K běžným pracím v obou oblastech patří například doprava rozmanitých břemen, sečení, údržba a regenerace travnatých ploch, výsev, hnojení, čištění cest a chodníků v letním i v zimním období, úprava povrchů rozmanitých prostranství, zpracování odpadních dřevin pro energetické účely, manipulace s produkty a odpady, údržba cest a chodníků v zimním období, odpadních tras srážkových vod, péče o stromovou a keřovou zeleň, drobné zemní práce a podobně.
Ke specifickým pracím patří například těžba stromů, příprava energetických surovin, příprava a využití kompostů, klučení pařezů, provádění zemních výkopových prací, výsadba dřevin, údržba melioračních příkopů a kanálů, stavební údržba cest a rozmanitá manipulace s horninami.
Pro zabezpečení prací v zemědělství i v komunální sféře jsou vyžadována mobilní strojní zařízení, která zajistí výše uvedené pracovní činnosti. To znamená, že jsou tyto stroje z hlediska základního požadavku opatřeny v zadní části tažným závěsem pro připojení přívěsů nebo návěsů pro zajištění dopravy a tříbodovým hydraulickým zařízením, na které je možné připevnit pracovní zařízení (vhodné adaptéry) pro zajištění běžných i specifických prací, které jsou v obou oblastech prováděny.
Samozřejmě, že musí být k dispozici vývodový hřídel předávající točivý moment od motoru stroje k zapřaženým, resp. neseným pracovním zařízením. Tento hřídel se u některých strojů může nacházet i v přední části. Dalším požadavkem je, aby disponovaly zvýšenou průchodností terénem, což je zajištěno díky vyšší světlé výšce podvozků a u některých modelů i kloubovému řízení a pásovým podvozkům.
1. Traktory
Traktory pro využití v komunální oblasti lze rozdělit podle mnoha hledisek. Například podle konstrukce podvozku na skupinu traktorů kolových a pásových. Podle počtu náprav na jednonápravové a vícenápravové (zpravidla dvounápravové). Podle způsobu řízení je členíme na traktory s natáčením jedné řídicí osy stroje, ručním natáčením pomocí ovládacích klečí, natáčením kol obou os (různé varianty řízení), ovládáním směru pásového traktoru řídicím diferenciálem, ovládáním pomocí stranové spojky a brzdy na každé straně pásu a s řízením pomocí středového kloubu, kdy se natáčí přední část rámu stroje oproti zadní části rámu. Podle způsobu pohonu jsou traktory rozděleny na stroje s pohonem mechanickým (například prostřednictvím hřídele, řemenů), pohonem hydrodynamickým (mezi motor a převodovku je vložen hydroměnič, který vytváří převodový orgán) s plynulou změnou točivého momentu a otáček motoru.
Jednonápravový malotraktor je mobilní zařízení malé mechanizace na základě jednonápravového podvozku. Je určený k připojování výměnných nesených nebo přívěsných strojů a nářadí. Jednonápravový malotraktor je normou ČSN EN 709 definován jako „zemědělský samojízdný stroj konstruovaný tak, aby byl ručně vedený, schopný pohánět nebo táhnout různé pracovní nástroje.“ Nástrojem se rozumí pracovní část, která může být připojena k ručně vedenému malotraktoru. Obsluha zpravidla kráčí za strojem. Pokud je připojen návěs, obsluha sedí v přední části návěsu, odkud stroj ovládá. Pohon stroje je realizován prostřednictvím mechanické nebo hydrostatické převodovky. Jednonápravový malotraktor je vhodný pro dopravu malých břemen do hmotnosti přibližně 350 kg, resp. pro dopravu objemů od 0,5 do 0,7 m3.
Dvounápravový malotraktor je mobilní zařízení malé mechanizace na základě dvounápravového kolového nebo pásového pojezdového zařízení, určený k připojování výměnných nesených nebo přívěsných nástrojů, nářadí a přípojných vozidel.
Do skupiny dvounápravových malotraktorů jsou obecně zahrnovány traktory, jejichž motor disponuje výkonem do 32 kW a jejich hmotnost nepřevyšuje 1200 kg. Dvounápravové malotraktory mohou dopravovat rozmanitá břemena na přívěsu nebo návěsu o hmotnosti 1000–1500 kg.
Dvounápravové traktory mohou být konstruovány speciálně tak, aby vyhovovaly předpokládané pracovní činnosti. Například žací malotraktory pro sečení okrasných ploch (např. pro udržované parky, doprovodné travnaté plochy na návsích, podél cest), sportovních ploch (hřišť) a obdobných prostranství jsou vybaveny integrovaným pracovním nářadím v podobě žacích nožů nebo žacích vřeten. Žací traktory mohou být využívány také pro tažení přívěsů nebo návěsů, které odpovídají jejich tažné síle.
Střední a velké traktory jsou obecně motorová vozidla vybavená koly nebo pásy, která jsou konstruována pro tažení, tlačení, nesení nebo pohon určitého nářadí, strojů nebo tažení připojených vozidel. Mohou být určeny pro přepravu nákladu (břemen nebo manipulačních jednotek) a osob, pokud jsou v soupravě s vhodně vybaveným přívěsem nebo návěsem s naloženými břemeny (zejména při přepravě osob nebo zvířat). Jejich výkon motoru je v rozsahu od 32 do 340 kW (u traktorových strojů je výkon motoru v závislosti na jejich velikostní kategorii až 800 kW – traktor s dozerovým pracovním zařízením), s čímž souvisí jejich hmotnost a tahová síla. V souladu s dispozicí výkonu jsou přizpůsobeny k agregaci s různými druhy pracovních a dopravních zařízení, se kterými tvoří speciální celek s různým funkčním působením. Základním technickým parametrem u traktorů je tažná síla na háku Ft (kN) a výkon motoru P (kW).
2. Nosiče nářadí
Nosič nářadí je obecně samojízdné strojní zařízení, které je určeno k provozování (pohon a ovládání) více než tří rozmanitých pracovních adaptérů – nářadí. Nářadím se rozumí pracovní zařízení, jímž lze vykonat jednu nebo více pracovních operací zároveň. Provozováním se rozumí využití nosiče ve prospěch zamýšlené činnosti (sečení, zametání, rozpojování hornin, vrtání apod.) a zahrnuje jízdu nosiče, nesení, ovládání, pohon a manipulaci s pracovním nářadím. Nosič může být vybaven jedním výměnným pracovním nářadím pro jednu specifickou pracovní činnost, nebo může provozovat zároveň několik pracovních nářadí (různé druhy nářadí), jejichž pracovní činnosti mohou být rozmanité a v některých případech mohou být vykonávané současně, záleží na technologii pracovní činnosti.
Pokud je nosič vybaven několika druhy nářadí nebo přídavným zařízením, které je neseno v závislosti na pracovní činnosti, stává se univerzálním nosičem nářadí.
Přídavné zařízení je volitelná sestava nářadí, která může být namontována na základní stroj pro specifické pracovní činnosti. Schopností připojení přídavných zařízení se nosič stává univerzálním strojem a záleží na uživateli, která přídavná zařízení ke stroji zakoupí.
Z uvedeného popisu vyplývá, že univerzálním nosičem nářadí se může stát jakékoliv mobilní energetické zařízení, které disponuje konstrukčními celky (závěsy, vývodové hřídele) a výkonovými parametry pro provozování specifického pracovního nářadí, pro něž jsou k dispozici více než dvě rozmanitá nářadí. Z toho vyplývá, že univerzální nosič může být nasazen alespoň pro tři rozdílné hlavní pracovní činnosti. Například nakladač se stane univerzálním nosičem nářadí, pokud je vybaven nejen pracovním nářadím pro nakládání břemen (je jedno, zda sypkých nebo kusových), ale i dalším nářadím pro rozdílné pracovní činnosti, které nemají s nakládáním a manipulačními operacemi (s ložnými operacemi) žádnou souvislost. Z praxe je patrné, že smykem řízené nakladače a teleskopické nakladače disponují více než deseti rozmanitými typy nářadí. Takže je lze nazývat univerzálními nosiči nářadí.
Nosiče na kolovém nebo pásovém podvozku jsou konstruovány pro nesení, ovládání a pohon velkého počtu rozmanitých pracovních zařízení (nářadí). Nářadí lze připevňovat v zadní části, v přední části a také mezi nápravami. Jsou vyráběny v mnoha velikostech, s čímž souvisí výkon motoru, jejich celková hmotnost a schopnost pohánět a ovládat pracovní zařízení s určitou pracovní šířkou (záběr pracovního adaptéru).
Například nosič o hmotnosti 300–400 kg je vybaven motorem o výkonu 15 až 20 kW a je určen pro obsluhu pracovního nářadí se šířkou záběru 120–140 cm. Nosič o hmotnosti 1000–1500 kg je vybaven motorem o výkonu 28–40 kW a je určen pro pohon pracovního nářadí se šířkou záběru 140–200 cm.
Účelové nosiče jsou konstruovány pro nesení rozmanitých druhů nářadí, ale obecně je jeden pracovní adaptér, resp. nářadí při využívání dominantní. Je to například žací malotraktor (rider), který se může stát nosičem nářadí. Žací malotraktory tvoří samostatnou kategorii mezi malotraktory. Jsou to samojízdné žací stroje, které jsou určeny k sečení trávníků v rámci pravidelné údržby travnatých ploch nebo pro získání příznivého estetického vzhledu travnaté plochy. Název je sice předurčuje k jejich hlavní funkci, kterou je sečení okrasných a užitkových trávníků, ale mohou pracovat bez vážnějších problémů i při údržbě komunálních ploch. Mohou být vybaveny i dalšími doplňky a pracovním nářadím, které rozšiřuje jejich využití, zejména v komunální oblasti. Je to například válec, rozmetadlo hnojiv nebo písku, trávní provzdušňovač, zametací kartáč, radlice na sníh, fréza na úklid sněhu, brány, přívěs, postřikovač, kultivátor apod.
Teleskopické nakladače jako nosiče nářadí
Teleskopický nakladač je samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s teleskopickým výložníkem namontovaným vpředu, na který lze připevnit rozmanité pracovní adaptéry. Teleskopické výložníky prodlužují dosah pracovního adaptéru ve vazbě na nosnost nakladače a umožňují variabilitu naložení a uložení břemen, se kterými je manipulováno. Například u nakladače s hmotností kolem 5000 kg je nosnost 2200 kg při výškovém dosahu 5,2 m a čelním dosahu 2,8 m; u středního teleskopického nakladače o hmotnosti 8000 kg je nosnost 3200 kg při výškovém dosahu 11 m a čelním dosahu 7,4 m; u velkého teleskopického nakladače o hmotnosti 12 000 kg je nosnost 5000 kg při výškovém dosahu 13,2 m a čelním dosahu 8,8 m. Například výrobce teleskopických nakladačů MERLO dodává kromě lopat více než 20 rozmanitých pracovních nářadí pro údržbu krajiny i pro realizaci prací v komunální oblasti.
Kompaktní nakladače jako nosiče nářadí
Nakladač je samohybný stroj pásový nebo kolový s integrovanou vpředu namontovanou nosnou konstrukcí lopaty a pákovou soustavou, který nabírá, těží anebo rozpojuje materiál prostřednictvím pohybu stroje kupředu a který zdvíhá, přepravuje a vysypává materiál. Z této definice vyplývá, že nakladač je určen především pro manipulaci s horninou nebo sypkými hmotami, ale ve skutečnosti to neplatí, protože nakladače se čím dál tím více stávají univerzálními nosiči nářadí. Ke každému nakladači dodává výrobce nejen základní pracovní zařízení (lopaty rozmanitého provedení), ale také mnohá přídavná pracovní nářadí a přídavná zařízení, čímž se nakladač stává univerzálním nosičem nářadí a nemusí pouze čekat na své využití při manipulaci s rozmanitými břemeny. Například výrobce malých nakladačů AVANT dodává ke stroji kromě desítky rozmanitých lopat a manipulačních adaptérů také třídicí lopaty, mulčovače, sloupové pracovní plošiny, navijáky, drážkovače, půdní vrtáky, hydraulická kladiva, míchačky betonu, hutnicí vibrační desky, rotační zametače s horizontální i vertikální osou rotace, rozmanité žací stroje, kultivátory, štěpkovače, vysavače listí a sněhové frézy.
Univerzální čelní nakladače smykem řízené jako nosiče nářadí
Univerzální čelní nakladače tvoří samostatnou kategorii nakladačů. Vyznačují se malými rozměry, velkou pohyblivostí a vynikající schopností manévrovat v omezených průchodech, nízkou hmotností, avšak vysokými výkony motorů a velkým počtem přídavného zařízení.
Jsou charakteristické dvojramenným výložníkem, uprostřed něhož se nachází kabina operátora. Celková hmotnost nakladačů smykem řízených se pohybuje v závislosti na modelu v rozmezí 2600 až 3250 kg, celková délka je 3100–3300 mm s lopatou.
Maximální šířka těchto nakladačů je 1500–1800 mm, maximální celková výška 3500–3700 mm, výsypná výška od 2150 mm až po 2600 mm, hloubka rozpojování s nakládací lopatou je až 700 mm, jmenovitá provozní nosnost je od 680 kg do 1200 kg, rychlost pojezdu se pohybuje kolem 12,5 km/h vpřed i vzad, světlá výška od 170 až po 250 mm, výkon motorů je v rozsahu 43–61 kW, střední kontaktní tlak pod kolem je 24 až 30 kPa, stoupavost strojů je 36 % (20°), brodivost je až 250 mm.
Univerzální čelní nakladač smykem řízený je opatřen nejen základním pracovním zařízením, ale také přídavným zařízením.
Přídavné zařízení je, podle ČSN ISO 7131, volitelná sestava částí, která může být namontována na základní stroj pro specifické použití. Schopností připojení přídavných zařízení se nakladač stává univerzálním strojem a záleží na uživateli, která přídavná zařízení ke stroji zakoupí.
Nosiče žacích sekcí
Jsou to strojní zařízení, jejichž podvozkové části umožňují bezproblémový pohyb po travnatých plochách a disponují možností nesení a pohonu žacích sekcí, popřípadě i sběr posečené travní hmoty. Jsou to například vozidla kategorie L (čtyřkolky), nosiče komunálních nástaveb (Holder C Trac), mininakladače (Avant), nosiče nářadí, malotraktory rozmanitého provedení a některé malé zemní stroje. Nosiče na kolovém nebo pásovém podvozku jsou konstruovány pro nesení, ovládání a pohon velkého počtu rozmanitých pracovních zařízení (nářadí). Vzhledem k jejich převážnému využívání v komunální oblasti jsou někdy nazývány jako „komunální traktory“ nebo také „nářaďové traktory“. Typickou vlastností nosičů je jejich univerzálnost. Pro zajištění univerzálnosti a nesení rozmanitého pracovního nářadí lze u nosičů upravovat rozchod kol, rozvor kol a také u některých modelů světlou výšku. Nejčastěji je používáno následující pracovní nářadí: zametací kartáč, mulčovač, posypové zařízení, shrnovací radlice, sněhová fréza, nakládací lopata, žací ústrojí (nožové nebo vřetenové), kultivátory, aerifikátory, brány (pružinové nebo rotační), kropicí zařízení, foukače a vysavače listí a další. Některé nosiče jsou poháněny všemi koly hydrostatickým pohonem, kdy jsou poháněna čtyři kola shodného průměru prostřednictvím čtyř nezávislých hydromotorů v kolech. Disponují tak optimální tažnou silou na všech površích a jsou šetrné k povrchu, po kterém se pohybují. Většina nosičů je řízena klubovým řízením. Nářadí lze připevňovat v zadní části, v přední části a také mezi nápravy. Jsou vyráběny v mnoha velikostech, s čímž souvisí výkon motoru, jejich celková hmotnost a schopnost pohánět a ovládat pracovní zařízení s určitou pracovní šířkou (záběr pracovního adaptéru). Například nosič o hmotnosti 300–400 kg je vybaven motorem o výkonu 15–20 kW a je určen pro obsluhu pracovního nářadí se šířkou záběru 120–140 cm. Podvozek je konstruován jednak pro jízdu po zpevněných cestách, ale také pro jízdu v běžném terénu (louka i pole). Některé nosiče disponují možností překonávat i obtížně sjízdný terén a mohou se pohybovat i na podélných a příčných svazích (s úhlem 25°). Pro tyto účely jsou vybaveny nízkým těžištěm, větším rozchodem kol a speciálními širokými pneumatikami.
Klíčové informace
– Podle předpokládaného nasazení se mobilní strojní zařízení mohou vzájemně lišit velikostí, výbavou, výkonem motoru a konstrukcí podvozku.
– Obecně lze říci, že moderní zemědělství využívá ve větší míře například strojních zařízení s velkými výkony motorů (pro zabezpečení polních prací), dopravuje vyšší objemy (pro rychlý odvoz sklizených plodin), manipuluje s větší hmotností a množstvím břemen, pracuje se stroji s větším pracovním záběrem (například šířka sečení) a využívá speciální mechanizace pro živočišnou výrobu.
– Z uvedeného vyplývá, že vhodnými mobilními strojními zařízeními, která lze využít v obou oblastech, jsou traktory a nosiče nářadí. Obě skupiny zahrnují, tak jako i u mnoha jiných strojních zařízení, stroje malé, střední a velké (například malotraktory, střední a velké traktory a traktorové stroje).
Ing. Ivo Celjak, CSc.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zemědělská fakulta
Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky
