07.01.2014 | 11:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Poprvé zmíněna soběstačnost

V koaliční smlouvě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která byla zveřejněna koncem minulého roku, je poprvé zmíněna potravinová soběstačnost v základních potravinách. Není to sice záruka toho, že se tak stane, ale je to první krok. Uvedl to koncem minulého roku na semináři týkajícím se budoucí společné zemědělské politiky, kterou pořádala společnost Farmtec ve Větrném Jeníkově, viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.

Další bod smlouvy, že vláda bude bojovat proti diskriminaci v rámci společné zemědělské politiky, je sice již vyřešený, nyní se ale budou řešit národní             a regionální dotace, u nichž jsou velké rozdíly, a nejsou to jen dotace zemědělcům, ale i zpracovatelům a exportérům. Proto je důležité, aby se vláda zasadila o jejich snížení, zdůraznil Belada. Dalším bodem je kontrola značení dovozu potravin. „Je třeba hlídat, aby se sem nevozilo to, co Poláci     a Němci sami nechtějí, protože u nás to sráží ceny,“ poznamenal. Za pozitivní považuje podrobně rozepsanou podporu živočišné výroby a speciálních komodit. „Vláda by se měla podle smlouvy snažit podpořit bioplynové stanice, které jsou koncovkou živočišné výroby, a ty, které zpracovávají biologicky rozložitelný odpad, což je určitě správná cesta,“ řekl s tím, že politika v obnovitelných zdrojích energie se potácela ode zdi ke zdi. „Jsme rádi, že ta smlouva takhle vypadá. Záleží na tom, jestli koalice vznikne,“ doplnil Belada vloni v prosinci.

Připomněl, že se v rámci společné zemědělské politiky  pak podařila se vyjednat velmi dobrá obálka na přímé platby, naopak obálka na Program rozvoje venkova klesla z 13 miliard na deset miliard korun. „Navíc minimální kofinancování ze státních zdrojů se snížilo na 15 procent. Naší snahou bude velmi úpěnlivě žádat nového ministra financí, aby se tam dostalo kofinancování ve výši 25 procent,“ řekl Belada. 

Přímé platby v letech 2015 až 2020 budou vypláceny ve třech částech. Půjde o základní platbu, která vychází 130 eur na hektar zemědělské půdy. „Její výše v korunách bude záležet na tom, jaký bude kurz koruny k euru,“ podotkl Belada s tím, že zřejmě bude vyšší než 25,50 koruny za euro, což je pro dotace pozitivní. Další je ozelenění, tam to vychází zhruba na 75 eur na hektar. „Kdo nesplní ozelenění,  nejenže nedostane 75 eur na hektar, ale nedostane ještě část té základní platby ve výši až 25 procent,“ upozornil. Brusel však považuje hektar ladem jako hektar a hektar jetele se nebude počítat jako hektar, ale pro přepočítávání se budou používat určité koeficienty. „Neplatí to na rok 2014, ale až na rok 2015, ale bylo by třeba přemýšlet o tom, jak aplikovat greening na osevní postupy,“ poznamenal. Greening se přitom nebude týkat trvalých kultur  jako například ovoce nebo chmelnice. Třetí „hromádkou“ jsou couplované platby, kde je určeno 13 procent na citlivé komodity a dvě procenta na proteinové plodiny. To představuje zhruba 3,4 miliardy korun při kurzu 26 korun za euro. „Podle návrhu Agrární komory by na chmel mělo směřovat 85 milionů,  na ovoce 125 milionů a stejná částka i na zeleninu. Pokud bych bral, že na cukrovku peníze nepůjdou, tak by mohly být zhruba tři miliardy korun na přežvýkavce, kam se řadí dojené a masné krávy, ovce           a kozy.  Platby na proteinové plodiny by se pak vyplácely cíleně chovatelům. SAPS tak vychází zhruba na úrovni 5,5 tisíce, v roce 2014 již nebude modulace, která se v posledních letech projevila hlavně u top-up. Pomůže to citlivým komoditám. „Zásadní je, že nyní na článek 68 rozdělujeme 800 milionů korun a na citlivé komodity budeme rozdělovat 3,4 miliardy,“ dodal Belada.*  

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down