18.06.2008 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pomoc pro mladé a malé

Zvýšit zájem mladých lidí o práci v zemědělství a o zakládání nových hospodářství a přispět tak k omlazení venkovské populace v unii chtějí poslanci Evropského parlamentu. Jejich zájmem také je co nejvíce zjednodušit a usnadnit práci malým výrobcům potravin, kteří většinou dodávají přímo spotřebitelům.

Na svém červnovém plenárním zasedání se europoslanci dotkli i některých agrárních témat. 
Stimulovat zájem mladých farmářů Zejména v jižních zemích unie čím dál víc mladých lidí odchází ze zemědělství. Důsledkem je rychlé stárnutí a ubývání venkovské populace. Více než polovinu evropských farem vlastní dnes osoby starší 55 let. Zemědělci do 38 let představují pouze osm procent z celkového počtu. Podle evropských poslanců je proto třeba přijmout opatření, která by dokázala tento trend zastavit a zatraktivnit zemědělství pro mladé lidi. Poslanci se domnívají, že právě nyní, kdy probíhá zdravotní kontrola (health check) společné zemědělské politiky (SZP), je pro navržení a přijetí takovýchto opatření vhodná doba. Mělo by jít zejména o podporu zahájení činnosti mladých zemědělců a předcházení jejich nadměrnému zadlužení. Obojí by mohlo účinně řešit problémy při převodu hospodářství.
Zpráva, kterou vypracoval italský europoslanec Donato Tommaso Veraldi a kterou jeho kolegové přijali velkou většinou, tvrdí, že mladí zemědělci provozují obvykle rentabilnější usedlosti a jsou schopni hledat nová modernější řešení, která jim napomohou lépe přizpůsobit produkci novým potřebám trhu, zvýšit její přidanou hodnotu či zavést nové metody šetrné k životnímu prostředí. SZP by se proto měla zaměřit na zrušení překážek, které mají na cestě k vlastnímu hospodaření. Jednou z priorit SZP musí podle Veraldiho být generační výměna.
Účinněji podpořit zahájení hospodaření
I dnes mají mladí zemědělci možnost získat příspěvek na zahájení činnosti. Europoslanci však navrhují:
• zvýšit strop, který je dnes na úrovni 55 000 eur,
• prodloužit lhůtu, v níž musí po zahájení činnosti dosáhnout souladu s předpisy ze tří let na pět,
• začlenit podpory mladým zemědělcům stanovené v právních předpisech týkajících se rozvoje venkova do závazných opatření členských států,
• dávat podporu pro zakládání společností,
• zpružnit postupy při zakládání a přebírání podniků,
• vytvořit zvláštní rezervní fondy, které zemědělcům pomohou překonat nepředvídatelné události po zahájení podnikání, např. závažné klimatické jevy ohrožující sklizeň nebo prudké zvýšení nákladů,
• podporovat zejména zahájení hospodaření mladých zemědělců v oblastech trvale přírodně znevýhodněných, jako jsou například ostrovy či hory.
Zadlužení a obtíže se získáním úvěru Zpráva konstatuje, že značné náklady spojené s rozjezdem hospodaření a vysoká míra zadlužení podrážejí mladým zemědělcům nohy a znevýhodňují je při soutěži na trhu. Proto se europoslanci obracejí na Evropskou komisi a členské státy a vybízejí je, aby se snažili zmíněný problém řešit. Jako možnosti uvádějí zvýhodněné úvěry pro mladé zemědělce a daňová opatření, která by zmírnila tíživé dopady vysokých plateb úroků z úvěrů použitých na nákup farem.
Usnadnit dědictví mimo rodinu
Poslanci také doporučují, aby mladí začínající farmáři měli přednost při přidělování zemědělských pozemků. Zjednodušit a zlevnit by se podle nich mělo i dědické řízení mezi osobami, které nejsou rodinnými příslušníky. To by mělo umožnit zachovat zemědělské podniky a usnadnit vstup mladých podnikatelů a absolventů zemědělských škol do praxe.
Poslanci se kromě toho domnívají, že opatření členských zemí týkající se předčasného odchodu do důchodu, by se měla používat pouze tehdy, pokud podnik farmáře odcházejícího do důchodu převezme mladý zemědělec. Nebo by alespoň měly být tyto případy zvýhodněny.
Vzdělávání a výzkum
Evropský parlament klade také důraz na zaměření aplikovaného výzkumu na zemědělství a zlepšit přístup zemědělců k výsledkům výzkumu a k nejnovějším inovacím týkajícím se výrobních způsobů a výrobních nástrojů. Důležité je také celoživotního vzdělávání zemědělců. Pozornost je třeba také věnovat programům mobility mladých zemědělců v rámci unie. Poslanci doporučují také rovněž zavedení programu na výměnu osvědčených postupů mezi zemědělci a vytvoření vzdělávací sítě kladoucí důraz na informace o udržitelném rozvoji, bioenergii, změně klimatu a o konkurenceschopnosti.
Chtějí ulevit hlavně malým výrobcům
Poslanci sice chtějí, aby byl zajištěn co možná nejvyšší stupeň bezpečnosti potravin, současně je však jejich cílem omezit administrativní zátěž pro malé a střední podniky. Proto navrhují, aby členské státy měly větší možnost se rozhodnout, zda musí i mikropodniky dodržovat zásady systému kontroly kritických bodů ve výrobě potravin (HACCP). Více než 99 procent evropských firem jsou malé a střední podniky. Přitom 90 procent z nich tvoří mikropodniky, které mají méně než deset zaměstnanců. Vytvářejí však více než polovinu pracovních míst v Evropě. Již dříve Evropská komise navrhla, aby potravinářské mikropodniky, které své výrobky prodávají přímo konečným spotřebitelům, nemusely HACCP zavádět a dodržovat. Parlament nyní přijal dva pozměňovací návrhy, které členským státům poskytují větší flexibilitu a ponechávají jim více prostoru rozhodnout se, zda by určité mikropodniky či malé podniky měly dodržovat zásady HACCP. Toto rozhodnutí by mělo být přijato na základě pravidelné analýzy rizik, a nikoli pouze podle velikosti podniku, jak navrhuje komise.
Návrh komise zrušit pro mikropodniky povinnost zavedení systému HACCP kritizovala již před časem Potravinářská komora ČR. Poukázala na to, že příslušné nařízení po mikropodnicích nepožaduje přímo HACCP, ale systém na něm založený. „Naši podnikatelé museli v posledních čtyřech či pěti letech investovat značné prostředky, aby splňovali tato pravidla. Stávající systém považujeme za zcela dostatečný. Víme však, že v řadě starých evropských zemích tyto systémy nikdy zavedeny nebyly. Dnes je tedy situace taková, že nové evropské země tato pravidla musí splňovat, na severu Evropy tato pravidla též splňují, zbývá však jih Evropy, včetně Francie, kde problémy stále existují. Řešení tohoto problému na úkor bezpečnosti a hygieny není optimální,“ glosoval návrh komise Miroslav Koberna, ředitel Potravinářské komory ČR pro programování a strategii.
Klíčové informace
• Europoslanci požadují zvýhodnění podmínek pro mladé a začínající zemědělce.
• Mělo by jít například o zlepšení dnes platné podpory, zvýhodněné úvěry, podporu pro zadlužené i třeba fond pro nečekaná rizika.
• Poslanci chtějí také ulevit potravinářským mikropodnikům. Neměla by se tím však ohrozit bezpečnost potravin.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down