Dřevo v žádném případě nepatří k přežitým přírodním látkám minulosti. Je stále oblíbenějším stavebním materiálem, důležitou surovinou průmyslu nábytkářského, papírenského i mnoha dalších odvětví. Dřevo je také jedním z nejdůležitějších obnovitelných zdrojů energie. Proto je pravděpodobné, že poptávka po něm poroste. Evropská unie proto hledá cesty, jak udržitelným způsobem zvýšit jeho nabídku na trhu.
Poptávka po dříví v Evropské unii stále roste a stále více bude převyšovat jeho nabídku. Důvodem je i rostoucí potřeba biomasy pro energetické účely. Již dnes představuje dřevo 42 procent obnovitelných zdrojů energie. Tím, jak zvýšit potenciál udržitelného zásobování dřevem, se zabývala i Organizace spojených národů, a to její ekonomická komise i Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO). Podle jejich studie by se při současném vývoji lesů v roce 2020 mohlo unii nedostávat až 448 milionů krychlových metrů dřeva. Podobný vývoj jako v unii se předpokládá i v dalších zemích světa.
Možnosti růstu nabídky dřeva v Evropě přináší publikace Good practice guidance on the sustainable mobilisation (Pokyny dobré praxe pro udržitelnou mobilizaci dřeva v Evropě). Vznikla ve spolupráci Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise, Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě a Organizace spojených národů (její ekonomické komise a organizace FAO). Největší potenciál růstu nabídky dřeva v Evropě vidí její autoři v:
- těžbě – podle existující studie je v lesích možné těžit více stromů, což by zvýšilo nabídku dřeva až o 80 mil. m3,
- sklízení i dalších částí stromu (větví a vrcholků stromů, které se někdy pálí v lese) – to by mohlo dodat až dalších 50 mil. m3,
- větším využití dřeva dosloužilých dřevěných výrobků, podle odhadu by to mohlo představovat až 39 mil. m3.
Obecné principy
Pro udržitelnou mobilizaci zdrojů dřeva je podle zmíněné publikace třeba při všech operacích v lese dodržovat principy trvalé udržitelnosti. Současně je nutné zabránit ztrátám biologické rozmanitosti a poškození funkce ekosystémů lesa. Přijatá opatření zároveň nesmějí porušovat pravidla hospodářské soutěže, musí být v souladu se standardy energetické účinnosti a ochrany životního prostředí. Dřevo ze starých výrobků by se mělo – pokud je to možné – opětovně použít, recyklovat a až nakonec spálit jako zdroj energie. Státy by měly podporovat výzkum nových technologií na sběr dřevní biomasy pro energetické využití. Speciální opatření by se měla zaměřit na lesy ohrožené škůdci, požáry, vichřicemi apod. Je třeba, aby výzkum informoval majitele lesů o osvědčených metodách dobré praxe a také aby si tyto poznatky navzájem vyměňovali nejen lesníci, ale i členské státy unie.
Organizace vlastníků
Publikace konstatuje, že v unii má asi 60 procent lesů soukromé majitele (tento podíl se v jednotlivých členských zemích poněkud liší). Z velké části jsou soukromé majetky malé a neumožňují efektivní hospodaření. Řešením je dobrovolné sdružování vlastníků a společné obhospodařování jejich lesů, které dovolí lepší využití techniky apod.
Velké množství stromů a keřů roste také mimo les, například podél silnic a také třeba v parcích, zahradách či na vinicích. I tyto porosty jsou potenciálem pro smysluplné využití nepotřebné dřevní biomasy (z prořezávek, likvidovaných starých stromů a keřů apod.).
Příklad dobré praxe
V Estonsku je velký počet soukromých majitelů jen velmi malých výměr lesů. To neumožňuje používání nových technologií ani ziskový prodej dřeva. Cílem projektu bylo zavedení společného prodeje a prodejních kontraktů majitelů lesů. Akreditovaní poradci informovali majitele o různých možnostech hospodaření v lesích, o ekonomických příležitostech a možnostech podpory společného marketingu dřeva. Majitelé lesů začali prodávat dřevo společně v aukcích, a to jak dřevozpracujícímu průmyslu, tak i na výrobu energie. Majitelé lesů profitovali i z lépe organizované těžby a díky prodeji většího množství dřeva dosahovali i vyšších cen. V regionu Jogeva vytvořili majitelé lesů společnost dodávající místní komunitě teplo ze dřeva.
Další příklad je ze sousedního Německa. Ve spolkové zemi Porýní-Falc je 27 300 ha lesa, z nichž je asi 13 000 v rukou 26 000 soukromých vlastníků. Z nich 20 000 nemá více než deset hektarů lesa. Dřevo z privátních lesů prodávali majitelé prostřednictvím státních lesů. V roce 2006 vznikla marketingová a servisní organizace EWH, která soustředila prodej dříví od deseti tisíc vlastníků lesa, poskytovala marketing a lesnické služby. Roční dodávky dřeva se zvýšily z 12 000 m3 před rokem 2005 na 20 000 m3 v roce 2005 a o rok později to již bylo 36 000 m3. Dlouhodobým cílem EWH je udržitelná roční těžba na úrovni 75 000 m3. EWH spolupracuje se správou státních lesů, která zajišťuje poradenství. Za těžbu a prodej je zodpovědná EWH, přičemž těžbu zajišťují podnikatelské firmy nasmlouvané prostřednictvím kontraktů. Dřevo prodávají organizací pověření majitelé lesů. Rozvržení těžby a dobrá logistika snížily těžební náklady. Prodej ve velkém zvýšil cenu dřeva.
Příklad dobré praxe z Nizozemska ukazuje možnosti využití dendromasy z městských parků, zeleně kolem silnic, ovocných stromů a ostatních porostů mimo les. Tato biomasa se vyskytuje často v pravidelných intervalech (jarní prořezávky). Zatím neexistují přesné informace, jak velké množství dřevní biomasy je možné tímto způsobem získat. Na jihovýchodě nizozemského regionu Friesland vzniká pravidelně velké množství biomasy jako vedlejšího produktu péče o krajinu (údržba živých plotů apod.). Firma Dienst Landelijk Gebied, DLG, která se zabývá vodním hospodářstvím a službami pro venkov začala využívat tuto biomasu na kogenerační výrobu tepla a elektrické energie. Tržní cena této dendrologické biomasy je v současné době nižší než cena, která je sjednána na dodávku biomasy od farmářů.
Zlepšení lesní infrastruktury
Využití dřevní biomasy z lesů často komplikuje špatný přístup do porostů, nedostatek cest hlavně v malých lesních majetcích a také nevhodný, zejména vysokohorský terén. Tyto podmínky neumožňují využití těžební techniky a také brání svozu biomasy.
Příklad dobré praxeNe vždy je nejlepším a nejdostupnějším řešením vybudování dalších příjezdových cest. Možnost zapojit moderní výpočetní techniku nabízí příklad ze severních francouzských Alp. Běžné svážení dřeva je zde možné použít jen na polovině rozlohy lesů. Velké množství dřeva proto zůstávalo v lesích. Navržený počítačový software umožňuje navrhnout vhodnou techniku podle digitálního modelu terénu, údajů o porostech a síti cest a silnic. Výsledkem je mapa, která popisuje přístupnost lesa. Systém umožňuje posoudit vhodnost těžby, identifikovat oblasti, kde je možné využít techniku a kde je nezbytné zlepšit síť přístupových cest.
Optimalizace dopravních vzdáleností byla zase cílem projektu realizovaného v Německu. Důvodem byly vysoké přepravní náklady na dřevní hmotu. Ze spolupráce předního představitele dřevozpracujícího průmyslu, zastřešující organizace sdružení německých majitelů lesa a správy státních lesů vznikla digitální síť přístupu do lesů a navigační systém, který pomáhá optimalizovat přepravu dřeva. Přepravní a dřevozpracující společnosti, kterým šetří čas i peníze za dopravu, jej mohou využívat za určitý roční poplatek. Vedlejším efektem je snížení emisí skleníkových plynů z dopravy.
Trh a marketing
Zájem o těžbu dříví povzbuzují jeho vysoké tržní ceny. Nicméně v malých lesních majetcích bývají těžba i svoz nákladnější. V některých zemích Evropské unie je také problémem nedostatek potřebných obchodních struktur a netransparentnost trhu. Podle autorů publikace by pomohlo sdružování soukromých majitelů ke společnému prodeji, získávání informací o trhu, poznatků o principech trvale udržitelného obhospodařování lesů, o ekologických a dalších službách, které zajišťují lesy pro veřejnost apod.
Příklad dobré praxeJedním z možných řešení je již výše popsané sdružování majitelů malých lesů, třeba jen k prodeji dříví. Další možností je dlouhodobé partnerství mezi majiteli soukromých lesů, státní správou a zpracovatelským průmyslem, jak ukazuje projekt uskutečněný v německém Durynsku. Jeho podstatou je vybudování internetová platformy, která usnadňuje komunikaci s majiteli lesa, státní správou i těžebními a dřevozpracujícími firmami. Projekt zajišťuje trvalé vztahy s 20 000 vlastníků lesů, kteří hospodaří na celkové ploše 15 000 hektarů lesa. Podmínkou je absolutní bezpečnost údajů vlastníků a transparentnost. Pozitivní je umožnění dlouhodobého plánování jak u majitelů lesů, tak i zpracovatelského průmyslu, jistota pravidelného odbytu i dodávek suroviny.
Opětovné využití
Dřevěné výrobky, stavební konstrukce apod., které již dosloužily, nesmějí končit bez užitku na skládkách. Jde o druhotnou surovinu, kterou je možné využít jako zdroj dřevní hmoty, popřípadě pro výrobu energie. K tomu je nutné mít potřebné „kanály“, jimiž se vytříděná dřevní hmota bude dostávat na místo svého zpracování. Důležitá bude také klasifikace této hmoty, a to i z hlediska limitů eventuálních obsahů škodlivých látek (zbytků nátěrů apod.).
Příklad dobré praxeV Itálii existuje právní předpis, který upravuje sběr použitého dřeva k recyklaci. Za sběr a třídění dřeva jsou odpovědné obce a provincie. Množství takto získaného dřeva v Itálii neustále roste. V roce 2007 se již podařilo shromáždit 1,8 milionu tun tohoto materiálu, což bylo o 12,4 procenta více než v předchozím roce. Velký podíl recyklovaného dřeva (kolem 70 procent) využívá italský průmysl na výrobu dřevotřískových desek. Použité dřevo se však uplatní i při produkci buničiny, energie a také se kompostuje.
Výchova a vzdělávání
V některých zemích unie komplikuje situaci nedostatek kvalifikovaných podnikatelů i lesníků. Je proto důležité zlepšit jejich vzdělávání zejména v oblasti bezpečnosti práce, udržitelnosti lesního hospodaření a nových technologií, zajistit jim informace o využívání různých strojů a logistiky a také rozšířit jejich znalosti o kvalitě a sortimentu dřeva. To je možné dosáhnout třeba různými kurzy, prostřednictvím agentur pro rozvoj venkova apod.
Financování
Požadavek na potřebné zvýšení přísunu peněz do lesů je problematický. Bankovní úvěry jsou většinou zejména pro malé individuální majitele lesů nedostupné. Poněkud lepší šance by mohli mít, pokud by se sdružili v lesnická družstva. V zemích střední a východní Evropy, v nichž majitelé drobných lesů teprve nedávno svá vlastnická práva obnovili, nemá podobné doporučení velkou odezvu. Další možností jsou různé státní pobídky ve formě dotací, zvýhodněných úvěrů apod. Tyto podpory však nesmějí ohrožovat hospodářskou soutěž a pravidla jednotného trhu. Peníze pro lesy by měly jít i z opatření programů pro rozvoj venkova spolufinancovaných unií. V žádném případě by však podpory neměly narušovat hospodářskou soutěž.
Výzkum a rozvoj technologií
Jedním z klíčových opatření navrhovaných akčním plánem Evropské unie pro lesnictví je podpora výzkumu a technologického pokroku zaměřeného na posílení konkurenceschopnosti lesnického a dřevozpracujícího sektoru. Jde zejména o metody udržitelného nakládání s lesy, efektivitu těžebních technologií a využití dřeva, zvýšení účinnosti při výrobě energie. Důležitý je vývoj osvědčených postupů dobré praxe a jejich sdílení s majiteli lesů a mezi státy.
Úprava legislativy
Pro zvýšení mobilizace dřeva budou údajně potřebné i změny legislativy, zejména odstranění některých stávajících právních omezení (jako příklad publikace uvádí „restrukturalizaci a optimalizaci vlastnictví lesů, které neumožňuje dosáhnout v lesním hospodaření požadovaných cílů), zabránit další fragmentaci, dále taková opatření, jako jsou třeba daňové úlevy pro majitele lesů, kteří budou dodávat více biomasy, apod.
Lesnická opatření
Publikace konstatuje, že v Evropě stále existují nevyužité zásoby dřeva, a to i v dobře řízených státních nebo soukromých lesích, které by se mohly intenzifikací lesního hospodářství uvolnit. V dlouhodobém horizontu se podle autorů mohou dodávky dříví z lesů zvýšit třeba využitím dřevin s rychlejším růstem apod.
Klíčové informace
- Dřevo je stále vyhledávanější materiál a jeden z nejdůležitějších obnovitelných zdrojů energie.
- Evropa hledá možnosti, jak jeho nabídku na trhu zvýšit.
- Popsaná publikace přináší některé v praxi evropských zemí již osvědčené projekty.
Libuše Alterová
