Zachování biodiverzity v Evropě by se podle poslancú Evropského parlamentu mělo stát jedním z cílů všech politik Evropské unie, zejména zemědělské. Vyplývá to z usnesení dubnového plenárního zasedání europarlamentu přijatého převážnou většinou hlasů. Poslanci požadují, aby zachování a obnovení poničených ekosystémů získalo vyšší politickou prioritu. Odůvodňují to tím, že Evropská unie podle nich neplnila svůj cíl, který si do roku 2010 kladla v zachování biodiverzity. Europoslanci zejména požadují, aby byla jasně identifikovány všechny dotace, které ve svém důsledku škodí životnímu prostředí. Tyto dotace se – jak uvádějí ve svém stanovisku – musí postupně do roku 2020 zrušit. Opírají se o nedávné studie poukazující na neustálý úbytek biologické rozmanitosti v EU, který vede k velkým ekonomickým nákladům pro společnost a nebyl dosud dostatečným způsobem zohledněn v hospodářských a dalších politikách.
“Služby, které nám příroda poskytuje, jako čistá voda, čistý vzduch, úrodná půda, potraviny, nejsou klíčové pouze pro blaho lidstva, ale představují také astronomickou ekonomickou hodnotu. Podle ekonomů ztrácíme každý rok tři procenta HDP kvůli úbytku biologické rozmanitosti. EU to rok co rok stojí 450 miliard eur. V porovnáním s těmito čísly je 5,8 miliard ročně za Naturu 2000 výhodná investice,” uvedl při jednání parlamentu zpravodaj Nizozemec Gerben-Jan Gerbrandy. Poslanci vycházejí ze strategie pro biologickou rozmanitost, kterou unie zveřejnila před rokem. Nedomnívají se však, že řešením je nějaká nová strategie. Nutné je podle nich využít právě projednávané reformy společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a víceletý finanční rámec – tedy rozpočet unie na roky 2014 až 2020. Poukazují na to, že opatření na ochranu životního prostředí nebyla dosud při zastavení celkového úbytku biodiverzity úspěšná.
Zejména společná zemědělská politika (SZP) by se podle poslanců neměla omezovat jen na zajištění potravin a rozvoje venkova, ale má být také klíčovým nástrojem zachování biologické rozmanitosti. Měla by se přeorientovat na náhrady zemědělcům za poskytování veřejných statků, jejichž ekonomickou hodnotu není trh v současné době schopen postihnout.
Poslanci si představují, že všechny platby SZP by se měly opírat o “pevná pravidla podmíněnosti (cross compliance), která pomáhají zachovávat biologickou rozmanitost a ekosystémové služby,” včetně předpisů o ochraně ptáků a přírodních stanovištích, vodě, pesticidech a biocidech. Požadují také posílení inspekce zemědělských postupů.