Na Vysočině produkuje biopotraviny v současnosti 29 farem, které hospodaří na čtyřech tisících hektarů půdy. Poptávka po pro těchto produktech v celé zemi stoupá, jen odbyt pokulhává. Navíc chybí zpracovatelské kapacity, proto obchodníci část produktů vyvážejí do zahraničí, uvedl Tomáš Klejzar, správce regionálního centra Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio.
Klejzar dodal, že farmáři obvykle část své produkce prodají přímo na farmě, zbytek prodají přes obchodníky. Největší odbyt je v Praze, i když poptávka stoupá v celé republice.
Na venkovské Vysočině je méně ekologických farem než například na severní Moravě nebo na Šumavě. Zemědělci se tam více zabývají pěstováním jiných plodin. V České republice je v ekologickém hospodaření registrováno skoro 90 procent luk a pastvin, v podhorských a horských oblastech se na nich pase dobytek. Orná půda zaujímá ze 4017 hektarů na Vysočině více než polovinu. Farmáři pěstují především obilí a brambory, ale i zeleninu, luštěniny či byliny.
Během tohoto měsíce se může veřejnost seznámit s činností ekologických zemědělců v kraji. Jihlavské Ekoinfocentrum pro ně každou sobotu pořádá výlety na farmy. Při první návštěvě v Kojetíně na Havlíčkobrodsku lidé uvidí chov dobytka a pěstování obilí, brambor i bylin. Během dalších výletů se seznámí i s ekologickým pěstováním ovoce či s chovem koz. Akci ukončí biojarmark, který se bude konat 7. října v Jihlavě.
