Zdravotní kontrola společné zemědělské politiky je mimořádnou příležitostí a poslední možností, jak odstranit nastavenou diskriminaci mezi zemědělci starých a nových zemí Evropské unie. Uvedl to předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček na semináři, který se konal v rámci krajských dožínek v Brně.
Podle něj v současnosti není ten správný okamžik pro přesun zdrojů z oblasti podpory produkce farmářů do oblasti podpory rozvoje venkova. „My jsme proto proti jakémukoliv dalšímu přesouvání finančních prostředků z prvního pilíře do druhého prostřednictvím modulace,“ prohlásil. Vzhledem k tomu, že zemědělci musí vyhovět požadavkům unie a zároveň si zachovat konkurenceschopnost, je potřeba platby v rámci prvního pilíře zachovat. „Všichni zemědělci zaznamenali dramatický nárůst nákladů a přitom ceny komodit vykazují opět výrazný propad. Proto není čas na oslabování jejich rozpočtu,“ míní Hlaváček.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič konstatoval, že rozumná modulace může být českému zemědělství prospěšná. V rámci prvního pilíře existuje stále nerovnoprávnost mezi starými a novými členskými zeměmi EU. U přímých plateb se skutečně ještě hodně dlouho nebudeme moci rovnat se zeměmi původní EU 15 „Jestliže v rámci celé EU přesuneme prostředky z prvního do druhého pilíře, musíme na tom jako nové země unie jedině vydělat,“ domnívá se ministr. Podle něj peníze, které budou směřovat do zlepšování životní úrovně na venkově umožní ČR dostat se k větším podporám, i když celková úroveň přímých plateb prvním pilíři klesne. Česká republika by se proto podle ministra neměla bránit modulaci. Zdůraznil, že peníze do rozvoje venkova jsou i nepřímou podporou zemědělství, protože zvyšují kvalitu života lidí, kteří v zemědělství pracují.
Připomněl, že návrh Evropské komise z letošního května umožňuje členským zemím financovat vybraná opatření až do výše deseti procent celkového objemu přímých plateb. „Velice bych uvítal možnost aplikovat tato opatření již od roku 2010,“ sdělil ministr. Příslušný článek č. 68 totiž chápe jako možnost ošetření citlivých sektorů, které jsou v současnosti řešeny doplňkovými platbami z národních zdrojů tzv. top-up „V našich podmínkách máme na mysli například mléko, chmel a podobně. Proto budeme při dalších jednáních prosazovat zvýšení této hranice,“ sdělil ministr. Problematické je však podle něj současné znění, kdy pouze 2,5 procenta alokovaných prostředků může být určeno na zlepšení zemědělské produkce a ošetření těchto citlivých sektorů..Zbývající finance je možné využít na nezemědělskou činnost a podporu pojištění. Připomněl, že již byla ustavena pracovní skupina k agendě zemědělského pojištění a jeho financování, která hledá optimální návrh řešení podpory eliminace zemědělských rizik.
Tajemník Agrární komory ČR Martin Fantyš poznamenal, že komora se neztotožňuje s názory ministerstva a odmítá navrženou progresivní modulaci. Zavedením progresivní modulace by ČR nikdy nedosáhla sta procent přímých plateb jako měly původní členské země EU. Shodné úrovně přímých plateb by mělo být totiž dosaženo v roce 2013. Navíc vzhledem ke struktuře podniků České republiky navržený systém postihnul více než polovinu podniků hospodařících na výměře větší než 90 procent zemědělské půdy. Česká republika by se tak podle komory zařadila mezi země s nejvyšší redukcí přímých plateb.
