Poruchy zdraví v průběhu mezidobí

Výživa krav je považována za nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí, který determinuje produkci mléka, jeho jakost, plodnost, zdravotní stav zvířat a je předpokladem realizace genetického potenciálu jedince i celého chovu. Poznatky z praxe ukazují, že se zvyšující se užitkovostí se zdravotní stav dojnic zhoršuje, je vysoká brakace zvířat a úhyny krav.

Vztahy mezi výživou, zdravotním stavem, produkcí a plodností krav jsou velmi složité a proměnlivé. Exaktní studie i empirická sledování poukazují na jisté závislosti, které lze považovat za obecně platné. Uplatňují se prostřednictvím narušení regulačních funkcí, patofyziologickými procesy na orgánové, celulární i subcelulární úrovni, poruchami imunity i morfologickými změnami v organismu.
Chyby ve výživě
a jejich následky
V průběhu mezidobí je kráva zatěžována různou intenzitou, má rozdílné nároky na výživu a v součinnosti s řadou dalších faktorů je ovlivněn i její zdravotní stav. Za kritické období pro vznik onemocnění, především produkčních chorob, lze považovat období přípravy na porod, období porodu a puerperia i období vysoké laktace. V této době dochází k nejčastějším chybám ve výživě krav a výskyt poruch metabolismu je nejvyšší.
V období přípravy na porod je to syndrom ztučnění krav a steatóza jater, dále karence selenu, mědi, vitamínu E, beta-karotenu a ojediněle i fosforu. V období porodu je to dystokie, retence placenty, porodní paréza, subklinická hypokalcémie, steatóza jater a přetrvávají karence stopových prvků a vitamínů. V období rozdojování a vysoké laktace se u dojnic, zvláště pak u prvotelek, vyskytuje negativní energetická bilance (NEB), rozvíjí se lipomobilizační syndrom, zvyšuje se stupeň steatózy jater, vzniká ketóza. Krávy, zvláště prvotelky rychle hubnou a relativně často vzniká dilatace a dislokace slezu. Se změnami krmné dávky vznikají indigesce, především acidóza bachorového obsahu. S acidózou bachorového obsahu a rozvojem ketózy souvisí metabolická acidóza. Komplex změn ve vnitřním prostředí vyvolává imunosupresi, dochází k poruchám involuce dělohy a ke vzniku endometritid. Krávy jsou v negativní energetické bilanci, zhoršuje se jejich kondice, je nedostatečná žravost zvířat, pomalu se zvyšuje užitkovost, mění se skladba mléka, zvyšuje se nemocnost paznehtů, často přetrvávají karence aminokyselin, stopových prvků a vitamínů, relativně často vzniká hypofunkce štítné žlázy.
Uvedené poruchy se v chovu dojnic manifestují jako produkční choroby, zvláště pak jako syndrom ulehnutí, poruchami puerperia a plodnosti, onemocněním paznehtů a mastitidami. Syndrom ulehnutí vzniká v průběhu, nebo konečné fázi různých závažných onemocnění (poranění míchy, nervů, porodních cest, při frakturách kostí pánve a končetin, při onemocněních paznehtů, při těžkých mastitidách, metritidách, sepsi různé etiologie, intoxikacích a řadě poruch metabolismu).
Porodní paréza
V komplexu těchto poruch je významná porodní paréza. Jedná se o akutní nehorečnaté onemocnění dojnic charakterizované výraznou hypokalcémií, ulehnutím s postupnou ztrátou citlivosti a vědomí, snížením povrchové i tělesné teploty. Vyskytuje se v den porodu nebo v prvních dvou až třech dnech po porodu u starších krav. Častěji onemocní krávy plemene holštýn, ayshire a jersey než krávy českého strakatého plemene. Onemocnění se vyskytuje u 3 až 12 % otelených krav. U krav masných plemen je toto onemocnění zcela výjimečné.
Vznik onemocnění souvisí s vysokým příjmem vápníku a draslíku a alkalogenní krmnou dávkou v období stání na sucho. Luxusní příjem vápníku v předporodním období nedovolí plné rozvinutí činnosti příštítné žlázy – produkci parathormonu a dochází k poruše regulace metabolismu vápníku. Tvorba kolostra však vyžaduje velké množství vápníku. Nedostatečná koncentrace parathormonu a snížená aktivita receptorů pro vápník ve střevě a ve skeletu i nízká míra pasivní resorpce vápníku nestačí udržet koncentraci vápníku v krvi ve fyziologických hranicích a dochází velmi rychle k hypokalcémii. Ve většině případů vzniká i hypofosforemie, hypokalémie a hypermagnezemie. Narušení vzájemného poměru uvedených minerálních látek, zvláště narušení poměru vápníku a hořčíku vyvolává poruchy CNS, poruchy cirkulace a energetického metabolismu a vyvíjí se klinický syndrom onemocnění.
Diagnostika porodní parézy nečiní potíže a nemoc je rozpoznatelná na základě klinických příznaků. Při včasné terapii, která spočívá v aplikaci vápníku s případnou kombinací s fosforem, kardiaky či centrálními analeptiky, je prognóza dobrá. Jestliže však není terapie zahájena včas, zvláště u krav se zvýšenou tělesnou kondicí (BCS 4 až 5), je prognóza nepříznivá a velmi často dochází k úhynu krav, nebo se docílí jenom přechodného zlepšení a ke krizi dochází s odstupem několika hodin.
Prevence porodní parézy spočívá v dodržení zásad diferencované výživy, krávy v době stání na sucho nepřekrmovat vápníkem, naopak jeho koncentraci v krmné dávce snížit a nepřipustit zvýšenou kondici u zaprahlých krav. Má-li krmná dávka vysoký obsah draslíku a působí alkalogenně, je vhodné zkrmovat v období přípravy na porod po dobu pěti až deseti dnů kyselé soli. Tyto soli vyvolají mírnou metabolickou acidózu, a tak stimulují příštítnou žlázu k vyšší produkci parathormonu, čímž se zlepší homeostáza vápníku. Kyselé soli není vhodné zkrmovat v den porodu a v poporodním období, protože snižují žravost krav a navozuje se tak negativní enegetická bilance. Jestliže krmná dávka neobsahuje zvýšenou koncentraci draslíku, je vhodné zkrmovat v období přibližně deseti dnů před porodem propionát vápenatý v dávce 100 až 150 g na kus a den. Vápník se z této formy dobře resorbuje a navíc propionát je glykoplastická látka a dobrý zdroj energie. Pro prevenci porodní parézy je dále vhodné aplikovat těsně před porodem vitamín D. Zabránit, nebo zmírnit hypokalcémii lze i pomocí poporodního nápoje s obsahem dobře utilizovatelného vápníku, nebo provedením nálevu tohoto přípravku do bachoru (drenčování), či po porodu aplikovat krávě vápník v podobě gelu. Zvláště vhodné je použití uvedených přípravků u starších krav a v případě, že kráva začíná projevovat první příznaky onemocnění.
Hypofosforemické ulehnutí krav
V chovech s dlouhodobým nedostatkem fosforu se setkáváme s hypofosforemickým ulehnutím krav. Toto onemocnění postihuje především výborné dojnice nejčastěji v období prvního až šestého týdne laktace, a to bez ohledu na stáří zvířat. Podstatou onemocnění je nedostatečná tvorba makroergních fosfátových sloučenin, a tím navozená svalová slabost. Kráva je ulehlá, žere, a nemá narušeno vědomí ani trias. Od klasické porodní parézy se toto onemocnění snadno odliší. Hůře se onemocnění odlišuje od poranění zvířat v důsledku pádů a poranění či fraktur kostí pánve. Pro diagnostiku je důležité laboratorní vyšetření. Prevence spočívá v optimální minerální výživě a zabránění vzniku metabolické acidózy.
Dilatace a dislokace slezu
V některých chovech vysokoprodukčních dojnic se relativně často vyskytuje dilatace a dislokace slezu. Onemocnění je charakterizováno rozšířením a přesunutím slezu na levou stranu mezi bachor a břišní stěnu, kdy se slez dostává až do levé slabinové jámy (levostranné přesunutí) nebo méně často se dilatovaný slez dostává mezi stěnu břišní a střevní desku (pravostranné přesunutí slezu). Při pravostranném přesunutí slezu se slez může otočit, což je vážná komplikace, která zhoršuje prognózu. Onemocnění se vyskytuje především tam, kde krmná dávka má nedostatečnou strukturu, vysoký podíl jadrných krmiv a u krav se vyskytuje negativní energetická bilance, rychlé hubnutí dojnic a subklinická hypokalcémie. Příznaky onemocnění připomínají indigesci. Vyskytuje se střídavé nechutenství, rychle se sníží produkce mléka, množství výkalů je malé, dojnice hubnou. Postupně dochází k dehydrataci, jaterní steatóze a ketóze a při delším trvání onemocnění dochází k úhynu. Významný pokles produkce mléka je pro toto onemocnění patognomický, ale odborné vyšetření je nezbytné. Při včasném rozpoznání nemoci a chirurgické léčbě je prognóza příznivá. Při trvání onemocnění delší dobu (2 až 3 týdny) je prognóza špatná. U prvotelek se onemocnění vyskytuje relativně často již v prvním týdnu po porodu. V takových případech se prvním klinickým příznakům nepřikládá patřičný význam a onemocnění je diagnostikováno pozdě a prognóza bývá nepříznivá.
Prevenci tohoto onemocnění lze řešit dodržováním diferencované výživy, správnou přípravou na porod, vhodnou strukturou krmné dávky a minimalizací hypokalcémie. Velmi se osvědčily poporodní nápoje a drenčování krav. Aplikace 20 až 30 litrů nálevu s obsahem vápníku, sodíku, draslíku, glukózy a kvasinek do bachoru bezprostředně po porodu, nebo při zjištění prvních příznaků onemocnění je vhodnou prevencí dislokace slezu.
Acidóza
bachorového obsahu
V poporodním období se poměrně často u krav vyskytuje acidóza bachorového obsahu. S akutní formou onemocnění se setkáváme ojediněle, velmi často se však u dojnic v období rozdojování a vysoké laktace vyskytuje subakutní bachorová acidóza (SARA). Tato porucha bachorové fermentace je charakterizována zvýšenou tvorbou a koncentrací těkavých mastných kyselin v bachoru, zvláště kyseliny propionové. Koncentrace kyseliny mléčné se rovněž zvyšuje, ale ne tak jako při akutní formě bachorové acidózy.
V důsledku zvýšené tvorby kyselin v bachoru se pH bachorové tekutiny pohybuje na spodní hranici fyziologického rozmezí a po jistou dobu je i snížené. Obvykle se pH bachorové tekutiny odebrané sondou pohybuje v rozmezí 5,8 až 6,2. Koncentrace těkavých mastných kyselin v bachorové tekutině je zpravidla v rozmezí 120 až 135 mmol/l.
Uvedená porucha trávení v předžaludku vzniká při zvýšeném příjmu rychle degradovatelných sacharidů a při nevyhovující struktuře krmné dávky. Velmi často se s touto formou bachorové acidózy setkáváme v letním období, kdy dojnice tak zvaně přebírají krmnou dávku a konzumují tak vyšší podíl jadrných krmiv na úkor krmiv objemných. Jedním z důvodů této situace je, že krmná dávka je příliš suchá (obsah sušiny TMR je vyšší než 55 %).
V chovu s výskytem subakutní bachorové acidózy je produkce mléka vysoká, postupně se však snižuje tučnost mléka a koncentrace bílkovin v mléce, a to zpočátku jen u malého počtu dojnic. Postupně se zhoršuje zdravotní stav paznehtů – vznikají laminitidy, které se projevují opatrnou chůzí a kulháním, výkaly jsou řidší konzistence a světlé barvy. Postupně je zaznamenán nárůst somatických buněk v mléce, snižuje se dále koncentrace tuku a bílkovin v mléce, je vyšší výskyt mastitid. Častý je výskyt endometritid, které se obtížně léčí, plodnost je neuspokojivá. Procento březosti po 1. inseminaci je nízké (25 až 35 %). Dochází k embryonální mortalitě.
V chovu je zjišťován zvýšený výskyt ovariálních cyst. Zvýšený počet kulhajících krav v chovu a změny ve skladbě mléka jsou vždy signálem pro vyšetření dojnic metabolickým testem včetně vyšetření bachorové tekutiny.
Základem prevence subakutní bachorové acidózy je vyrovnaná směsná krmná dávka s optimální strukturou a nepřekrmování zvířat nestrukturálními sacharidy. U vysokoužitkových krav, kde koncentrace živin v krmné dávce musí být vysoká, je nutné posílit pufrační kapacitu bachoru zařazením pufrů do jadrných krmiv v množství 1 až 2 % Osvědčilo se i volné zkrmování bikarbonátu sodného, nebo směsi bikarbonátu sodného a oxidu hořečnatého, či směsi bikarbonátu sodného a vápence. Rovněž lze podávat směs bikarbonátu sodného a krmné soli.
Velmi vhodné pro prevenci bachorové acidózy je zkrmování kvasinek Saccharomycaes cerevisiae, které pozitivně ovlivňují fermentační procesy v bachoru, vytváří anaerobní prostředí a podporují rozmnožování celulolytických bakterií a omezují tvorbu kyseliny mléčné. V prevenci bachorové acidózy je však nejdůležitější dostatek vlákniny a optimální struktura krmné dávky.
Energetická bilance
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav krav je negativní energetická bilance (NEB). Ta většinou začíná již několik dnů před porodem, kdy vysokobřezí kráva významně omezuje příjem krmné dávky a přitom potřeba energie i ostatních živin pro potřebu fétu, plodových obalů, dělohy i tvořícího se kolostra se významně zvyšuje. Negativní energetická bilance přetrvává několik týdnů po porodu, přičemž nejvýraznější bývá v prvním a druhém týdnu laktace. Záleží na kondici krávy před porodem a na schopnosti krávy zvyšovat příjem sušiny krmné dávky v poporodním období a na výši produkce kolostra a mléka. Čím má kráva před porodem vyšší kondici (BCS 4 až 5), tím se u ní v poporodním období vyskytuje nižší žravost, intenzivní lipomobilizace a hubnutí. Negativní energetická bilance vyvolává v organismu krávy řadu změn, a to biochemických, humorálních i morfologických.
V průběhu negativní energetické bilance dochází k hubnutí zvířat, k lipomobilizaci a následné kumulaci triacylglycerolů v játrech. V důsledku procesu lipomobilizace dochází ke zvýšení koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin (NEMK) a ketolátek v krvi, vzniká metabolická acidóza, ketóza a imunosuprese. V tomto období je významně snížena tvorba inzulínu a hormonů štítné žlázy – T3 a T4. Jaterní steatóza omezuje tvorbu glukózy, albuminu, i detoxikační procesy. Zpomaluje se proces involuce dělohy, v endometriu významně klesá koncentrace glykogenu. Zpomalená involuce dělohy, imunosuprese, ketoacidóza, subklinická hypokalcémie umožňují vznik endometritidy a celkově zhoršují reprodukci v chovu.
Steatóza jater, ketóza
Jaterní steatóza se vyskytuje až u 60 % dojnic v období rozdojování a u 20 až 35 % krav v období vrcholu laktace. Čím vyšší stupeň kondice je u krav vysokobřezích, tím je vyšší výskyt steatózy jater v poporodním období. Jaterní buňky vyplněné triacylglyceroly (tuky) nejsou schopny v dostatečném množství tvořit glukózu, albumin, mají omezenou detoxikační schopnost a resorbované živiny nedostatečně zpracovávají. S jaterní steatózou se postupně vyvíjí ketóza dojnic. Hlavní příčinou je rovněž negativní energetická bilance. Ketóza se vyskytuje u krav především v období prvních šesti týdnů laktace, méně již v dalším období a většinou probíhá jako onemocnění subklinické. Postihne 20 až 25 % dojnic v prvních 100 dnech laktace. Subklinická ketóza snižuje produkci mléka, zpočátku zvyšuje tučnost mléka, snižuje koncentraci bílkovin v mléce a zvyšuje počet somatických buněk v mléce. Významně narušuje plodnost a vznikne-li v raném postpartálním období, zvyšuje výskyt endometritid a mastitid. Velmi negativní účinek má ketóza i jaterní steatóza na plodnost.
Snížení plodnosti
NEB, která je hlavní příčinou uvedených onemocnění, omezuje tvorbu gonadotropních hormonů, především LH, a znemožňuje ovulaci.
Optimální koncentrace glukózy, inzulínu a IGF-1 v krvi je rozhodující pro vývoj folikulu.
NEB ovlivňuje i koncentraci progesteronu v krvi. Bylo prokázáno, že krávy s výraznou NEB v prvních dnech postpartum mají nízkou koncentraci progesteronu v krvi po velmi dlouhou dobu – až do třetího i čtvrtého estrálního cyklu. Dostatečná hladina progesteronu je pro fertilitu nezbytná, neboť koncentrace progesteronu v krvi v průběhu jednoho cyklu ovlivňuje koncentraci progesteronu i v následujících cyklech. Situace, kdy folikuly jsou NEB ovlivněny vede k dlouhodobé nízké koncentraci progesteronu v krvi a k redukci fertility.
Je obecně známo, že koncentrace progesteronu v krvi v období gravidity má významný vliv na výsledek inseminace. Řadou autorů bylo prokázáno, že krávy, které nezabřezly, měly v období 10. až 15. dne po inseminaci významně nižší koncentraci progesteronu v krvi i mléce než krávy, které zabřezly. Vlastní sledování prokázala, že krávy, které měly v období 10. až 16. dne po inseminaci koncentraci progesteronu v krvi vyšší než 3 µg/ml, měly lepší výsledky zabřezávání (52 až 58 %). U krav s koncentrací progesteronu pod 1,5 µg/ml byla úspěšnost inseminace 10 až 15 %.
Prevence
V chovech vysokoprodukčních dojnic s vysokým výskytem steatózy jater a subklinické ketózy je nezbytné věnovat této problematice značnou pozornost, neboť přímé i nepřímé ztráty jsou značné.
Prevence těchto závažných onemocnění musí začít již na konci minulé laktace a v období stání na sucho. Základem je docílení optimální kondice krav v době porodu na úrovni 3,5 stupně BCS a nedopustit zhoršení kondice v průběhu prvního měsíce laktace o více než 0,5 bodu. Rychlé hubnutí v poporodním období je základem vzniku nejen steatózy jater a ketózy, ale i dislokace slezu, jaterního koma, zpomalené involuce dělohy, endometritid, embryonální mortality, mastitid i dalších onemocnění.
Způsoby, jak bránit vzniku NEB, a tím i vzniku steatózy jater a ketózy u vysokoprodukčních dojnic, jsou známé, ale v praxi se nedaří vědecké poznatky vždy realizovat. Základním předpokladem je zabezpečení optimálních fermentačních pochodů v předžaludku, vysoká tvorba TMK a mikrobiálního proteinu i optimální trávení a resorpce živin ve střevě. To vyžaduje vyrovnanou krmnou dávku s optimálním zastoupením potřebných živin, hygienickou nezávadnost, optimální strukturu a chutnost směsné krmné dávky. Vysoká koncentrace živin v krmné dávce založená na sacharidových krmivech je velmi riziková, protože je příčinou akutní, nebo chronické acidózy bachorového obsahu.
Osvědčenou metodou, jak zvýšit koncentraci energie v krmné dávce, a tím i omezit vznik negativní energetické bilance, je zařazení tuku a některých glukogenních látek, jako je propionát vápenatý, propylenglykol, laktóza a glycerol do krmné dávky. Zařazení upravených tuků do krmné dávky snižuje stav NEB a významně snižuje vznik řady onemocnění.
Základem prevence výše uvedených produkčních chorob je optimální výživa v průběhu celého mezidobí. Zvlášť důležité je udržet optimální kondici krav a zabránit jejich ztučnění na konci laktace a v době stání na sucho a zabránit zhoršení kondice v poporodním období.
V prevenci produkčních chorob dojnic v poporodním období se osvědčilo:
l správná příprava krav na porod,
l podávání poporodních nápojů nebo velkoobjemových nálevů s obsahem glukózy, propionátu vápenatého, sodíku, draslíku, kvasinek, eventuálně enzymů,
l podávání gelů s obsahem dobře utilizovatelného vápníku bezprostředně po porodu,
l zařazení propylenglykolu, propionátu vápenatého, glycerolu, a kvasinek do krmné dávky kravám v období přípravy na porod a v období rozdojování,
l v období rozdojování a vysoké laktace stimulovat žravost dojnic, a to jednak vhodnou skladbou krmné dávky, hygienickou kvalitou krmiv a použitím vhodných zdrojů energie (glycerol, propylenglykol a chráněné tuky) a aditivních látek. Velmi se osvědčily přípravky na bázi kvasinek Saccharomycaes cerevisiae, případně s obsahem éterických olejů a saponinů, přípravky s obsahem stimulátorů růstu a rozmnožování celulolytických bakterií na principu peptidů a aminokyselin, obdukovaná močovina pro udržení stability koncentrace čpavku v bachorovém prostředí, obdukované aminokyseliny, dále niacin, beta-karoten, vitamín E a organicky vázané mikroprvky, především selen a zinek.
Vztah mezi výživou, produkcí, zdravotním stavem a plodností krav je evidentní a je středem zájmu vědeckých pracovišť i chovatelů. Přes značné pokroky v oblasti výživy krav a zlepšení podmínek chovu jsou zdravotní problémy v chovech vysokoprodukčních dojnic značné a mají velmi negativní dopad na ekonomiku chovu skotu.
Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu NAZV č. 1G46086.

Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinárního lékařství, klinika chorob přežvýkavců
Ing. Václav Kudrna, CSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves
MVDr. Ing. Martin Matějíček
VVS Verměřovice, s. r. o.
MVDr. Zbyněk Klouda
Třebíč