29.06.2012 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Požadavky na welfare chované drůbeže

Cílem Evropské unie, jejíž jsme součástí, je chovat hospodářská zvířata se splněním vysokých standardů welfare, tedy pohody zvířat. Welfare vlastně znamená maximálně vyhovět životním požadavkům dané komodity. Chovy masné i nosné drůbeže musí splňovat přísné požadavky evropské legislativy, které welfare drůbeže zajišťují a jsou přísně kontrolovány. EU má jedny z nejpřísnějších požadavků na welfare na světě. Způsobuje to nemalé problémy v konkurenceschopnosti se třetími zeměmi, protože ty požadavky platné v EU plnit nemusí.

V České republice jsou směrnice Rady, které řeší minimální požadavky pro chov nosnic, kuřat chovaných na maso, vodní drůbeže i krůt zapracovány do vyhlášky č. 208/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů o minimálních požadavcích pro ochranu hospodářských zvířat. Nosnice jsou v této době stále nejvíce diskutované téma, a proto jsme se rozhodli psát právě o nich.
Dopady směrnice Rady č. 74/ 1999 EK, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, máme všichni ještě v živé paměti.
Tato směrnice udává, že od 1. ledna 2012 chovatel nesmí chovat nosnice v konvenčních (tradičních) klecích. Musí je tedy chovat v obohacených klecích nebo v alternativních technologiích – podestýlkových chovech, voliérách, chovech s výběhem, nebo ekologických chovech.
Na úvod je třeba také uvést, co se vlastně pojmem nosnice rozumí: Je to slepice druhu Gallus Gallus, která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.
Chová se bez přítomnosti kohouta, a proto jsou vejce neoplozená.

Posouzení různých technologií
 
Pro posouzení jednotlivých technologií uvádíme v tabulce 1 jejich základní charakteristiku.

Problémy s výměnou konvenčních klecí

Nejrozšířenější technologií v EU byly konvenční klece a po jejich zákazu jsou to obohacené klece. Důvodem bylo a je u klecové technologie snadné dodržení hygieny jak pro nosnice, vejce, tak i pro obsluhující personál.
Směrnice byla diskutována ještě před vstupem České republiky do EU. Při vstupu do EU ČR musela přijmout současnou legislativu, a tudíž i tuto směrnici.
Varování některých členských států, že nestihnou výměnu technologií do určeného data EK nevnímala až do druhého pololetí roku 2011. To se však stalo a patnáct států na konci roku 2011 sdělilo komisi, že chovatelé budou chovat nosnice v konvenčních klecích i po 1. lednu 2012.
Tím je způsobeno velmi nerovné konkurenční prostředí v celé EU.
Proti těmto státům bylo ze strany Evropské komise zahájeno sankční řízení, musely vypracovat akční plány, kdy výměnu dokončí. Bohužel nejsou veřejně přístupné, a tak zatím nevíme, kdy toto období trvání používání konvenčních klecí skončí.
Prostředí na českém trhu s vejci pomohlo chovatelům ochránit rozhodnutí ministra zemědělství Petra Bendla, který zakázal dovoz vajec z konvenčních klecí do ČR.
Je nutné si uvědomit, že jedním z dopadů směrnice Rady č. 74/1999 EK je snížení kapacity pro chov nosnic. Předpokládané snížení u nás činí asi jeden milion nosnic. Přesné číslo budeme znát až po dokončení všech výměn technologií nebo nových staveb.
Musím zde zopakovat fakt, že směrnice určuje, že se nosnice nesmí chovat v konvenčních klecích, nikoliv tedy, že nesmí existovat farmy s konvenčními klecemi, pokud se nevyužívají.
To je také důvod, proč je možné výměnu technologií provádět i v době po 1. lednu 2012.

Obohacené klece, nebo alternativní technologie?
 
Pokud porovnáme jednotlivé technologie, opět zjistíme, že nejlepší z pohledu hygieny, ekonomiky a pracovního prostředí jsou obohacené klece.
Klece jsou různě velké pro 10, 15, 30 nosnic podle požadavků chovatele. Klece jsou hodně odsuzovány veřejností, která v podstatě zavrhuje něco, co nezná.
Podle zkušeností chovatelů jsou nosnice spokojené, klidné a snáší vejce. Je třeba zdůraznit, že vejce se nesmí mýt, aby nedošlo k porušení kutikuly, ochranné vrstvy skořápky, která je bílkovinné povahy a ve vodě by se rozpustila a vejce by zůstalo bez ochrany před mikroorganismy. Vejce snesené v klecové technologii se skutálí na pás, který je dopraví do třídírny a balírny. Vejce má minimální možnost se setkat s trusem a zašpinit se.
Alternativní technologie jsou další možnou variantou pro chovatele nosnic. Jsou to buď voliéry, což je vlastně jedna velká klec v celé hale, která je rozdělena plošinami v různé výšce, a tak má nosnice možnost pohybu. Pokud chce chovatel využít tuto technologii, musí mít nosnice z odchovu stejné technologie, jinak by se nenaučila ve voliéře žít.
Chov v halách na podestýlce a chov s výběhem jsou využívány méně.
Poslední technologií jsou ekologické chovy, jež mají specifické požadavky, které musí splnit, aby mohly být EKO, k tomu technologie nestačí. V alternativních technologiích je dodržování hygieny těžší a vejce se častěji nevyhne kontaktu s trusem a také bývá znečištěné.
Každé vejce se musí označit v zemi, kde bylo sneseno, kódem na vejci skládajícím se z údaje – země původu, čísla, které určuje technologii chovu, a číselného kódu farmy. Ekologické chovy – 0, chovy s výběhem – 1, podestýlkové chovy a voliéry – 2, klecové chovy – 3.

Veterinární kontrola
 
Dodržování welfare požadované jednotlivými technologiemi v zemědělském sektoru je velmi přísně kontrolováno Státní veterinární správou ČR.
Každá farma musí mít vypracován systém kontrolních bodů HACCP a někteří odběratelé produkce vajec si nad jeho rámec vyžádají speciální kontrolní systém či si kontrolu dodržování výrobních podmínek provádějí sami – privátní kontrolní systémy jednotlivých obchodních řetězců. Každý rok se provádí audit těchto kontrolních systémů, který zaručuje plnění všech podmínek welfare i hygieny.
V ČR probíhá také Národní program na tlumení salmonel v prostředí, na jehož základě se podařilo minimalizovat výskyt salmonely v produkčních chovech. Pokud se v prostředí přeci vyskytne, vejce z tohoto chovu nesmí být distribuována do tržní sítě. Nosnice jdou buď na porážku, nebo jsou vejce dodávána na zpracování, kde jsou tepelně ošetřena a výsledný produkt je bezpečný.

Soběstačnost v produkci
 
Soběstačnost ČR v produkci vajec v roce 2011 byla 81,5 %.
Na začátku tohoto roku však klesla asi na 60 % – a to bylo tím, že někteří chovatelé měli na farmách s konvenčními klecemi nosnice až do konce roku a teprve v roce 2012 vyměňovali technologie.
Nyní se situace začíná měnit, neboť se zvyšuje počet rekonstruovaných farem. Počítáme s tím, že se situace vyrovná asi v druhé polovině roku.

Intenzivní a domácí chovy
 
V České republice je výroba vajec v zemědělském sektoru doplňována výrobou v domácích hospodářstvích (do 350 kusů nosnic), na které se povinnosti vyplývající ze směrnice nevztahují (tabulka 4).
Jak jsem již výše uvedla, zemědělský sektor je pod přísnou kontrolou. Na rozdíl od domácích chovů, které nemusely investovat a neprobíhá u nich ani pravidelná kontrola zdravotního stavu. Podle výše uvedených čísel by se někdo mohl domnívat, že by domácí sektor mohl nahradit zemědělský sektor, ale to vyvrací již druhá řádka tabulky. V domácích podmínkách není možné vyrobit požadované množství ani kvalitu vajec pro celou obchodní síť.
V důsledku nutných velkých investic a snížení počtu nosnic na metr čtvereční došlo ke zvýšeným výrobních nákladům, což se projevilo na začátku tohoto roku v obchodní síti. I když chovatelé situaci předvídali a upozorňovali na ni, přesto vládlo obecně velké překvapení.
Spotřebitelé byli pobouřeni a nechtěli slyšet, proč k tomu došlo.
Česká republika byla soběstačná naposledy v roce 2003. Postupně se začaly dovážet přebytky z ostatních členských států a někteří chovatelé skončili či omezili výrobu.
V posledních dvou letech byly ceny velmi nízké a chovatelé prodělávali.
Obliba farmářských trhů dává příležitost malým chovatelům. Je paradoxem doby, že na farmách se dodržuje zoohygiena a vše se zařizuje tak, aby se vejce nesetkalo s trusem a spotřebitel na farmářském trhu vyžaduje, aby na tom vejci nějaký byl.
Mnoho lidí si mylně myslí, že nekontrolovaný chov na dvorku je lepší než zemědělská farma.
Všechny testy a porovnání v tomto ohledu ale vychází ve prospěch velkochovů.
Vejce vyrobená v intenzivních chovech jsou kvalitní, bezpečná a plnohodnotná.
(Tabulky nejdete v tištěné verzi Zemědělce)

 

Klíčové informace

– Jedním z důvodů využívání technologie obohacených klecí je to, že obchod potřebuje levná vejce. Vejce z alternativních technologií nebo vejce speciální (např. obohacená selenem, omega-3 kyselinami nebo cereální), pro jejichž produkci mohou být použity všechny typy technologií, jsou dražší a spotřebitel si je kupuje jen omezeně.
– Nosnice jsou krmeny podle doporučení v technologickém postupu a svým metabolismem vytvářejí nutriční hodnotu vejce, která však není závislá na technologii, v níž prožila své produkční období.
– Můžeme tedy konstatovat, že v obchodech vlastně platíme více nikoliv za kvalitu vejce, ale za welfare nosnic
.

Ing. Dagmar Tůmová
Českomoravská drůbežářská unie, o. s.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. Dobrý den,
    setkala jsem se dnes při procházce Slezskou Ostravou mezi rodinnými domy , s šokujícím způsobem chovu slepic včetně kohouta. Jde o dva případy, vzdálené od sebe cca 100 m. Na slunci bylo cca 40 stupňů. Oba "chovy"byly uzavřeny v jedné nízké kleci, sice zastíněné tmavým plátem na vrchní straně klece. Slepice apaticky hleděly přes drátěná oka. Vzhledem k výšcce klece cca 50 cm-1 m2, neměly možnost vzlétnout, o možnosti se proběhnout nemluvě. V jednom případě byl se slepicemi kohout. Připadá mi nelidské držet tato zvířata v tak omezeném prostoru, když slepice potřebuje přirozeně hrabat, popelit se, vyhledat žížalu, napást se na trávě. V obou případech je kolem klecí zatravněná zahrada .Prosím Vás o sdělení, jak mám postupovat, aby byly tyto chovy zkontrolovány na dodržování pravidel Welfare. Děkuji Vám za odpověď. Hofmanová p.s. Udělala jsem několik fotografií, mohu poskytnout na vyžádání. Děkuji.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down