Minimálně v příštích pěti měsících se nečeká jakékoliv zlepšení v oblasti cen mléka. Naopak ceny by mohly prozatím ještě klesat a budou spíše nestálé. Jako záchranný kruh by mohlo pak sloužit zejména oživení trhu. Uvedl to Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského na tradičním setkání Polabských mlékáren Poděbrady s dodavateli mléka, které se konalo vloni v prosinci již po čtrnácté.
Česká republika se na celosvětové produkci podílí necelým půl procentem. „Jsme příliš malá země na to, abychom mohli ovlivňovat trh mléka a musí se přizpůsobovat dění na světových trzích,“ konstatoval. Podle něj průměrná cena mléka za minulý rok by mohla být nad úrovní roku 2007. „Tak jak jsme počátkem loňského roku byli v horním extrému, koncem roku jsme se nacházeli v dolním,“ podotkl Kopáček.
Následný vývoj bude podle něj podmíněn několika faktory. K nim se řadí například růst výroby mléka v Indii, Pákistánu a Brazílii. „V Evropské unii bude pravděpodobně i přes navýšené kvóty a jejich budoucí zrušení výroba stagnovat nebo se dokonce v některých oblastech sníží,“ domnívá se Kopáček. V EU se do července 2008 vyrobilo již 1,2 milionu tun mléka více než předchozí rok. Podepsalo se na tom zejména zvýšení výroby ve Francii, a to o 918 tisíc tun. Produkce ale nestoupala ve všech zemích. Klesla například ve Velké Británii, Belgii, Švédsku a Německu. Na loňské produkci mléka se ještě projevila motivace farmářů cenou z roku 2007 a výhledem zvýšení mléčných kvót. Dvouprocentní navýšení znamená možnost uplatnit na trhu o 2,84 milionu tun mléka více, některé země mají ale kvótu zvýšenou ještě o půl procenta a Itálie si vymohla jednorázové navýšení o pět procent. Podle něj Evropská unie naplní mléčné kvóty asi na 98 procent. V České republice to je asi na 99,5 procenta, přičemž v tomto čísle není ještě zahrnuto dvouprocentní navýšení kvót, doplnil Kopáček.
Vyšší možnost produkce znamená ale také více než průměrný růst spotřeby v minulých letech, který představoval okolo milionu tun ročně. Bez nějakých zásahů tak bude tato produkce podle Kopáčka jen těžko odbytovaletná na světovém trhu a v některých zemích to může mít vliv na ceny mléka. Navíc v budoucnu se předpokládá zvyšování dodávek mléka ke zpracování, a to zejména v rozvojových zemích, které se budou stávat soběstačnějšími, což ovlivní možnosti exportu. Poptávka po mlékárenských výrobcích však oslabí, a to na celém světě, podotkl. Stávající spotřebu, která v roce 2008 představovala 244, 5 kilogramu mléka na osobu, Česká republika zřejmě již neudrží, poznamenal Kopáček na semináři Polabských mlékáren s tím, že stále ještě 17 procent produkce mléka se z ČR vyváží.
Ředitel Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj Zdeněk Císař poznamenal, že letos čeká chovatele kontroly křížové shody. Potvrdil, že nejde o nic nového, protože když se ČR chtěla vstoupit do EU musela již řadu předpisů splňovat.
Kvalita je prioritou Generální ředitel společnosti Polabské mlékárny Pavel Vybíral poznamenal, že současnou produkci mléka provázejí stoupající nároky na kvalitu i na nízkou cenu. Kvalita je pro Polabské mlékárny samozřejmostí. Právě důraz na ni a pevné vazby s dodavateli mléka i v současné pro ně těžké době jsou významnými prioritami Polabských mlékáren Poděbrady, které se specializují na výrobu tvarohu a tvarohových výrobků .„V těchto oblastech se snaží být vždy o krok před ostatními. Proto vedle běžných vztahů s dodavateli mléka pořádá i něco navíc. Právě tradiční, již 14. ročník poděbradského setkání producentů mléka v regionu s hlavním zpracovatelem Polabskými mlékárnami a.s. „Cílem podobných setkání je zejména zhodnotit uplynulý chovatelský rok. A zájem mají obě strany. Dodavatelé chtějí dodávat co nejkvalitnější mléko a zpracovatel, v tomto případě Polabské mlékárny, zase chce vyrábět pro spotřebitele co nejkvalitnější produkt. Proto to bez vzájemné spolupráce a výměny zkušeností jde jen těžko,“ prohlásil ředitel s tím, že v rámci tohoto setkání se vyhlašuje nejlepší dojnici a nejlepší stádo. Oceněni jsou producenti mléka s nejvyšší užitkovostí a nejlepší kvalitou mléka.Mnozí přitom nejsou mezi oceněnými poprvé.
Letos z rukou generálního ředitele Pavla Vybírala a vicehejtmana Miloše Petery přítomní zemědělci z AGRO Bystřice převzali ocenění za nejkvalitnější mléko v kategorii velkých dodavatelů a mezi těmi drobnými uspěla Eva Semecká z Přední Lhoty u Poděbrad. Zemědělská společnost Sloveč se sídlem v Městci Králové byla s užitkovostí 9 065 kilogramu mléka za laktaci a produkcí 311 kg bílkoviny vyhodnocena jako chovatel nejlepšího stáda. Druhé místo zaujala Střední odborná škola z Poděbrady s průměrnou užitkovostí 9498 kg mléka za laktaci a 307 kg bílkovin. Pomyslný bronz pak získal podnik ZD Dubenec, který se v čele žebříčku umístil mimo jiné i v roce 2007, s užitkovostí 9483 kg mléka a 307 kg bílkovin. V kategorii biomléko získal zlato za nejlepší stádo Ústav pro strukturální politiku v zemědělství Měřín – Chlumek za průměrnou užitkovost 5675 kg mléka za laktaci s obsahem 180 kg bílkovin.
Dojnici rekordmanku mají v ZD Dubenec u Dvora Králové. Vítězná kráva denně nadojí neuvěřitelných 53 kg mléka. Za laktaci to představuje 16 202 kilogramů s 482 kg bílkovin. Stříbro získala dojnice stejného závodu s užitkovostí 14366 kg mléka a 476 kg bílkovin a třetí se umístila dojnice společnosti ZEAS Oskořínek z farmy Chleby.
V kategorii biomléko pak mají nejlepší dojnici v Ústavu pro strukturální politiku v Měříně – Herálci. Ta nadojí 7828 kg mléka za laktaci a obsah bílkovin představuje 265 kg.
Propagují nové myšlenky Polabské mlékárny jsou společností, která se stále snaží propagovat nové myšlenky. Například už od roku 2002 vykupují biomléko. Ředitel společnosti KEZ Chrudim připomněl, že téměř všichni zpracovatelé biomléka se potýkají s nedostatkem suroviny, například Olma víc než 50 procent ze Slovenska. Polabské mlékárny mají podle něj naštěstí dost dodavatelů. „Zpracováváme 4,8 milionu kg mléka měsíčně, z toho v kvalitě bio je 350 tisíc kg,“ sdělila Milena Petraturová s tím, že společnosti celkem odebírá mléko od více než tří desítek dodavatelů, biomléko jich dodává osm.
Podle Berky se průměrná užitkovost dojnic chovaných v ekologickém režimu činila v minulém roce 4134 litrů na kus. Nejvyšší užitkovost představovala 5984 litru na kus a nejnižší 2700 litrů na kus. Rezervy producentů spočívají ve zvýšení užitkovosti především kvalitou objemných krmiv, ustájení dojnic a odchovu telat, dodal Berka.
