05.06.2012 | 01:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Požadují více prostředků na rozvoj venkova

Předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek, předseda Národní sítě místních akčních skupin ČR František Winter, předseda Sdružení místních samospráv ČR Josef Bartoněk, předseda Spolku pro obnova venkova ČR Eduard Kavala a místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jana Juřenčáková podepsali memorandum Venkov jako důstojné místo pro život. Jeho cílem je zajistit vyvážený a udržitelný rozvoj venkovského prostoru. Podle signatářů memoranda je proto nutné, aby na rozvoj obcí a diverzifikaci podnikatelských aktivit na venkově směřovalo nejméně 50 prostředků z budoucího Programu rozvoje venkova (2014–2020). Současně požadují, aby se sjednotily a zjednodušily žádosti o finanční prostředky z fondů EU a aby bylo DPH uznatelným nákladem při jakémkoli čerpání prostředků z fondů EU i pro obce a další subjekty, které nemají nárok na odpočet DPH.

„Organizace, které připravily memorandum Venkov jako důstojné místo pro život, zastupují většinu venkovských oblastí v České republice. Sjednocením našich sil tak můžeme pozitivně ovlivnit rozvoj českého venkova, a to zejména prosazením navýšení finančních prostředků směřujících do rozvoje venkovských obcí a celkově zjednodušením přístupu k čerpání prostředků z evropských fondů. Jak se v současném programovacím období ukazuje, velkou překážkou pro venkovské obce při čerpání peněz z evropských fondů je příliš složitá administrace, která řadu obcí odrazuje od podání projektu. Při čerpání ze strukturálních fondů se navíc má stát DPH neuznatelným nákladem, což reálně navyšuje spoluúčast obcí a logicky snižuje atraktivitu evropských fondů. Memorandum je tak jednou ze snah Svazu měst a obcí ČR prosadit změnu, která by do budoucna zajistila vyvážený a udržitelný rozvoj českého venkova,“ uvedl předseda SMO ČR. Svaz podle něho jako „jediná organizace dlouhodobě obhajuje zájmy obcí a měst i na evropské úrovni, a to prostřednictvím svého
místopředsedy pro evropské záležitosti a místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka a aktivním zapojením do mezinárodních struktur samospráv.“ Spolupráci podporuje i předseda Sdružení místních samospráv ČR Josef Bartoněk. „Jsem velmi rád, že jsme schopni nalézt společnou řeč i v tak složitých otázkách, které se týkají budoucí podpory venkova. Naším společným jmenovatelem jsou obce, které je potřeba v jejich rozvoji bezezbytku podpořit. Jen tak dosáhneme atraktivního venkova, který bude dobrým místem pro život i nové podnikatelské aktivity,“ řekl Bartoněk.Také podle předsedy Národní sítě místních akčních skupin Františka Wintera by měli o rozvoji venkovských regionů rozhodovat hlavně ti, kteří tam žijí. „Právě proto se snažíme diskutovat se všemi
zájmovými skupinami, které na venkově pracují. Podpis memoranda je stvrzením spolupráce s organizacemi, které zastupují veřejný sektor. Slibujeme si od toho užší propojení našich pracovních týmů a rychlejší předávání informací, které povede ke společnému cíli, kterým je rozvoj venkova,“ dodal František Winter. Společný postup preferuje i předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala: „V mém případě se jedná o dlouhodobou zásadu. Vždycky se snažím svést lidi k jednomu stolu, aby se v obraně venkova načetly síly. Každá záležitost, která k tomu vede, je dobrá - ať už jde o memorandum nebo společný postup při diskuzích u kulatého stolu či při jednáních s vládou a podobně,“ konstatoval Kavala. Juřenčáková připomněla, že stálá komise Senátu pro rozvoj venkova dlouhodobě spolupracuje se Spolkem pro obnovu venkova ČR a už v minulosti se společně podílely na výzvě k vytvoření
samostatného ministerstva venkova. Spolupráce se samosprávami je nosným základem práce komise a každé memorandum má svůj smysl. Pokud se, ale na memorandu shodnou ti, kterým na budoucnosti venkova záleží, tak se síla memoranda zásadně zvyšuje. Společným cílem všech pak je snaha o to, aby přijaté memorandum akceptovala samotná vláda, Parlament ČR a došlo k jeho
naplnění, sdělila. Podle signatářů memoranda jsou obce základním územním samosprávným celkem, který je ze
zákona odpovědný za rozvoj na svém území. Samosprávu proto vnímají jako nejdůležitějšího aktéra veřejné kontroly v implementační struktuře komunitně vedeného místního rozvoje. Zároveň podporují partnerství a spolupráci, a to nejen mezi obcemi, ale také mezi samosprávou a dalšími subjekty, jak je to například běžné při distribuci prostředků pro rozvoj venkova metodou Leader. Jednotlivé organizace při tom vzájemně konzultují své postoje a hledají stanoviska, která pak společně prosazují.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down