V návrhu na nové programovacím období společné zemědělské politiky se výrazně projevuje povinné vyhrazení určitého procenta orné půdy mimo produkci, s čímž měla většina členských států zásadní problém při jednání na konci května. Uvedl to prezident Agrární komory ČR na jednání valné hromady Českého bramborářského svazu, které se konalo v Havlíčkově Brodě.
Komise totiž navrhla, aby se až deset procent orné půdy uvedlo zcela mimo produkci v rámci plnění základní podmíněnosti. Koncem června se o tomto sporném bodu jednalo znovu. Podle Doležala pro ČR dává největší smysl možnost uvést mimo produkci sedm procent orné půdy, a to tři procenta v rámci základní podmíněnosti a čtyři procenta v rámci ekoschémat. „Je to možné plnit tak, jak to plníme dnes v rámci takzvaného ozelenění, greeningu, to znamená i plodinami vázajícími dusík i meziplodinami,“ popsal. Greening v ČR je plněn právě z 97 procent plodinami vázajícími dusík a meziplodinami. V květnu se hovořilo o tom, že podmínku až deseti procent by bylo možné plnit pouze krajinnými prvky nebo úhorem. „V ČR máme zhruba 8000 hektarů, které splňují definici krajinného prvku, protože můžete používat pouze vnitřní krajinné prvky,“ přiblížil. V ČR by se deset procent mělo být až 300 tisíc hektarů. „Intenzivně jednáme se SZIF, aby bylo možné vyhradit i vnější krajinné prvky, které jsou dnes mimo LPIS,“ podotkl Doležal. Zřejmě budou bez dotační podpory, ale budou způsobilé k plnění plochy orné půdy mimo produkci. Výsledkem trialogu bylo podle Doležala rovněž to, že zastropování bude pro členské státy dobrovolné.
