Jízdy zručnosti mají v Čechách dlouholetou tradici. Tak jako vždy, i pod křídly našeho vydavatelství se v posledních letech ukazuje soutěživost, zdatnost a odhodlání studentů zemědělských oborů středních škol a učilišť. Poslední oblastní kolo jízd zručnosti před finálovým utkáním na výstavě Země živitelka si vzala na starost Střední odborné učiliště Hlušice z královéhradeckého kraje.
Kromě praktické části – jízdy s traktorem po vytyčené trase, změřili studenti svoje síly i v testech zemědělských znalostí. Jeden z nich si připravila Společnost mladých agrárníků a druhý pedagogové pořádající školy. Díky zkušebnímu programu na PC, který v poslední době používají, se výrazně zrychlilo i zkvalitnilo zkoušení i následné vyhodnocení testu.
Úroveň teoretických znalostí se u studentů projevila jako poměrně vysoká, vítěz Michal Heřman (SOU zemědělské Chvaletice) se mohl pochlubit dosažením 93procentní hranice. Ani Pavel Kolomazník a Milan Češka (SOU zemědělské, OU Hubálov a SZŠ Lanškroun) si výkonem 82 a 79 procent žádnou ostudu „neuřízli“.
Nejočekávanější část oblastního kola, brilantně zorganizovaná zástupcem ředitele pro odborný výcvik Josefem Valentou, probíhala za slunečného počasí. Trasa skrývala mnohá úskalí, a tak není divu, že soutěžícím brzy začaly naskakovat trestné body za dotek branky, nedodržení vzdálenosti u rampy apod. Z úctyhodného počtu 41 startujících nakonec vyšel jako vítěz domácí – Lukáš Jaček. Dosáhl času tři minuty a 11 sekund a jako jediný ze všech studentů neudělal ani jednu chybu a neztratil tak cenné vteřiny.
I na dalších postech se objevili zástupci pořádající školy, druhé místo obsadil Michal Spilko, čtvrté Ondřej Hrouda a páté Pavel Zalabák, který dosáhl absolutně nejrychlejšího času 2,21, ale bohužel k němu přidal i 30 trestných bodů. Bronz místním „uloupil“ Josef Struhovský z ISŠ, OU a U Jesenice. Tyto výsledky svědčily pouze o připravenosti domácích, protože, jak podotkl Josef Valenta, měl každý žák možnost trasu si předem vyzkoušet a připravit se tak na vlastní závod.
Škola základ života
Na středním odborném učilišti Hlušice se v současnosti připravuje na svoje budoucí povolání 250 až 300 studentů. Podle slov ředitele Mgr. Vladimíra Blažeje se žáci profilují do čtyřech učebních oborů, automechanik, autoelektrikář, opravář zemědělských strojů a řezník-uzenář. Pro absolventy učebních oborů je k dispozici i dvouleté nástavbové studium a maturitní obor otevíraný jednou za dva roky.
Škola obhospodařuje poměrně rozsáhlý areál o rozloze několika desítek hektarů, který zahrnuje kromě vlastní budovy školy, domovu mládeže, dílen a sportovní haly také areál autocvičiště, hospodářské budovy, zhruba sedm hektarů polí a ovocný sad. Jako vedlejší aktivity SOU provozuje STK včetně emisí, autoškolu, svářečskou školu. V rámci hospodářské činnosti pořádá i rekvalifikační kurzy, provozuje obchod, autobusovou a automobilovou dopravu. Učiliště spolupracuje se dvěma školními závody, s firmou John Deere zajišťuje kvalifikační kurs pro obsluhu kolových traktorů, s firmou Claas pak kurs pro obsluhu sklízecích mlátiček. Pro lepší ekonomické výsledky provozuje škola i služby, které zároveň zabezpečí dostatečné vytížení mechanizace i studentů.
„Se zájmem studentů o naše obory jsme celkem spokojeni“, dodává Mgr. Blažej, „nejvyšší zájem je o učební obor autoelektrikář, ale i u opraváře zemědělských strojů jsme zaznamenali lehce stoupající tendenci.“
Který traktor vybrat
Na soutěžící studenty se přijeli podívat i někteří z okolních zemědělců. Kromě možného vyhlížení budoucích spolupracovníků je přitáhla i přehlídka traktorů úhledně seřazených na školních pozemcích. Jiří Drahokoupil z podniku Agro – DZ Starý Bydžov byl jedním z nich. A jaké pomocníky používají u nich ve firmě? „Starý nespolehlivý traktor jsme před třemi lety vyměnili za Case o výkonu 170 koní. V současnosti obhospodařujeme 600 ha orné půdy, a tak jsme přikoupili další stroj. Protože jsme s touto značkou spokojení, rozhodli jsme se pro Case o výkonu 200 koní.“ Ve Starém Bydžově pěstují na zhruba polovině výměry obiloviny a dále mák (50 ha), cukrovku (55 ha), jarní řepku (40 ha), ozimou řepku (50 ha) a kukuřici na šedesáti hektarech.