Požadují koncepci zemědělství

Pokud má být zastaven propad české zemědělské výroby, je nutné zpracovat její koncepci, nejen celostátní, ale i jednotlivých oblastí. Důležité je zachovat produkci potravin ve vztahu k rozumné soběstačnosti ČR v základních komoditách a dotace směřovat k zemědělcům, kteří vytvářejí produkci a zaměstnávají lidi. Uvedl to předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda na semináři, který tento výbor pořádal v Praze.

Jak řekl místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, české zemědělství má velký význam. Je důležité, abychom dokázali v rámci jednotného trhu obhájit české pozice,“ prohlásil na úvod setkání, které se zabývalo aktuálními problémy českého zemědělství a návrhy jejich řešení. „Všichni zodpovědní za stav zemědělství by měli jasně říci, jaké zemědělství chceme, protože poslední vývojové tendence nejsou příznivé,“ míní Hajda. Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada připomněl, že hlavním problémem je snižování rozměru českého zemědělství, které se nejvíce projevuje v živočišné produkci a speciální výrobě, jako jsou ovoce a zelenina. „Jestliže nebudeme mít živočišnou výrobu, je problém využít rostlinnou výrobu. Dalším efektem je výrazný úbytek pracovních míst, nejen v živočišné výrobě, ale i navazujících oborech,“ konstatoval. Podle něj nejhorší scénář hovoří o tom, že ČR sice bude mít zemědělství s dobrým přístupem k životnímu prostředí, ale na obhospodařování 3,5 milionu hektarů půdy bude stačit 30 až 35 tisíc pracovníků. To znamená úbytek 90 až sto tisíc pracovních míst. To by vedlo ke zhroucení zemědělské soustavy a mělo by to negativní dopad do rozpočtu ČR, který y přišel zhruba o 25 miliard korun a dalších asi šest miliard korun by musel vyplatit na dávkách v nezaměstnanosti, vyčíslil viceprezident komory. K tomu, aby se zastavil propad českého zemědělství, je podle Belady důležité vyjednat nejlepší možné podmínky pro ČR v rámci společné zemědělské politiky po roce 2014, přesunout co nejvíce dotací do živočišné výroby a zapojit půdu, která není potřeba pro potravinářskou výrobu do energetické koncepce státu.
Belada zdůraznil, že v rámci plateb top-up v letošním roce je třeba plně uhradit citlivé komodity a z národních dotačních programů podpořit živočišnou výrobu. Jde o rozšíření stávajících programů, jako je likvidace kadáverů, na které zatím nejsou vyčleněny žádné peníze. Dohodlo se však, že by měly dosáhnout 110 milionů korun, tedy šest korun na kilogram s otevřením pouze pro prasata a drůbež. Posílit by se měl rovněž titul repopulace prasnic. Měly by být otevřeny nové dotační tituly na ozdravení dochovů selat, plemenných kanečků a prasniček, kde se předpokládá celková suma 281 milionů korun, což představuje částku do tisíce korun na jedno ustájovací místo. Dalším novým titulem je podpora ozdravování chovů drůbeže. Celková suma se předpokládá na úrovni 347 milionů korun.
Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal však poukázal na to, že existují sice přísliby plateb na rizikové komodity ve výši 1,4 miliardy korun, ale poslanci zatím nemají v ruce návrh zákona, který by to upravoval. Podle něj je již květen a může se stát, že nastane časový problém ho schválit.
Hajda ve svém vystoupení upozornil, že některé regiony dosahují zisku sto korun na hektar, jiné pak 1700 korun na hektar,. Tato rozdílnost podle něj není dána úspěšností hospodaření, ale nastavení systému dotací. Předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček připomněl, že je trápí nejen změny v agrární politice, ale především klimatické změny, zejména rozšiřování suchých oblastí. Problémem jsou rovněž eroze a degradace půd. „Půda se stala strategickou komoditou, která snese srovnání se zlatem. Zemědělství by se proto mělo brát jako strategické odvětví,“ poznamenal.
Ohrožením je zvýšení daně z přidané hodnoty Podle Hajdy základním cílem pro zemědělce je zachovat potenciál produkce potravin. Podle Organizace OSN pro zemědělství a výživu (FAO) vzroste potřeba potravin do roku 2050 o 70 procent. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský uvedl, že v současnosti se v EU sice prosazuje zvyšování potravinové soběstačnosti, ale v České republice vzrůstá tlak na extenzitu. Zatímco v původních zemích Evropské unie produkce roste, v České republice se snižuje. Roste rovněž záporné saldo zahraničního agrárního obchodu ČR. „Domníváme se, že významný podíl na této skutečnosti má nerovná soutěž našeho potravinářského průmyslu s obchodními řetězci. Jednoznačně se prokazuje rostoucí síla nadnárodních distribučních podniků,“ prohlásil Jirovský s tím, že tomuto tlaku by se zemědělci měli bránit sdružováním a posilováním odbytových organizací. Významné změny po vstupu do EU přinesl vývoj kurzu koruny vůči euru, který zpevnil o 21 procent, doplnil.
Negativní dopad do resortu bude mít podle Jirovského i navrhované zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). „Nelze počítat s tím, že obchod něco z výše DPH utlumí. Podle hodnocení vývoje cen potravin za minulé období, kdy se DPH zvýšilo o pět procent se to promítlo celé do cen potravin,“ sdělil předseda Zemědělského svazu ČR. Zvýšení DPH u potravin považuje za jedno z největších ohrožení zemědělsko-potravinářského komplexu i prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. „Jsme přesvědčeni o tom, že potraviny by měly i nadále zůstat ve snížené desetiprocentní sazbě DPH,“ míní. Podle něj s ohledem na stávající ekonomickou situaci, dojde pravděpodobně k narušení trhu s potravinami. Sami obchodníci uvádějí, že nejsou schopni absorbovat žádné zvýšení cen, uved. To může podle něj znamenat také snížení poptávky po potravinách a zemědělské produkci, nejvíce postiženy sektoru drůbeže a prasat, domnívá se Toman. „Na jedné straně je budeme podporovat a na druhé straně tímto způsobem ničit,“ řekl Toman. Existuje tu i vysoké riziko, že lidé budou nakupovat potraviny v příhraničních oblastech, protože sousední země mají podstatně nižší DPH u potravin, dodal.