Pro některé ptáky, například pro letošního ptáka roku potápku černokrkou, je životně důležitá průhlednost vody. Pokud je voda zakalená, těžko najdou potravu, protože ji jednoduše nevidí. Jak je to u nás s průhledností vody v rybnících se rozhodla zjistit Česká společnost ornitologická. Vyhlašuje proto celostátní akci pro veřejnost, zaměřenou na měření průhlednosti vody, informoval ředitel ornitologů Zdeněk Vermouzek.
Nádherně a nápadně zbarvená potápka černokrká je veřejnosti téměř neznámá. Její počty se u nás v minulosti dramaticky měnily. V padesátých a šedesátých letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů. V roce 2014 se podařilo najít celkem jen 50 hnízd. „Tak drastický pokles dříve silné populace nemá v evropském kontextu obdoby. Například v Polsku či Německu se potápkám stále daří dobře. Příčiny úbytku tedy musíme hledat u nás doma,“ říká ornitolog a specialista na potápky Jaroslav Cepák.
A zřejmou příčinou je právě nízká průhlednost vody a s ní spojená nízká potravní nabídka v době hnízdění. „Drtivá většina z asi 20 000 našich rybníků je v současnosti postižena eutrofizací, tedy nadměrným přísunem živin, zejména fosforu. Ať už jde o úmyslné hnojení za účelem vysokých přírůstků ryb nebo znečištění z přítoků, takto zatížené rybníky se velice rychle zakalí a nemohou plnit svoji ekosystémovou funkci,“ vysvětluje Daniel Fiala z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Mezi největší znečišťovatele rybníků v současné době patří odpadní vody z vesnic a měst, hnojení rybníků a erozní splachy z orné půdy. V Česku dosud chybějí účinné limity pro vypouštění fosforu.
Podobná akce, kdy by byla plošně měřena průhlednost vody na mnoha místech současně, nemá u nás dosud obdoby. Podobné měření, využívající konceptu občanské vědy, se konalo v Severní Americe, kde se díky širokému zapojení veřejnosti podařilo získat unikátní data. Ornitologové i hydrobiologové věří, že s podobným úspěchem se setkají i u nás. Dobrá znalost aktuálního stavu je totiž nezbytným předpokladem k tomu, aby se situace mohla zlepšit.
„Měření průhlednosti je velice jednoduché, zvládne ho opravdu každý,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO). „Jedinou potřebnou pomůckou je Secchiho [sekkiho] deska, kterou si zvládneme vyrobit doslova za pár korun z materiálu, který snadno pořídíme v papírnictví nebo najdeme doma.“
Secchiho deska je kruh s průměrem 20–30 cm rozdělený na čtyři čtvrtiny, dvě černé a dvě bílé. Tento kruh spouštíme na provaze do vody a zjišťujeme hloubku, kdy černá s bílou splyne. Podrobný návod na výrobu Secchiho desky i na měření najdete na voda.birds.cz.
„Vyhlašujeme dva hlavní termíny měření průhlednosti v letošním roce, v dréou polovině dubna a druhé polovině června. Umožní nám to posoudit změny na jednotlivých lokalitách,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Ani zdaleka se ale nemusíme omezovat jen na tuto dobu. Lepší je opakovat měření alespoň jedenkrát měsíčně od dubna do srpna. A nejlepší je opakované měření na stejné lokalitě třeba každý týden.“
Naměřené hodnoty zapíšeme do formuláře na voda.birds.cz – a hned se v mapce přesvědčíme, jak je na tom náš rybník v porovnání s ostatními.
Měření průhlednosti je příjemná zábava pro rodiny s dětmi, školní družiny, zájmové kroužky, ale i pro všechny zájemce o přírodu a hezké životní prostředí.
Termínem „mokřad“ označujeme jakékoli s vodou svázané prostředí v krajině – od podmáčených luk přes rybníky až po řeky. V Česku je dnes necelých 120 000 ha mokřadů (1,5% rozlohy země), z toho 52 000 ha připadá na rybníky. Mokřady hrají nezastupitelnou roli v koloběhu vody, živin a energie. Jsou proto z ekologického a vodohospodářského pohledu klíčovou součástí krajiny.
Rybníky jsou mnohde lokálním centrem přírodní rozmanitosti. Kromě své rybochovné funkce plní i celou řadu mimoprodukčních funkcí (ochrana biodiverzity, rekreace, sport, protipovodňová ochrana, dotace vodních toků při suchu, atd.), podobně, jako například lesy. Na rozdíl od lesů ale mimoprodukční funkce rybníků nejsou zakotveny v zákoně, což otvírá větší možnosti jejich devastace.
Zajímavostí je, že v renezanci dosahovala celková rozloha rybníků 180 000 ha a České země patřily k evropským velmocem v chovu ryb, i přesto, že tehdejší produkce kaprů dosahovala jen asi 50 kg/ha oproti dnešním 500 kg/ha.*
