru se odkládá

Alespoň nástin daleko razantnějších řešení v sektoru mléka očekával od mimořádné neformální schůzky rady ministrů zemědělství Evropské unie, která se konala minulé pondělí v Bruselu, šéf českého agrárního resortu Jakub Šebesta. Od jednání si mnohé slibovali i rozvášnění farmáři demonstrující před sídlem Rady EU. Jejich očekávání však nenaplnila a zjevně ani nemohlo.

Ministři zemědělství se pouze shodli na tom, že na jednání rady dne 19. října v Lucemburku přijmou další krátkodobá opatření. Zejména by mělo jít o další prodloužení intervenčních nákupů mléka a mlékárenských výrobků, zvýšení intervenčních cen či rozšíření programu školní mléko i na další produkty. Česká republika je mezi dvaceti státy, jejichž deklarace požaduje po Evropské komisi posílení stávajících opatření na trhu s mlékem- zejména navýšení vývozních subvencí, rozšíření veřejné intervence kromě másla a sušeného a odstředěného mléka i na další výrobky (například sýry) či zavedení podpory na sušené mléko a sušené odstředěné mléko přidávané do krmných směsí. Český ministr také souhlasí s německým návrhem na podporu sdružování producentů, včetně jejich investičních záměrů.
Návrhy, které komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova na schůzce přednesla, nepřinesly zásadní obrat a navíc jim chybělo oficiální posvěcení celou Evropskou komisí. Zopakovala, že komise hodlá umožnit národní podporu až do výše 15 000 eur na farmu na dva roky. Nyní je možné, aby státy pomohly jednotlivým farmám 7000 eury (kolem 178 000 korun) na tři roky. „Nesouhlasíme s tím, aby řešení bylo přeneseno na národní úroveň, protože pak je to souboj národních rozpočtů, a to by bylo pro naše farmáře nevýhodné," uvedl Šebesta s tím, že ČR a další země si podobnou pomoc nemohou dovolit. Češi se s řadou dalších zemí proti podobnému navýšení již postavili, ale tento krok může Brusel údajně udělat bez ohledu na názor členských států. ČR navíc znevýhodňuje značná velikost farem, pro něž podpora v řádů stovek tisíců korun nemá takový význam jako pro malé subjekty v jiných zemích. Zmíněný způsob pomoci se nelíbí ani zástupkyni asociace EMB, která sdružuje producenty mléka, Sietě van Kempennaové. Zemědělci podle ní o podobnou pomoc nestojí a opatření nemá smysl, pokud bude svým farmářům pomáhat jen jeden stát a druhý ne. Zemědělské asociace, jak uvedla, naopak trvají nadále na snížení mléčných kvót o pět procent.
Zklamání nad výsledky jednání ministrů vyjádřil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. „Uvidíme, co dokáže francouzský ministr zemědělství, který se chystá do Evropské komise s požadavky v deklaraci, kterou podepsalo 20 zemí unie. Reakce ukáže, jak se bude Brusel stavět k našemu požadavku rovných podpor po roce 2013,“ soudí Veleba. Zásadní jsou podle něho dvě opatření: „zlikvidovat zásoby, tj. dát skutečně vyšší podporu exportu, a zamezit tvoření přebytků, což minimálně znamená zmrazit kvótu.“ Prezident upozornil na to, že za francouzského předsednictví, kdy již bylo vidět, že je krize, se kvóta zvýšila o dvě procenta, v Itálii dokonce o pět. Podle Jirovského je řešením buď minimální cena nebo snížení kvót jejich odkoupením. „EU je v mléce přebytková a stropy dané Světovou obchodní organizací (WTO) neumožňují navýšit podporu exportu. Musí se tedy snížit produkce. Ne ovšem na úkor nových zemí, jak se dneska již pomalu děje,“ uvedl s tím, že je nutné rovnoměrně snížit kvóty o pět procent, což komise neustále odkládá. „Je to ku prospěchu starých členských zemí. K 1. srpnu bylo u nás 380 000 dojnic, za rok se tedy jejich stavy snížily o zhruba 25 000, což je velký pokles. Pokud bude tato situace pokračovat dál, mohou stavy dojnic u nás do jara klesnout o dalších 15 až 20 000. To má dopady na ekonomiku, zaměstnanost, využití trvalých travních porostů aj.,“ obává se Jirovský.
„Nemá smysl mít nadměrná očekávání, že by takovou složitou situaci, která se týká mnoha států, vůbec mohl někdo pozitivně vyřešit při současných metodách a vesměs socialistických přístupech ke společné zemědělské politice,“ komentoval pondělní schůzku tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Zemědělská veřejnost ale nesmí zůstat s rukama v klíně. Za prvé musí situaci řešit na své farmě a dále musí tlačit na své vlády, aby přestaly vyrábět další a další byrokratická opatření a požadavky, které zvyšují náklady a snižují konkurenceschopnost sedláků,“ dodal. Pozitivní je podle něj alespoň včasná výplata dotací SAPS a top-up, jejichž plné dorovnání požaduje i asociace. „Je třeba přestat vyrábět iluzi, která je navíc placená z peněz daňových poplatníků, že při zachovávání současné struktury a objemu výroby a byrokracii se něco skutečně pro sedláky změní. Peníze, které jsou na intervenci ve výsledku nic nepřinesou. Lépe je dávat jako dekaplované platby, o kterých si sami sedláci rozhodnou, kam s nimi. V dobách lepších si musíme dělat rezervy a v dobách horších z těchto rezerv čerpat,“ soudí Šebek.

Obr:
Nejen slabý státní rozpočet, ale i velké chovy jsou příčinou, proč je pro nás možnost národní podpory vyplácené na farmu nevýhodná
Foto Vladislav Fuka