Potřeba silnějšího domácího zpracování

Celosvětová produkce masa vzrostla z přibližně 200 milionů tun v polovině devadesátých let na odhadovaných 375 milionů tun v roce 2025. K růstu přispělo zvyšování počtu obyvatel, urbanizace a rostoucí příjmy spotřebitelů, zejména v Asii a Číně. V následujících deseti letech se sice tempo růstu zpomalí, do roku 2035 by se však produkce měla zvýšit o dalších 43 milionů tun. Na konferenci Meeting 2026 to uvedl Jan Srb z Ministerstva zemědělství, který představil výhled globální produkce a obchodu s masem i perspektivy českého exportu.

Největší část přírůstku připadne na drůbeží maso

Největší část přírůstku připadne na drůbeží maso. Produkce hovězího a vepřového masa by měla v každém z těchto segmentů vzrůst přibližně o šest milionů tun. Výhodou drůbeže jsou nižší nároky na půdu a krátký produkční cyklus, což jí umožňuje pružněji reagovat na změny poptávky i ekonomických podmínek.

Ministerstvo zemědělství považuje živočišnou výrobu a zpracovatelský průmysl za své priority. Ministr zemědělství Martin Šebestián ve videovzkazu účastníkům konference zdůraznil, že cílem je zvyšovat přidanou hodnotu vytvořenou v České republice a omezovat vývoz nezpracovaných zemědělských komodit a živých zvířat. Jindřich Fialka z Ministerstva zemědělství v rámci diskuse uvedl, že se z České republiky ročně vyveze přibližně 275 tisíc kusů živého skotu. Současně se dováží zhruba 36 tisíc tun zpracovaného masa, zatímco vývoz dosahuje jen asi 17 tisíc tun. Záporné saldo tak činí přibližně 19 tisíc tun. Chovatelům přináší prodej živých zvířat důležité finanční prostředky a pomáhá udržovat jejich provozní cash flow. Z pohledu tuzemského zemědělství a potravinářství však představuje problém, pokud se zvířata vyvážejí bez toho, aby se v České republice dokončil jejich výkrm, porážka a další zpracování. S chybějícími kapacitami se ztrácí příležitost vytvořit další pracovní místa i vyšší ekonomickou hodnotu.

Na nedostatek výkrmových kapacit upozornil také Jaromír Kloud z Českého svazu zpracovatelů masa. Přibližně 80 tisíc kusů skotu vyváženého z ČR podle něj pochází z podhorských oblastí, kde se zvířata prodávají jako zástav. V tuzemsku se ročně porazí přibližně 230 až 240 tisíc kusů skotu. Problémem je rovněž nízká spotřeba hovězího masa. Zatímco před třiceti lety dosahovala přibližně 17 kilogramů na obyvatele, v současnosti klesla pod sedm kilogramů. Vyšší ceny hovězího masa vedou spotřebitele k nákupu levnějších částí, kostí nebo kližky. Kvalitní partie určené například na steaky se naopak často vyvážejí, protože pro ně existuje výhodnější odbyt v zahraničí. 

Fialka připomněl, že na podporu zemědělství a navazujících činností směřují prostředky ze společné zemědělské politiky i z národních programů. Zmínil objem přesahující 25 miliard korun ze společné zemědělské politiky, přibližně 2,5 miliardy korun z Programu rozvoje venkova a také obnovení dotačního titulu 13 s podporou až 250 milionů korun. Více než 55 procent národních podpor podle něj směřuje do živočišné výroby, mimo jiné prostřednictvím programů zaměřených na chov prasat a drůbeže a na welfare zvířat. Zpracovatelé podporu investic vítají. Podle Jana Pivoňky z Potravinářské komory ČR chtějí nakupovat českou surovinu, ta však musí být cenově konkurenceschopná. Investiční programy by proto měly posilovat podniky, které mají předpoklady obstát na trhu, a to bez ohledu na svou velikost. Vedle podpory chovatelů je nezbytné modernizovat porážkové a zpracovatelské kapacity, zvyšovat produktivitu a vytvářet podmínky pro lepší uplatnění domácí produkce.