Poslanci resortu nepřáli

Státní rozpočet na příští rok, který minulý týden schválila Poslanecká sněmovna, nepočítá ani s dorovnáním přímých plateb do vyjednané výše 55 procent, ani s plným financování Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a Operačního programu zemědělství. Podle MZe by však měl resort získat další peníze formou rozpočtového opatření počátkem příštího roku, zatím však není jasné, kolik jich bude.

Tím, že poslanci zamítli pozměňovací návrhy, nedostalo ministerstvo zemědělství navíc 1,56 miliardy korun, které chtělo použít na přímé platby a pro venkov. Jeho rozpočtová kapitola tak zůstala na 24,3 miliardy korun. Nynější objem peněz pro příští rok umožňuje ministerstvu dorovnat čtvrtinové platby z Evropské unie pouze asi na 48 procent úrovně v členských zemích unie, přitom vyjednané podmínky vstupu do unie dovolují pro první rok doplacení na 55 procent. Resort chtěl tedy navíc ještě 500 milionů korun, aby se úroveň plateb dostala alespoň na 50 procent. Dalších 670 milionů korun se mělo podle poslaneckého návrhu přesunout do kapitoly MZe z vládní rezervy pro zemědělce na financování Horizontálního plánu rozvoje venkova. Na ten má ve svém rozpočtu 460 milionů korun, jenže dohodnutý rámec financování počítá s tím, že Evropská unie k částce 1,1 miliardy ze státního rozpočtu přidá 4,5 miliardy korun. Na operační program v zemědělství pak potřebovalo ministerstvo dalších asi 390 milionů korun. Princip financování je takový, že k jedné koruně vynaložené státem dá EU u Horizontálního plánu rozvoje venkova zhruba čtyři koruny a u operačního programu asi 2,20 koruny.
Podle ředitele odboru komunikace MZe Pavla Kováře však není nic ztraceno. Součástí schváleného rozpočtu je totiž všeobecná pokladní správa, z níž by měly do zemědělství potřebné peníze přijít. Podle Kováře má ministerstvo příslib předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslava Kalouska, že tento výbor hned na počátku roku přijme rozpočtové opatření, na jehož základě by zmíněné prostředky mohl resort čerpat. Kovář však zatím neví, jakou částku rozpočtový výbor skutečně uvolní. „Žádáme samozřejmě o maximální vykrytí těchto požadavků, abychom mohli maximálně naplnit to, co bylo s Evropskou unií vyjednáno,“ říká Kovář. Jak dodal, je škoda, že se peníze pro kofinancování z národních zdrojů nepodařilo prosadit přímo do rozpočtu, pro EU by tak byl celý proces transparentnější. Jak jsme již v našem týdeníku informovali, ministerstvo financí vedla k nezařazení větších finančních částech na oba strukturální programy přímo do rozpočtu obava, že se resortu zemědělství nepodaří plně vyčerpat možnosti těchto programů.
U poslanců neuspěl ani požadavek Miloslava Kučery z ODS, aby se částka na dofinancování Horizontálního plánu rozvoje venkova vzala z přímých plateb. „Pokud se neudělá nějaký dodatečný přesun finančních prostředků na pokrytí HRDP, a to nevím odkud, tak přijdeme o téměř 2,7 miliardy korun z Evropské unie. A to jen kvůli tomu, že ministr Palas upřednostnil nasypání peněz do přímých podpor,“ kritizuje Kučera, který tvrdí, že vysoké přímé platby se nakonec obrátí proti samotným zemědělcům a takto získané prostředky jim stejně nezůstanou.
Podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Záhorky je sice dobře, že rozpočet byl schválen, a nehrozí tedy žádné rozpočtové provizorium, ale na druhou stranu jeho podoba, tedy nedorovnání přímých plateb a nezajištěné spolufinancování evropských programů znamená pro naše zemědělce velkou nejistotu.
Podle schváleného zákona o státním rozpočtu bude Česká republika v příštím roce hospodařit se schodkem 115 miliard korun. Příjmy budou 754 miliard korun a výdaje 869 miliard korun. Zákon musí ještě podepsat prezident republiky.