Potravináři v unii vedou

Výroba potravin a nápojů zaujímá v evropské patnáctce první místo mezi ostatními zpracovatelskými odvětvími. Nakupuje a zpracovává až 70 procent zemědělské produkce unie a svými výrobky zásobuje 370 milionů jejích obyvatel. Velká část produkce jde na export, který ročně dosahuje zhruba 45 miliard eur.

Není proto divu, že k nejvlivnějším průmyslovým sdružením Evropské unie patří Evropská konfederace potravinářského a nápojového průmyslu CIAA. Podle svého prezidenta Jeana Martina sdružuje kolem 26 tisíc firem s úhrnným ročním obratem kolem 650 miliard eur a s třemi miliony zaměstnanců. (Při srovnání s tabulkou 1 je patrné, že to představuje naprostou většinu subjektů, které vyrábějí potraviny a nápoje.) Přestože zastřešuje hlavně malé a střední podniky, jsou jejími členy i obrovské nadnárodní korporace, například společnost Nestle.
Členy CIAA je 27 národních federací včetně sedmi ze střední a východní Evropy, které do data, kdy se jejich země stanou členy EU, mají statut pozorovatele. Jednou z těchto sedmi organizací je i Potravinářská komora ČR. Stálý sekretariát CIAA sídlí v Bruselu a koordinuje práci více než 500 expertů. Ti se zabývají zejména řešením tří hlavních témat: Obchod a konkurenceshopnost, potraviny a spotřebitelé a životní prostředí. Jako reprezentant potravinářů a nápojářů CIAA pomáhá zachovat důvěru spotřebitele, budovat těsnou a účinnou spolupráci mezi všemi články potravinového řetězce a zajišťuje maximální možnou spolupráci různých oborů a geografických uskupení, které v EU představují potravinářský a nápojový průmysl. Některé statistické údaje o výrobě potravin a nápojů v EU a v přistupujících zemích ze střední a východní Evropy (kromě Kypru a Malty a včetně Rumunska a Bulharska, jejichž vstup do EU se očekává v roce 2007) ukazují připojené tabulky.
Evropští potravináři se samozřejmě ocitají v centru mnoha událostí, které zejména v poslední době hýbou evropským zemědělství a také světovým obchodem. Není divu, že k nim nejen zaujímají své stanovisko, ale mnohé se také snaží aktivně ovlivňovat.
Reforma zemědělství
Martin se netají tím, že jeho organizace současnou reformu vítá. "Podporujeme směr, kterým se v reformě společné zemědělské politiky vydal komisař pro zemědělství, rybolov a rozvoj venkova Franz Fischler," konstatoval. Nezastíral přitom, že v některých potravinářských oborech, zejména těch, které navazují přímo na zemědělskou výrobu, panuje nejistota, zda odpojení dotací od množství produkce nezmenší zdroje jejich surovin. "Tyto obavy trvají, přestože existují analýzy, které ukazují, že v tomto směru žádné riziko nehrozí," podotkl prezident.
Bezpečnost potravin
Různé potravinové krize, které v posledním desetiletí postihly západní Evropu otřásly důvěrou spotřebitelů v potraviny, a to i domácího původu. Došlo k nim přesto, že unie byla svázána spoustou nařízení, rozhodnutí a směrnic. Je právě úkolem profesních organizací, aby svým členům pomáhaly se v legislativě unie orientovat. V rámci programu Business Support Programe (BSP), který dotuje třemi milionu eur Evropská unie, pomáhá CIAA potravinářům v kandidátských zemích s aplikací legislativy unie do praxe a také se zaváděním správné výrobní a hygienické praxe, zajišťuje vzdělávání odborníků, poskytuje informace i přímou technickou pomoc.
Martin přiznal, že i potravináře v dnešních státech EU trápí přemíra legislativy, v níž se už málokdo vyzná. "Není dobrý postup přidávat stále nová nařízení a směrnice a nerušit staré, které zůstávají, byť třeba jen z malé části, v platnosti," poznamenal s tím, že obecně není proti nařízením, protože "unie potřebuje rámec, který reguluje společný trh nebo bezpečnost potravin, ale tento rámec musí být jednoduchý a srozumitelný." Jak dodal, o možném zjednodušení jednal s předsedou Evropské komise Romano Prodim, který je "této myšlence nakloněn."
V oblasti bezpečnosti potravin CIAA spolupracuje v rámci jednotlivých komodit s ostatními organizacemi, které reprezentují jednotlivé články potravního řetězce od prvovýroby ke spotřebiteli. Společně hledají nejvhodnější podmínky a technologie, aby spotřebitelé dostávali jen bezpečné potraviny.
Otevírání trhu
"Věříme v principy volného trhu a myslíme si, že trh unie by se měl otevřít," poznamenal Martin k posledním jednáním ve Světové obchodní organizaci WTO a upozornil, že zároveň se musí otevřít i ostatní trhy. Za nejlepší cestu k tomuto cíli požaduje jednání ve WTO, a to v celém plénu, nikoliv dvoustranné dohody mezi různými státy.
GMO dobývá Evropu
"Používání schválených geneticky modifikovaných (GM) plodin nepředstavuje podle nás žádné riziko," uvedl Martin s tím, že potravináři samozřejmě nejsou kompetentní posuzovat vliv těchto plodin na životní prostředí. Spotřebitel má ale právo vědět, jakou potravinu si kupuje. "Proto jednoznačně podporujeme označování GMO potravin," vysvětlil s tím, že existuje sice nová směrnice unie na označování těchto potravin, není ale "snadné ji pochopit". Jak dále poznamenal, zatímco v evropské patnáctce se spotřebitelé GMO v potravinách obávají, v USA to není problémem. "Pokud chce být EU konkurenceschopná, bude muset v tomto směru něco udělat. GM suroviny jsou kvalitnější a také lacinější," podotkl a poukázal také na to, že odmítání těchto surovin a potravin vytváří netarifní bariéru dováženému zboží, kterou ostatní státy, zejména USA kritizují.
Na tapetě je obezita
Novým tématem pro evropské potravináře je obezita, která již v USA dosáhla hrozivých rozměrů a které věnuje pozornost i Světová zdravotní organizace WHO. "Je to problém, který velice rychle přichází i do Evropy," varoval Martin a dodal, že pomoci by měla i vzniklá pracovní skupina, která zkoumá možnosti, jak by samotný potravinářský a nápojový průmysl mohl pomoci narůstání obezity zabránit. Prvním obecným principem je autoregulace reklamy na potraviny a nápoje tak, aby byla objektivnější a neútočila agresivně na spotřebitele.