Pomohou moderní technologie i inovace

Stejně jako v jiných státech i polští zemědělci řeší problémy s růstem nákladů na produkci, přísnější požadavky na ochranu životního prostředí. Proto aplikují řadu inovativních procesů, které jsou zaměřené na udržitelnost a efektivitu v zemědělství. To platí jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Příkladem může být i statek Marka Czaplińskiho, který se zaměřuje na chov skotu a produkci mléka, nebo podnik bratrů Brzozowských, kteří v rostlinné výrobě využívají technologie precizního zemědělství. Pozadu nezůstává ani využití těchto technologií v sadech. 

Marek Czapliński s rodinou hospodaří nedaleko Mragowa v severovýchodní části Polska. Jak uvedl, vždy se zaměřoval na rozvoj mléčné produkce a využíval dostupné moderní způsoby hospodaření. Mléko dodával do mlékárny Mrągowo. Po jejím převzetí družstvem MLEKPOL, které vzniklo z iniciativy zemědělců, se statek Marka Czaplińskiho začal rozvíjet dynamičtěji. Díky členství v družstvu MLEKPOL farmář dosahoval vyšší výkupní ceny mléka, a to i díky jeho zpracování v mlékárně na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.  Czapliński připomněl, že farmu získal v roce 1984, kdy zahrnovala 11,2 hektaru zemědělské půdy, několik stájí a devět krav. Hospodářství se postupně rozšiřovalo. V roce 1995 farmář koupil 50 hektarů půdy od státu, o tři roky později se mu díky dostupným úvěrům podařilo přikoupit dalších 30 hektarů půdy. Zvýšil také stavy skotu. V současnosti chová 350 krav holštýnsko-frýského plemene. V roce 2012 vybudoval novou stáj pro 130 krav s automatizovaným dojením. A následně vzniklo centrum pro 100 jalovic a pro vysoce březí krávy. Czapliński poukázal na to, že farma má instalovány automatizované systémy krmení, dojení, ventilace, hygieny. Díky moderním systémům se podle něj zlepšil zdravotní stav zvířat i zvýšila užitkovost. Ta v současnosti dosahuje v průměru 10 500 litrů na dojnici.

Marek Czapliński přivedl k farmaření i svého syna Pawła, kterému v roce 2009 daroval 12 hektarů půdy. Pawel si následně s podporou EU pořídil 61 hektarů půdy a hospodaří nezávisle. Rodina spolupracuje na výměně znalostí tak, aby dosáhla co nejlepších výsledků. Celkově farma vlastní 110 hektarů půdy a dalších 90 hektarů si pronajímá. Z toho Pawel hospodaří samostatně na 75 hektarech. Marek Czapliński připomněl, že po vstupu Polska do EU se investice na modernizaci výrazně zrychlily, což umožnilo nákup moderní zemědělské techniky, výstavbu skladů zrnin, sušáren, rozšíření budov pro skot a zlepšení jeho životních podmínek.

Výzkumné a vývojové centrum

I samotné družstvo MLEKPOL prošlo vývojem. Z oddělení výzkumu a vývoje, které bylo původně součástí tohoto družstva, vznikl samostatný subjekt - Institut inovací mlékárenského průmyslu, který stojí za vývojem nových produktů, o něž je zájem nejen v Polsku, ale i v zahraničí. Tento projekt byl spolufinancován z fondů EU.

V roce 2015 institut získal status výzkumného a vývojového pracoviště, které je klíčovým centrem výzkumu v oblasti mléčných produktů v Polsku. Spolupracuje s univerzitami a výzkumnými institucemi na mezinárodní úrovni. Zaměřuje se na moderní mlékárenské technologie, zejména na navrhování inovativních produktů odpovídajících poptávce zákazníků, vývoj produktů bez konzervantů, s přírodními složkami (clean label). Nezbytná je přitom důsledná kontrola kvality a bezpečnosti potravin. Díky transparentním výrobním metodám pak buduje důvěru spotřebitelů. Zástupci této organizace poukázali na to, že institut využívá moderní laboratorní zařízení, jednotku pro tepelnou úpravu a homogenizaci, či takové procesy, jako jsou mikrofiltrace, ultrafiltrace, reverzní osmóza a další. Disponuje i pilotním UHT zařízením s laminárním průtokem. Institut provádí mikrobiologické analýzy, jako je detekce bakterií Listeria, Salmonella, Staphylococcus. Provádí i fyzikálně-chemické analýzy, zjišťuje obsah tuku, bílkovin, nebo minerálů. Kromě toho testuje i obalové materiály, jejich pevnost, propustnost plynů, hermetičnost.

Cílem byla úspora vody

Moderní technologie využívá i farma Macieje a Marka Brzozowskich, kteří působí v oblasti Kozlowa. Byla založena jejich rodiči v roce 1995. Farmáři zpočátku hospodařili na 314 hektarech pronajatých od Zemědělské tržní agentury. Postupně půdu odkoupili a rozšířili její výměru. V současnosti Maciej a jeho bratr Marek obhospodařují 480 hektarů zemědělské půdy. V rámci rostlinné výroby pěstují na 156 hektarech řepku ozimou, na 172 hektarech pšenici, na 61 hektarech triticale, na 14 hektarech ječmen, na 20 hektarech oves a 57 hektarech cukrovou řepu. Před třemi lety farma začala využívat bezorebnou technologii. Důvodem toho kroku byla úspora vody, která je v této oblasti stále vzácnější. Podle hospodářů v roce 2024 se jim podařilo získat finanční podporu, která byla v rámci programu Agriculture 4.0 vypsána pro precizní zemědělství. Maciej Brzozowski poznamenal, že získání podpory není snadné, protože farma chová ještě drůbež. A tato skutečnost ji vyřazuje z některých dotačních programů. Přesto farmář Brzozowski zakoupil v posledních letech dvě sklízecí mlátičky, samočinný postřikovač a traktory vybavené pokročilými systémy GPS – RTK, které umožňují získávat všechny provozní parametry strojů v reálném čase a zvyšovat jejich efektivitu díky analýze, což umožňuje úsporu na plodinách. Brzozowski podotkl, že vedle rostlinné výroby podnik chová 240 000 kusů drůbeže na šesti farmách. V šesti výkrmných cyklech ročně vyprodukuje 3600 tun drůbeže.

Majitel zároveň připomněl, že vzhledem k významné živočišné produkci farma nerealizuje všechny plodiny na trhu. Většina sklizených obilovin se používá jako krmivo pro kuřata. Kompletně se prodává řepka i cukrová řepa, avšak v závislosti na cenových podmínkách. Minulá sklizeň však podle farmářů nebyla kvůli suchu příliš úspěšná.

Kromě Macieje a jeho bratra Marka na farmě pracují další dva zaměstnanci a během sklizně pomáhají synové obou bratrů. U drůbeže pracují čtyři zaměstnanci. Tato farma i přes omezené dotace dokáže aplikovat moderní technologie.

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 25/2025.