06.08.2007 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Potraviny zdražují

Ceny potravin se podle odhadu prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby letos zvýší asi o deset procent. Růst by podle něj mohl pokračovat i napřesrok. Odborníci totiž předpokládají, že ceny potravin v Evropské unii v příštích třech letech stoupnou asi o 30 procent. Důvodem jsou zejména celosvětově rostoucí ceny obilí, které zvyšují náklady na živočišnou produkci.

Po nižší úrodě v letech 2005 a 2006 stále přetrvává velká poptávka po obilí, zásoby jsou však nejnižší za posledních dvacet let. Letos se očekává, že sklizeň nebude dramaticky nízká ani dramaticky vysoká, takže tyto zásoby zřejmě ještě dále klesnou, podotkl předseda představenstva Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeněk Kubiska.
Veleba připomněl, že v Evropě i v USA se navíc zvyšuje zájem o obilí ze strany producentů bioetanolu. „Během dvou až tří let se poptávka po obilí v USA zdvojnásobí,“ uvedl. K tomu ještě výrazně roste poptávka po potravinách v Číně, která je nelidnatější zemí světa. „Nacházíme se v kvalitativně nové situaci, která tu dlouho nebyla,“ míní Veleba s tím, že v důsledku toho nastane trvalý tlak na postupné zvyšování cen potravin.
V České republice se však podle šéfa komory potraviny dlouhodobě prodávají za velmi nízké ceny. „Ceny vstupů každoročně rostou, ale ceny zemědělských prvovýrobců jsou na stále stejné úrovni. České zemědělství kvůli tomu stojí na existenční hraně,“ upozornil. Tato situace je podle něj již neudržitelná a proto je nezbytné přikročit ke zvýšení cen zemědělských výrobců a tento krok se promítne i na pultech prodejen,“ prohlásil Veleba. Podle něj výrazně vyšší ceny krmného obilí, a to až o třetinu, přinesou zdražení krmných směsí s dopadem do nákladů živočišné produkce. Výkonný ředitel Českomoravského sdružení organizací ZZN Jiří Zedník upřesnil, že v ČR je podíl obilovin v krmných směsích jeden z nejvyšších a dosahuje v průměru asi 60 procent. V EU 25 je podle něj do 50 procent.
Ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč odhaduje, že v následující dnech by mohlo vepřové maso zdražit až o tři koruny za kilogram. Cenu budou muset zvýšit zejména chovatelé prasat, kteří obilí nepěstují a musejí ho nakupovat. Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda ale i odborníci například v sousedním Rakousku či Německu přepokládají, že cena kilogramu vepřového na tamních jatkách vzroste do konce letošního roku o 50 eurocentů (zhruba 14 korun).
Porč připomněl, že výkupní společnosti nabízejí pěstitelům 3500 až 3600 korun za tunu krmné pšenice. Loni po žních byly ceny asi o 1300 až 1400 korun nižší. Meziročně vzrostla i cena potravinářské pšenice, která se pohybuje kolem 4000 korun za tunu, což je zhruba o 500 až 600 korun více než po konci loňských žní.
Na náklady výroby pečiva by však tento nárůst neměl mít podle odhadů ředitele olomoucké agrární komory dramatický vliv. „Navýšení ceny potravinářské pšenice se promítne do ceny rohlíku třemi haléři. Otázkou ale je, o kolik zdraží pekaři,“ sdělil. Podle mluvčího pekáren United Bakeries Jaroslava Pompa však zvyšování cen pečiva není na pořadu dne.
Naopak mlékárny připravují zdražení svých výrobků až o několik procent. Cena mléka v tuzemských obchodech přitom již nyní vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních několik let. Zatímco na začátku letošního roku stál litr polotučného mléka v průměru 14,52 koruny, v minulých dnech již byla jeho cena o korunu vyšší. Tento krok má podle jejich představitelů na svědomí kombinace růstu poptávky po mléčných výrobcích v EU a hlavně v Asii, nízká produkce mléka v Německu i Francii a výpadek dodávek z Austrálie, což žene ceny mléka vzhůru. Veleba připomněl, že v Německu cena mléka stoupla z asi 31 eurocentů (8,70 korun) za litr až na 37 eurocentů za litr (10,36 Kč), přičemž požadovaný cíl je 40 eurocentů za litr (11,20 Kč). V ČR je přitom cena asi osm korun za litr. „Vyšší prodejní cena v Německu byla ale předjednána v celé potravinové vertikále a spotřebitelé na to byli připraveni,“ konstatoval.
Viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný poznamenal, že přestože spotřeba mléka u nás stoupá, jeho produkce klesá. Vloni jsme už přidělenou kvótu ani nenaplnily a letos tento vývoj pokračuje. Proto se předpokládá, že letos bude více než sto milionů kilogramů kvóty nevyčerpáno.
Jestliže v roce 2001 byly kvóty přiděleny 3603 producentům mléka, tak za pět let skončilo plných dvacet procent producentů mléka, což je podle Novotného víc než alarmující.
Tlaky na zvyšování cen potravin však tlumí velké obchodní řetězce, které mají výrazný podíl na českém trhu. Obchodníci totiž do konkurenčního boje o zákazníky nasazují jako hlavní zbraň právě nízkou cenu potravin a v případě potřeby mohou dovézt například levnější maso nebo mléčné výrobky z okolních zemí. Podle mluvčího supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova Libora Kytýra má export a nižší produkce mléka za následek to, že producenti se snaží zvyšovat ceny másla a dalších mléčných výrobků. „V této situaci se nám nyní zhodnocují vybudované dlouhodobé vztahy s našimi dodavateli, se kterými o cenách jejich zboží průběžně jednáme, abychom omezili dopad těchto tlaků na konečného zákazníka v prodejně,“ dodal Kytýr.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down