Potravináři mezi rezorty

Kvůli nejasnostem kolem operačních programů zbude na naše potravináře jen asi 400 milionů korun podpory, což je několikanásobně méně, než dostanou jejich kolegové v ostatních zemích unie. To ohrožuje nejen konkurenceschopnost našich zpracovatelů, ale konečném důsledku i zemědělskou prvovýrobu.

Podle ředitele Potravinářské komory ČR Miroslava Koberny přijala Česká republika pro podporu zpracovatelů ze strukturálních fondů nestandardní řešení. Koberna to uvedl u kulatého stolu, který na téma podpory potravinářů z operačních programů proběhl v pražském zastoupení Evropské komise (EK). Potravinářská výroba byla totiž rozdělena na primární a sekundární. Subjekty spadající do primární potravinářské výroby si měly podávat projekty do operačního programu Ministerstva zemědělství (MZe) Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Sekundární sféra byla odkázána na operační program ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nazvaný Průmysl a podnikání. K tomuto rozdělení došlo, přestože komora podle Koberny upozorňovala na problémy, které přinese. Dalo se jim, jak uvedl, předejít, pokud by si ČR vyjednala v Bruselu výjimku. Zádrhele se projevily v prosinci loňského roku, kdy EK upozornila na to, že výrobky uvedené v příloze I ke smlouvě o Evropském společenství je možné financovat pouze ze zdrojů společné zemědělské politiky. Zmíněná příloha uvádí například i mléčné výrobky. Proto MPO nemohlo schválit projekt mlékárny Olešnice, který vyhodnotilo jako nejlepší. Projekt nemohlo vyplatit ze svého operačního programu ani MZe. Podle Břetislava Grégra z MPO jednaly již oba rezorty o možnosti náhradního financování potravinářů. Řešením by měl být speciální program, do něhož by část prostředků přesunulo i MPO. Program i jeho financování však podléhá souhlasu Evropské komise. Současné operační programy již měnit nelze. Podle Koberny je nutné, aby se s podporou zpracovatelů počítalo v dalším finančním období po roce 2007. Kokurenceschopnost našich potravinářů je však podle něj ohrožená. Zatímco mohou do roku 2006 čerpat ze strukturálních fondů nejvýše 400 milionů korun, slovenští by ve stejném období mohli dostat až dvě miliardy korun, polští 14 miliard korun a maďarští 1,8 miliardy korun. "Pokud se to nevyřeší, převálcují nás zahraniční podniky, které budou daleko výrazněji podporovány. To bude mít dopad i do zemědělské prvovýroby," varoval Koberna. "Chceme, aby tu i nadále byl zpracovatelský průmysl a abychom většinu zemědělských produktů uplatnili na území ČR," přidal se k němu prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. "Myslím, že nebyly dostatečně prostudovány předpisy Evropské unie," podotkl ředitel olešnické mlékárny Zdeněk Pospíšil. Skutečnost, že jeho projekt uspěl jako nejlepší, mu zatím není nic platná.