Při výběru postřikovače je nutné počítat i s určitou rezervou výkonnosti pro špičkové nasazení během sezóny. V úvahu je třeba brát velikost nádrže, počet plnění, rychlost naplnění a rychlost přejezdu po silnici, což jsou parametry významně ovlivňující denní výkonnost. Výkonným postřikovačem jsme schopni ročně ošetřit i více než 10 000 hektarů, v tom případě přes trysky „proteče“ za rok v chemických přípravcích asi pět milionů korun.
Použití výkonného postřikovače představuje ohromnou sumu peněz, kterou není možné porovnat s žádným jiným zemědělským strojem, a přesnost aplikace podstatným způsobem ovlivňuje výši úrody i rentabilitu výroby. Z tohoto pohledu může přijít zakoupení nekvalitního postřikovače velmi draho.
Při nákupu postřikovače mnohdy rozhoduje krátkodobý pohled, především z hlediska finančních zdrojů. Všem požadavkům na investice se nedá vyhovět najednou a úspora peněz „očesáním“ výbavy je okamžitá.
Jenže s ohledem na klíčovou roli postřikovače v rostlinné výrobě je úspora v řádu desítek až stovek tisíc při nákupu postřikovače krátkozraká a snižuje budoucí konkurenceschopnost podniku (především s ohledem na tržby za rostlinné produkty, jež postřikovač zásadním způsobem ovlivňuje).
Z tohoto pohledu je tedy vhodné zakoupit postřikovač s maximální výbavou, samozřejmě pokud je to jen trochu (finančně) možné.
Počet zásahů
Dynamický trend vývoje postřikovačů za posledních 20 let je zřejmě nejvíce patrný na jejich velikosti. Před patnácti lety byly nejprodávanější modely o objemu nádrže zhruba 2000 litrů a záběru 18 metrů, dnes jsou zákazníky požadovány modely s co největším objemem zásobní nádrže (8000–10 000 litrů) a záběrem 36 až 40 m.
V současnosti dochází ke zvyšování počtu zásahů se snahou volit optimální termín aplikace. V krátkém čase je třeba ošetřit maximum hektarů, a to jen za vhodného počasí. Ráno se zpravidla musí počkat, až sejde rosa, aby postřik neodkápl z listů na půdu, případně nedošlo k fytotoxicitě. Pokud v poledne přesáhne teplota 25 °C, opět hrozí fytotoxicita.
Se zesílením větru, nižší vlhkostí vzduchu a stoupavými termickými proudy během dne se zvyšují ztráty přípravku. Pokud přípravek dopadne a zaschne na listu, za horkého počasí částečně sublimuje a účinnost zásahu se tak může snížit.
Proto se některé zásahy provádějí až navečer, zpravidla však jen dokud je vidět. Po západu slunce se rychle snižuje teplota, zvyšuje se vlhkost vzduchu, ochlazuje se povrch pole, místo stoupavých proudů naopak začíná padat rosa, zklidňuje se vítr a i ty nejjemnější kapičky začínají klesat dolů a jsou okamžitě přijímány listy. Tím je možné snižovat dávku vody, díky vyšší koncentraci pesticidu se hovoří o lepším účinku přípravku.
Problémem jsou ale zhoršené podmínky dané nízkou viditelností. Řešením je využití navigace, která se v poslední době stává stále častěji vítaným pomocníkem, jenž umožňuje jízdy po poli bez chyb i v naprosté tmě.
U širšího pracovního záběru však vzrůstá riziko poškození ramen postřikovače o sloupy, stromy či skruže. Musí být také vidět, zda stříkají všechny trysky. Řešením tohoto problému je dostatečné osvětlení prostoru před postřikovačem (traktorem) pracovními světlomety umístěnými na kabině a osvětlení ramen i trysek halogenovými nebo xenonovými reflektory. Takovéto osvětlení však odebírá poměrně velký elektrický výkon a nadměrně zatěžuje elektrickou soustavu stroje.
Mnohem výhodnějším řešením je využití LED osvětlení ramen. Průkopníkem v této oblasti byla firma Amazone, které za tuto inovaci získala v roce 2009 stříbrnou medaili na veletrhu Agritechnica v Hannoveru. V roce 2011 pak osvětlení ramen pomocí pásu s ‘LEDkami’ představila u svých postřikovačů společnost i Agrio.
Výhodou LED technologie je velice malý odběr proudu při zajištění vynikajícího osvětlení jednotlivých trysek.
Vypínání záběrových sekcí
Dalším pomocníkem při aplikaci na členitých pozemcích a při plnění zásad správné zemědělské praxe je automatické vypínání záběrových sekcí, např. SectionControl, které je vedle navigace jednou z důležitých funkcí palubního počítače. O funkce vypínání sekcí na souvratích a klínech je v současnosti velký zájem a návratnost investice je velmi rychlá i u menších farem. Je to jeden z hlavních důvodů, proč vlastně modernizovat nebo obměnit postřikovač.
Hlavním přínosem funkce vypínání sekcí je omezení dvojnásobného ošetření, které zvyšuje spotřebu chemie o 3–5 % a v místě překrytí způsobuje fytotoxicitu citlivých plodin. Celkový užitek z vypínání sekcí je určen počtem sekcí a jejich rozdělením na ramenech postřikovače. Pokud chceme maximálně snížit překrytí na souvrati a v klínech a ušetřit tím přípravky, je třeba mít počet záběrových sekcí co největší.
Podle šířky záběru je 12 až 18 sekcí plus dvě krajní trysky, které se ovládají jako samostatné sekce. Tyto krajní trysky je výhodné využívat především při aplikaci v porostu s kolejovými řádky kde vinou přesevu při zakládání porostu zcela neodpovídá modul kolejových řádků záběru postřikovače, takže např. u teoretického záběru 30 m může být skutečný záběr od koleje ke koleji jen 29 m nebo 29,5 m.
Pro maximální využití automatického vypínání záběrových sekcí je třeba, aby krajní záběrová sekce měla jen 50 cm (vypínala se jen jedna tryska). U velkých záběrů ramen by i předposlední sekce měla mít šířku jen 50 cm, protože někdy může být skutečná šíře kolejových meziřádků i o metr menší a širší sekce by se nevypnula. Pravděpodobnost, že by při setí vznikla chyba větší než jeden metr, je malá, a proto 3. sekce od kraje už může mít běžnou šířku tři metry.
Automatické vypínání záběrových sekcí je velmi užitečná výbava, která snižuje náklady na chemii a hnojiva až o 5 %. Pro dosažení maximálního efektu je třeba mít co největší počet sekcí a dvě krajní sekce by měly mít záběr jen 50 cm.
Rovnoměrnost v šířce záběru
Na kvalitu aplikace má vliv i její rovnoměrnost v šířce záběru.
Povolená příčná nerovnoměrnost trysek je 15 %, při běžném kmitání ramen ve směru jízdy vzniká navíc i podélná nerovnoměrnost postřiku, která se směrem ke konci ramen zvětšuje. Při kmitnutí ramene vpřed se reálná dávka v daném místě může snížit.
Pokud i tato dávka zabere, pak při absolutně přesném a klidném vedení ramen by bylo možné ještě dále snižovat množství přípravku. Tyto potenciální možnosti úspor jdou do statisíců (a při plánované životnosti postřikovače deset let mohou dosáhnout i milionů korun).
Klidná práce ramen je u postřikovače prakticky jedním z nejdůležitějších parametrů s ohledem na kvalitu a přesnost prováděného zásahu.
Základem pro klidné vedení ramen je např. u českého výrobce postřikovačů Agrio celkové odtlumení (vzduchem odpružená náprava s plynulou regulací podle množství vody v nádrži, svislé tlumení ramen pomocí tlačné pružiny a dusíkového akumulátoru, vodorovné tlumení ramen pomocí silentbloků a olejových tlumičů) a automatické vyrovnávání ramen – pomocí dotykových či ultrazvukových čidel, která udržují i stálou výšku nad porostem. Podobnou péči věnuje automatickému vedení ramen firma Horsch, jež u svého samojízdného postřikovače nabízí zařízení BoomControl, příp. BoomControl-Plus, které nastavuje optimální výšku aplikačního rámu nad ošetřovanou plochou.
Perspektivní materiály v konstrukci postřikovačů
Zřejmě nejvíce namáhaným článkem postřikovačů jsou ramena, která jsou během provozu vystavena intenzivnímu mechanickému namáhání, jež výrazně snižuje jejich životnost. Perspektivním materiálem jsou kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken. Karbonová ramena firmy AKP jsou vyráběna ve třech modelových řadách, které se liší podle délky ramen (CBS 18–24 m, CBM 27–30 m a CBL 36–40 m). Základním nosným materiálem jsou uhlíková vlákna. Tato ramena mají mnoho výhod – nízká hmotnost, vysoká odolnost vůči agresivním chemikáliím, dále nepodléhají vlivům únavy materiálu, umožňují příčné naklápění, samostatné výškové nastavení polovin ramene. Záběr ramen a sklápění částí lze vyrobit na přání zákazníka variabilně. Pro tlumení rázů jsou standardně vybavena akumulátory tlaku. Samozřejmostí jsou vícenásobné držáky trysek a vlastní sady trysek podle přání zákazníka. Karbonová ramena mají oproti konvenčním vyšší užitnou hodnotu, která je dána: vynikající pevností, nízkou hmotností, téměř neomezenou životností, absolutní odolností proti korozi a stavebnicovým řešením, jež umožňuje vyrobit libovolnou šíři záběru až do 40 m.
Další materiál, který se vlastně vrací zpět do konstrukce nádrží, je nerezová ocel. Nádrž z ušlechtilé oceli je díky svým vlastnostem prakticky nezničitelná. Nevýhodou je vyšší hmotnost nádrže oproti běžně používaným plastům. Tuto nevýhodu však jednoznačně vyváží její větší užitná hodnota.
Nová legislativa, ZAP a KT
Pokud hovoříme o postřikovačích, je zde nutné připomenout, že od 1. července 2012 nabyl účinnosti zákon č. 199/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 326/ 2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jenž byl zveřejněn ve Sbírce zákonů, částka 68 a vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků, jež byla zveřejněna ve Sbírce zákonů, částka 72.
Oba předpisy zavádějí novou úpravu požadavků v oblasti aplikační techniky, nebo naopak některé povinnosti byly novelami předpisů vypuštěny. Zatímco zákon č. 199/2012 Sb. novelizuje zákon č. 326/2004 Sb., vyhláška č. 207/2012 Sb. zcela ruší původní vyhlášku č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin včetně jejích pozdějších změn.
Nejviditelnější změnou je zřejmě změna názvosloví, kdy se pro aplikační techniku nově zavádí termín „profesionální zařízení pro aplikaci přípravků“.
Již z názvu vyplývá, že požadavky zákona se vztahují pouze na zařízení, která jsou používána k aplikaci přípravků v rámci podnikání, což neznamená pouze obor zemědělství, ale např. i komunální sféru.
Profesionálním zařízením pro aplikaci přípravků (dále jen „ZAP“) se dle definice rozumí zařízení konkrétně určená pro aplikaci přípravků, zejména samojízdná, návěsná, tažená, namontovaná na vlaku, letadle, jakož i stacionární zařízení určená k aplikaci přípravků, přenosná motorem poháněná nebo přenosná, ručně ovládaná zařízení a ruční zařízení s tlakovou komorou, včetně příslušenství nezbytného pro účinný provoz takového zařízení, jako zejména trysky, tlakoměry, filtry, sítka a čisticí zařízení pro nádrže.
Základní povinnost provozovatelů ZAP, a to přistavovat jej k pravidelnému kontrolnímu testování (dále jen „KT“), zůstává prakticky nezměněna (ustanovení § 61 odst. 1 zákona v návaznosti na § 64 odst. 4 písm. a) zákona).
Novela zákona však nově upravuje i používání ZAP, a to jak z hlediska jejich pravidelné údržby, tak z hlediska dodržování podmínek při přípravě postřiku a aplikaci přípravků. Dále se zabývá klasifikací protiúletových zařízení do tříd omezení úletu a možnostmi aplikace přípravků při jejich použití.
Podrobována KT podle zákona musí být od 1. 7. 2012 všechna ZAP, s výjimkou ručních a zádových ZAP.
Nezáleží tedy již na počtu trysek, případně na způsobu pohonu a používání.
Doba mezi dvěma KT nebo mezi uvedením ZAP do provozu (uvedením do provozu se rozumí den pořízení ZAP – datum na faktuře) a prvním KT nesmí přesáhnout pět let.
Po 1. lednu 2020 tato doba nesmí překročit tři roky.
Stále platí povinnost přistavit ZAP ke KT uvedeného do provozu po opravách nebo úpravách, které mohou ovlivnit aplikaci přípravků, a to před jejich prvním použitím po této opravě nebo úpravě.
Konkrétní požadavky na pravidelnou údržbu a kalibraci ZAP a podmínky pro přípravu postřikové kapaliny, aplikaci a čištění ZAP uvádí vyhláška ve svých přílohách. Vzhledem k délce lhůt KT je pravidelná údržba a kalibrace ZAP provozovatelem nutná.
Vyhláška také konkretizuje požadavky na zařízení omezující úlet přípravků a způsob jejich klasifikace jako nezbytnou podmínku pro zkracování ochranných vzdáleností od necílových oblastí, které mají stanoveny některé přípravky.
Klíčové informace
– Moderní postřikovač je poměrně sofistikovaný stroj, pracující v závislosti na klimatických podmínkách zhruba od února do listopadu, v sezóně pak podle počasí od rána do večera.
– Včasnost zásahu je nutná pro možnost používání snížených dávek chemických přípravků, a tím i nákladů.
– Optimální termín použití je ale rovněž podmínkou zastavení škodlivého činitele dříve, než by způsobil hospodářsky významnou škodu na porostu (ať snížením výnosu, nebo výsledné kvality produktu).
Ing. Jiří Mašek, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Technická fakulta
katedra zemědělských strojů
