Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v projektu Vracíme vodu lesu loni obnovil, opravil či vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Do staveb vložil 180 milionů korun. "Letos plánujeme opatření na 170 místech s náklady ve výši 230 milionů korun. Dalších 90 projektů připravujeme," uvedl dnes v tiskové zprávě pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda. Program Vracíme vodu lesu s odhadovanými náklady přes miliardu korun státní podnik zahájil v roce 2019.

Lesy ČR spravují asi 38 000 kilometrů říček, bystřin, potoků, patří jim i různé malé nádrže a rybníky. Cílem programu Vracíme vodu lesu je v dobách sucha zadržet co nejvíce vody v krajině, zpomalit odtok vody a zmírnit sucho. Stavby pomohou podle lesníků také pozitivně ovlivňovat zásoby podzemní vody.

Jeden z typických projektů na zadržení vody v kraji loni vznikl podle lesníků v lesích u Polné na Jihlavsku. "Z povrchových odvodňovacích příkopů v zátopě zaniklého rybníka jsme vytvořili přírodě blízký biotop. Vzniklo pět různě hlubokých tůní, kdysi zahloubené a napřímené koryto toku nyní meandruje, snížil se i jeho spád," uvedl Pavel Převor z oblastního ředitelství LČR na Vysočině.

Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a aktuálně je jejich hlavním úkolem zvládnutí kůrovcové kalamity a opětovné zalesnění.

Od loňského 22. prosince je podnik bez generálního ředitele. Tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu. Následně ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na místo generálního ředitele. Uchazeči se mají hlásit do 16. ledna.*

Zadržet co nejvíc vody v krajině je smyslem postupné obnovy všech rybníků v Rochlově s 310 obyvateli. Jako první revitalizovala před lety zabahněný největší rybník u návsi za tři miliony korun. Lidé se tam nekoupou, protože přes něj teče dešťová kanalizace. Naopak koupání bude možné v hořejším rybníku Petrstajch na kraji lesa, který po odbahnění a úpravách zcela změnil podobu. Je v něm průzračná voda, teče z lesa a nedostane se tam žádná kanalizace ani septik, nic, řekl Jiří Patera, starosta Rochlova, vsi na sever od Plzně.

V obci díky nákupům domů a parcel přibyly za poslední léta desítky obyvatel na současných 310. "Bydleli tu hodně starší lidé. Po nich teď přicházejí mladé rodiny. Jsme blízko Plzně i dálnice," řekl Patera. Díky zámku, který 20 let opravuje soukromník, je místo velmi populární hlavně mezi cykloturisty. Návštěvnost ještě posílila pandemie, protože tam začali jezdit lidé, kteří chtěli chodit na vycházky mimo města. Také proto zámecká hospoda v bývalé kovárně začala o víkendech vařit.
Příprava a shánění dotací na obnovu Petrstajchu trvaly čtyři roky, stavba necelý rok. Obec dostala od ministerstva zemědělství dotaci necelé dva miliony, 80 procent nákladů, a dalších půl milionu korun dala ze svého. "Měl jsem strach, že nenateče, protože v červnu se sice mohl začít napouštět, ale voda do něj natéká jenom přes zimu. Ale letos, jak je deštivo, tak teče pořád. Podařilo se nám ho napustit," uvedl Patera. Obec už dělá jen drobné úpravy, za pár dnů bude rybník kolaudovat.*

Do pěti rybníků v Třešti na Jihlavsku a jejím okolí vypustili rybáři stovky malých úhořů říčních měřících okolo deseti až 15 centimetrů. Jde o jednu z letošních lokalit, kde se o vysazení tohoto druhu ryb postaral Moravský rybářský svaz. Cílem těchto dlouhodobých aktivit rybářských svazů je zlepšení stavu populace této dravé ryby v místech jejího přirozeného výskytu.

V Třebíči dnes zástupci rybářského svazu dělili úhoře určené k vysazení nejen na Jihlavsku, ale i na Třebíčsku a na Žďársku.
Úhoře podle údajů kraje vysazují rybářské svazy do vybraných revírů na Vysočině každoročně, pro každé vysazení potřebují povolení krajského úřadu. Podle krajského webu by teď měl Moravský rybářský svaz vypustit do vybraných rybářských revírů 20 000 až 25 000 úhořů. Nejvíc kusů by se mělo dostat do největšího rybářského revíru v kraji, který je tvořený vodní nádrží Dalešice. Úhoře vysazuje také Český rybářský svaz, na Vysočině například do rybářského revíru Trnava.
Podle oficiálních odhadů se evropská populace úhořů proti stavu před sto lety snížila na jedno procento. Výskyt úhořů v Česku je závislý na umělém vysazování, protože na cestě do moře, již potřebují pro své rozmnožování, vzniklo mnoho překážek v podobě přehrad, jezů a vodních elektráren.
"Úlovky úhoře na udici u nás dlouhodobě mírně klesají. Především díky intenzivnímu vysazování je ale míra poklesu výrazně nižší, než je odhadovaný pokles počtu úhořů v Evropě, "uvedl náměstek hejtmana Lukáš Vlček v tiskové zprávě na webu kraje.*

Klatovské rybářství začalo tento týden s jarními výlovy. Firma odloví kolem 80 rybníků, převážně jde o menší vodní plochy s násadovou rybou nebo plůdkem. Tržní ryby na Velikonoce bude dost, cena bude stejná jako loni. Kvalita ryb je velmi dobrá, vody v rybnících je dostatek, hladiny se doplňují, řekl ředitel firmy Václav Voráček.

"V pěti rybnících máme schované tržní ryby z loňského roku, které jsou připravené pro velikonoční období, tedy pro český trh a zahraničí," uvedl. Jde o menší plochy kolem 20 hektarů.
Poptávka po rybách na Velikonoce se podle ředitele poslední roky nijak nezvyšuje. "Kdo má chuť, tak si je koupí, ale nejsou to Vánoce," uvedl. Lidé mohou dostat ryby z jarních výlovů od příštího týdne na sádkách v pěti střediscích podniku a ve zpracovně v Tajanově u Klatov, přes níž projde asi 40 procent jarní produkce firmy. Druhá největší rybářská firma v ČR dále dodává do řetězců Makro, Globus a Ahold.
Export, hlavně do Německa a něco do Rakouska, je vinou pandemie zhruba na poloviční úrovni, zejména kvůli uzavřeným gastronomickým provozům i nižší poptávce obchodů. "Jde většinou o obchodníky, kteří mají také své zpracovny a dodávají do marketů," uvedl. Němci kupují ryby před Velikonoci výrazně více, protože je tam konzumují jako postní jídlo. "Záleží na oblastech, tedy na tom, jaké jsou tam národnostní komunity. Třeba asijské národy jsou ryby zvyklé jíst. Vývoz přes hranice není v době covidu problémem. "Jezdíme s naším kamionem, ale naši lidé se musí testovat, mít veškerá veterinární potvrzení a další dokumenty," uvedl.
Podnik plánuje na jaře vylovit necelých 100 tun ryb, jedenáctinu roční produkce. "Kapr bude tvořit tak 60 tun, zbytek lososovité ryby jako pstruh a siven, o něž je stále větší zájem.*

Ministerstvo zemědělství (MZe) změnilo řadu pravidel, kterými se musí zemědělci při hospodaření řídit, masivně investuje do budování a obnovy rybníků nebo pozemkových úprav, které pomáhají krajinu více rozčlenit, a podporuje také živočišnou výrobu produkující pro půdu tolik potřebnou organickou hmotu. Jen v loňském roce do boje proti dopadům sucha investovali 13,7 miliardy korun. Informoval o tom tiskový mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana však chybí racionální diskuse o dalších změnách postupů a pravidel.

„Jsme otevřeni racionální diskuzi o dalších změnách postupů a pravidel, tuto výzvu bohužel část veřejnosti zatím nevyslyšela. Přitom jsme například v červnu, přesně podle dřívějšího slibu, zveřejnili desetiletý plán na využití meliorací a pozemkových úprav pro řešení dopadů klimatické změny. Jde o otevřený dokument, ke kterému se může kdokoliv vyjádřit a přidat podněty, které by mohly boj s klimatickou změnou učinit ještě efektivnější," řekl ministr Toman s tím, že se k materiálu zatím vyjádřil pouze jeden odborný vodohospodářský časopis. Ostatní organizace mlčí a místo věcné diskuze u stolu pouze svolávají demonstrace a další veřejné happeningy. "Chtěl bych tedy všechny vyzvat, aby debata byla více o faktech než o emocích,“ doplnil . První část opatření v boji proti suchu se podle ministerstva týká krajiny a její schopnosti zadržet vodu. Od letošního roku musí zemědělci na erozně ohrožené půdě omezit velikost pole s jednou plodinou maximálně na 30 hektarů. Od příštího roku bude toto pravidlo platit na veškeré orné půdě. "Česká krajina se díky tomu reálně mění, nejde jen o deklaraci na papíře, ale reálný krok, kterým se všichni zemědělci musí řídit, jinak nemají nárok na celou výši dotace," zdůraznil Bílý. K lepšímu stavu krajiny přispívá také dodávání organické hmoty do půdy a omezení používání chemických prostředků. V novém programovém období bude MZe také nad rámec podpory zalesňování, zatravňování orné půdy a ekologického zemědělství podporovat tzv. agrolesnictví, tedy systém využívání půdy, ve kterém je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování dřevin a k zemědělské činnosti. To pomáhá omezit erozi, zvýšit biodiverzitu, zvýšit retenci vody v krajině a zlepšit i malý vodní cyklus. Pro lepší zadržení vody v krajině jsou důležité také pozemkové úpravy a využití starých melioračních systémů.*

Resort Ministerstva zemědělství vybuduje nebo opraví v průměru jeden rybník denně, připomněl na setkání s novináři na Jihlavsku ministr zemědělství Miroslav Toman svoje dřívější prohlášení. "Tento slib plníme, o čemž svědčí to, že jsme v roce 2019 podpořili přibližně jednou miliardou korun vybudování a obnovu 387 rybníků,“ řekl a dodal, že všechna opatření, která pomohou zadržet vodu v krajině, považuje za důležitá.

Státní podnik Lesy ČR například na Vysočině, která je jednou z nejpostiženějších oblastí současnou kůrovcovou kalamitou, zatím v rámci programu Vracíme vodu lesům dokončil rekonstrukci devíti vodních nádrží a vybudoval několik tůní, celkem za 64 milionů korun. Jednou z obnovených nádrží je i Ježkovec u Krasonic na Jihlavsku. „Stejně jako u většiny obdobných staveb jsme z retenčního prostoru odstranili nánosy, opravili hráz, výpustný objekt a bezpečnostní přeliv, vše za 4,3 miliony korun,“ přiblížil vedoucí odboru vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Hofmeister. Jako v mnoha jiných lokalitách vzniklo i osm samostatných tůní pro obojživelníky. „Letos v tomto regionu zahájíme devět dalších staveb a sedm z nich dokončíme, dvě zbývající v příštím roce, a to například na Třebíčsku, Jihlavsku nebo Dačicku,“ doplnil Hofmeister. Obnovená nádrž Ježkovec má rozlohu 0,9 hektaru a zadržuje zhruba deset tisíc metrů krychlových vody. „Slibujeme si od toho, že zadrží vodu, zlepší biotop pro místní živočichy a ovlivní mikroklima,“ dodal.

Ryby v rybnících na Pardubicku a Chrudimsku by již neměly být ohroženy nakažlivým herpes virem. Infekce se dostala v roce 2018 do velké nádrže u Buňkova, o rok později se objevila i v rybniční soustavě. Veterináři je vloni nechali vypustit a vydezinfikovat, letos již byli do rybníka Buňkov opět nasazeni kapři.

"Bylo zjištěno, že ryby, které byly vypuštěny do velkého rybníka v Buňkově, pocházely z několika malých rybníků, kde je prvopočátek jejich chovu. Poté byly distribuovány do dalších rybníků. Odtud pocházely ryby nakažené i v roce 2019," uvedl ředitel Krajské veterinární správy pro Pardubický kraj Josef Boháč. Nákaza se do rybníka Buňkov nejspíše dostala od okrasných ryb, které tam někdo vypustil.
V roce 2019 byla zjištěna herpesviróza v sedmi ohniscích na 15 rybnících. Utraceno muselo být asi 170 000 ryb. Soustava rybníků patří rybářskému svazu v Přelouči. Loňské škody přesáhly čtyři miliony korun. Většinu náhlých nákladů dostane firma zaplacenou od státu.
Herpes virus je nebezpečný pro kapry a koi kapry, nákaza není léčitelná, ryby ji zpravidla nepřežijí. Lidé se virem nakazit nemohou. Herpes virus může být v hostiteli měsíce až roky, aniž by na něm byly patrné příznaky nákazy. Pak stačí jako spouštěč stres.*

Firma Blatenská ryba zahájila jarní výlovy, naplno je spustí příští týden. Čeká, že z nich získá 60 tun tržní ryby. V některých rybnících jí kvůli suchu schází polovina běžně zadržované vody, proto je nevypustí, bude ryby jen odchytávat. Firma ani nemůže všude nasadit rybí obsádku v potřebném počtu. S majiteli některých rybníků, které si společnost pronajímá, bude pravděpodobně jednat o slevách nájemného. Uvedl to ředitel firmy Blatenská ryba Jiří Bláha.

Rybářství Třeboň, největší producent sladkovodních ryb v Evropě, začalo s jarními výlovy v druhé polovině února, o pár týdnů dřív než v jiných letech. Umožnilo to teplé počasí. Při jarních výlovech vyloví asi 200 tun tržních ryb, řekl předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha. Blatenská ryba, která hospodaří na 1550 hektarech rybníků a má roční produkci 850 tun, začala lovit zatím méně důležité rybníky. Firmě schází kvůli suchu 40 procent vody, někde i víc než polovina, na sloupec metr. Do některých rybníků tak nemůže nasadit nové ryby.
"Přestože byly poměrně vydatné srážky a napadal i nějaký sníh, velký posun znát není, do rybníků to moc nesteklo. Některé lovit nebudeme, radši budeme odchytávat. Nebudeme moci rybníky nasadit tak, jak bychom potřebovali. Když je tam půlka vody, nemůžeme dát plnou obsádku, ale poloviční nebo spíš ještě menší," řekl Bláha. Sucho ovlivní i hospodaření. Pokud se na jaře situace nezlepší, chce firma jednat s majiteli rybníků, které si pronajímá, aby rybářům snížili nájemné. "Kdyby tam hospodařili sami, taky by jim to produkci nedalo. Tahle situace běží třetí rok, rybníky neplní svou funkci, že jsou pronajaté k chovu ryb," řekl Bláha. Společnost si pronajímá asi tři čtvrtiny rybníků, se suchem se nejvíc potýká na Strakonicku a Písecku.
Blatenská ryba měla v roce 2018 tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží 126 milionů Kč, meziročně stouply o necelých sedm milionů. Provozní zisk zvýšila o necelý milion na 7,1 milionu Kč.*

Letošní srážky na jižní Moravě sice odpovídaly dlouhodobému průměru, ale kvůli deficitu z let minulých se rybáři i nadále potýkali s nedostatkem vody v některých rybnících. Převážně jde o ty, které napájejí menší toky. Tržních ryb bude sice dostatek, ale mohou být menší kvůli chladnému jaru a z toho vyplývajícím nižším přírůstkům, vyplývá z vyjádření jihomoravských chovatelů. Cena by se neměla dramaticky zvyšovat, nanejvýš má její růst odrážet zvyšování nákladů na chov.

"Kdybychom na Hodonínsku nemohli přečerpávat vodu z elektrárny do rybníků, museli bychom chov výrazně omezit. Díky ní jsme mohli fungovat v normálním režimu. I když srážek bylo letos průměrně, tak té vody bylo dokonce ještě méně než loni," řekl ředitel Rybářství Hodonín Oldřich Pecha. Problém mají již několik let hlavně rybníky zavislé na menších tocích, u nichž je úbytek vody citelnější než u vodnatějších řek. "Některé rybníky jsme tak měli opět na suchu. Lepší byla situace u velkých rybníků napajených většími řekami, takže ryb bude tolik, kolik očekáváme," řekl ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička. Leotšní chov však negativně ovlivnil nejen nedostatek vody, ale třeba také velmi chladný květen, kdy ryby nedorůstaly tak rychle, naopak při tropických teplotách, které byly letos opět velmi četné, nebylo možné ryby tolik přikrmovat.
Cena ryb by se však ve srovnání s předchozími roky příliš zvyšovat neměla. "Cena vstupů je každoročně vyšší, aktuálně panuje nejistota kvůli situaci na polském trhu. Polsko je s Německem největším odběratelem ryb z Česka a loni proti očekávání odebrali méně ryb, než bylo zvykem ... Nyní čekáme, jaká bude poptávka letos. Cenu proto rozhodně zvyšovat nebudeme," řekl Pecha. Cenu se nechystají zvyšovat ani v Pohořelicích, nicméně nelze nyní říct, jak se zachovají obchodníci. I pro Pohořelické je export důležitý stejně pro ostatní chovatele ryb v Česku. "Průměrná spotřeba zůstává v Česku stále nízká. Kdyby lidí začali jíst ryb více, vyvezli bychom méně," řekl Osička.*

Farma Poříčí u Pelhřimova začala vyrábět vlastní paštiku z kaprů. Chce tak zvýšit poptávku po kapřím mase, které je podle ní nedoceněné. Kapří paštika hostům v její restauraci zachutnala. Kvůli výrobě pro širší trh letos rodinný podnik dokončil malý konzervárenský provoz. Za návrhem obalu paštiky, který získal mezinárodně uznávanou cenu za design Red Dot Award, stojí Petr Novague.

"Když se zabýváme vnitřkem, musíme se stejně zabývat i obalem," řekl spolumajitel podniku Martin Plachý k přípravě nového výrobku. Jak uvedl, je s ním spojená velká práce, několik let experimentování i výdaje. Od pořízení budovy pro výrobu paštiky, její opravy a vybavení stroji přes vytvoření obalu a právní ochranu novinky jde o investici kolem čtyř milionů korun. "A to nemáme oceněný náš čas," řekl. O jiném výrobci kapří paštiky v Česku ale farma neví.
Čerstvé kapry ze svých rybníků se podle Plachého farma snažila mít na jídelníčku denně, ale poptávka po nich byla malá. "Mrzelo nás, že to nejde. Před pěti lety jsme začali přemýšlet, jak udělat kapry v jídelníčku pro lidi atraktivnější," řekl. Kapry zkoušeli udit nebo naložit. "Až se udělala paštika a ono to začalo jít," uvedl. Provoz na výrobu kapří paštiky farma připravila rekonstrukcí zavřeného obchodu v jedné ze sousedních vsí. Zpracovávat v něm bude ryby z rybníků Vysočiny, které jsou vzhledem k vyšší nadmořské výšce chladnější. Podle Plachého v nich kapři rostou pomaleji a díky tomu mají kvalitní maso. Záležet si farma dala i na obalu paštiky, k jehož tvorbě přizvala úspěšného českého designéra Petra Novagua. Podle Plachého nešlo jen o vzhled obalu, ale i o funkčnost jeho zavírání, použitý materiál nebo velikost konzervy.
Farma nese jméno podle území Poříčí pod silnicí z Pelhřimova na Humpolec, kde začala zhruba před 20 lety podnikat. "Koupili jsme tady pozemky se záměrem hospodařit na rybnících," uvedl Plachý. Pak přibyl menší gastronomický provoz a podnikání se začalo rozrůstat, postupně se zapojila širší rodina. Podnik dnes dává práci asi 30 lidem.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down