Kukuřice se pěstuje v širokých řádcích, jako teplomilná plodina se seje až při vyšších teplotách. Její růst je na počátku vegetace poměrně pomalý, a proto má minimální konkurenční schopnost vůči plevelům. Z tohoto pohledu je kladen vysoký důraz na systém regulace plevelů v kukuřici.
Vytrvalé plevele je vhodné řešit v předplodinách. V některých oblastech se kukuřice plečkuje, což má za následek poměrně spolehlivou eliminaci plevelů v první polovině její vegetace. Sortiment herbicidů je celkem široký, proto lze regulovat většinu jednoletých i vytrvalých plevelů a je možné udržet porost bezplevelný až do sklizně.
Proti jednoletým travám (především prosovité trávy) a dvouděložným jednoletým plevelům jsou účinné postemergentní aplikace herbicidů s účinnými látkami mesotrione, acetochlor, terbuthylazine, S-metolachlor, alachlor, nicosulfuron, rimsulfuron, thifensulfuron-methyl, iodosulfuron methylsodium, foramsulfuron, isoxadifen-ethyl, pendimethalin a pethoxamid. Ty volíme podle spektra plevelů vyskytujících se v konkrétních podmínkách. Některé je možné kombinovat pro zvýšení herbicidního efektu.
Při použití speciálních adaptérů (podlistová plečka) je možné za bezvětří aplikovat herbicid paraquat. Při pěstování hybridů tolerantních k účinné látce cycloxydim je možné jej použít proti plevelným travám. Pěstování GM Roundup Ready kukuřice (v ČR není zatím povolena) přináší možnost použití herbicidu s účinnou látkou glyphosate zpravidla ve dvou po sobě následujících aplikacích na vzešlé plevele do fáze devíti listů kukuřice. Herbicidní efekt je širokospektrální na jednoleté i vytrvalé plevele s výjimkou přesličky rolní.
Zvláštnosti letošního roku
Nerovnoměrné rozložení dešťových srážek mělo za následek vznik významného pozdního zaplevelení, což se projevilo vzcházením jak dvouděložných plevelů (laskavce, merlíky, rdesna aj.), tak zejména prosovitých trav (ježatka kuří noha, béry aj.). Výsledkem byla vysoká konkurence plevelů vůči porostům kukuřice a tvorba obrovského množství semen, které významně zvýší jejich zásobu v půdě.
V posledních letech problém pozdního zaplevelení, zejména širokořádkových plodin, nabývá na stále větším významu. Pozdní zaplevelení se však velmi často stává problémem i v jarních hustě setých plodinách, jako jsou například jarní obilniny.
Co je tedy příčinou nárůstu pozd-ního zaplevelení v polních plodinách? Výskyt plevelů je přirozeným jevem. Plevelné rostliny využívají příznivých podmínek pro vzcházení, což jim širokořádkové plodiny jako kukuřice, cukrová řepa, slunečnice, brambory, mák, polní zeleniny i další plodiny umožňují po poměrně dlouhé období. Tyto plodiny mají především v počáteční fázi vegetačního období malou nebo žádnou konkurenční schopnost. Proto v nich mohou plevele vzcházet velmi často v průběhu celé jejich vegetační doby – vzcházejí v etapách v závislosti na vhodných povětrnostních podmínkách, zpravidla po vydatných dešťových srážkách. Vzhledem k obecně vysoké zásobě semen plevelů v našich půdách dochází velmi často k jejich masovému vzcházení.
Prosovité trávy patří do skupiny pozdních jarních plevelů, které se v posledním desetiletí poměrně rychle šíří jak na orné, tak i na nezemědělské půdě. Některé prosovité trávy jsou i vytrvalé. Hojně se vyskytují podél dálnic, silnic a železnice. Důvodem vzestupu jejich výskytu je především jejich silná konkurenční schopnost a klimatické změny posledních let.
Prosovité trávy potřebují ke svému růstu poměrně vysoké teploty v průběhu vegetace a dostatek dešťových srážek. Reprodukční schopnost těchto plevelů je obrovská, jejich semena (obilky) mají dlouhou životnost a jsou dormantní. To jim umožňuje velmi snadno přežívat v agroekosystému.
Příčiny vzniku pozdního zaplevelení
Adaptibilita plevelných druhů
l vysoká reprodukční schopnost pozdně jarních plevelných druhů
l schopnost rychle vzcházet v příznivých podmínkách
l vysoká konkurenční schopnost plevelných rostlin
Skladba pěstovaných plodin
l nedodržování zásad správného střídání plodin
l časté zařazování po sobě širokořádkových plodin
l úzké spektrum pěstovaných plodin a absence zařazení víceletých pícnin a luskovin
Zpracování půdy
l poměrně časté zanedbávání kvality zpracování půdy vede k celkovému nárůstu zaplevelení polí.
l rozsáhlé využívání technologií minimálního zpracování půdy má za následek především hromadění semen plevelů v povrchové vrstvě ornice a podpoření regenerace vytrvalých trav.
Hnojení plodin
l minimální využívání statkových hnojiv působí pokles biologické aktivity půdy, což významně snižuje proces biologického rozkladu semen plevelů.
l nedostatečné hnojení minerálními hnojivy se mimo jiné významně podílí na vytvoření konkurenčně slabých porostů plodin, proto se projevuje pozdní zaplevelení i u obilnin, které jsou řídké, což umožňuje vzcházení plevelů i v druhé fázi vegetace těchto plodin.
l při hnojení se využívá zvláště N, který významně podporuje růst především plevelných druhů.
Používání herbicidů
l dlouhodobé používání herbicidů působí selekčně na plevelné druhy, převládají druhy tolerantní vůči používaným herbicidním přípravkům.
l vznik rezistentních populací plevelných druhů především u merlíků a laskavců, rezistentní populace plevelů se vyznačují kromě rezistence vůči některým herbicidním přípravkům především pozdním vzcházením.
l nedostatky v používání herbicidů – špatná volba s ohledem na zastoupení plevelných druhů, nevhodné dávkování, případně aplikace ve špatné růstové fázi plevelných druhů.
Sklizeň plodin
l způsoby sklizně převážné většiny širokořádkových plodin umožňují návrat semen na pole a podporují jejich postupné rozšiřování.
l při sklizni obilnin dochází též k návratu semen na pole.
Dodržovat zásady
Trendů snižování výskytu pozdního zaplevelení, ale především snižování výskytu plevelů na orné půdě obecně lze dosáhnout pouze při dodržování všech prvků systému regulace plevelů.
Hlavní pozornost je nutné zaměřit na zásady správného střídání plodin, kvalitu agrotechniky a zpracování půdy, kvalitu přípravy půdy a setí, správné hnojení i ochranu proti chorobám a škůdcům. Pouze dobře vyvinuté a zdravé porosty plodin mají schopnost konkurovat plevelným druhům.
Při používání herbicidů je vhodné střídat herbicidy s různými účinnými látkami, a tak zabránit selekci plevelných druhů. Při jejich aplikacích je nutné respektovat povětrnostní podmínky i růstové fáze plevelných rostlin, a tak minimalizovat riziko neúspěšných aplikací.
Příčiny šíření prosovitých trav
Výskyt pozdního zaplevelení komplikuje systémy regulace především u okopanin, kukuřice a v polních zeleninách. V posledních letech se aspekt pozdního zaplevelení začíná projevovat i v obilninách.
Příčin rostoucího významu prosovitých trav je několik.
Aspekt dlouhodobého oteplování, především v průběhu vegetačního období, vyhovuje hlavně pozdně jarním plevelům, mezi něž patří zvláště prosovité trávy, například ježatka kuří noha, béry, rosička, ale i proso seté a další. Deštivé periody v průběhu letních měsíců též významně ovlivňují význam pozdního zaplevelení.
Selekce plevelných druhů dlouhodobým používáním herbicidních látek. Typickým příkladem může být výskyt ježatky kuří nohy. Dříve se vyskytovala pouze lokálně. Dnes se především vlivem dlouholetého používání triazinů a účinných herbicidů proti dvouděložným plevelům silně rozmnožila. Proto jsme svědky pozdního zaplevelení například v řepě cukrové, kukuřici, polních zeleninách a bramborách.
Ustoupení od plečkování a spoléhání se pouze na používání herbicidů. Především u řepy cukrové je ochrana proti plevelům propracována velmi důkladně. Přesto dříve u tzv. Betanal systémů stačily dvě až tři aplikace herbicidů po sobě. Dnes je nutné v řadě případů použít tři až čtyři. Z dlouhodobého hlediska při opakovaném používání těchto systémů dochází k postupnému potlačování zastoupení jedinců, kteří upřednostňují časnější vzcházení. Tito jedinci jsou opakovanými aplikacemi eliminováni a nemohou se reprodukovat.
Naopak jedinci vzcházející v pozdním jaru a časném létu nejsou herbicidy zasaženy, mohou se reprodukovat a v průběhu několika let se stávají dominantní součástí plevelného spektra. To je možné chápat jako jednu z nejdůležitějších příčin vzniku stoupajícího významu pozdního zaplevelení.
Význam zavlečených invazních plevelů může ovlivnit i pozd-ní zaplevelení v plodinách. V posledních letech je možné pozorovat nárůst zaplevelení teplomilných plevelů, mezi které prosovité trávy patří. V posledních letech se k nám postupně šíří především proso vláskovité.
Význam pozdního zaplevelení je možné pozorovat i v porostech obilnin. Vzhledem k nedostatečnému hnojení, chybám při setí a v agrotechnice nejsou porosty obilnin vždy v optimálním stavu. Takové porosty mají podstatně nižší konkurenční schopnost a toho využívají některé pozdně jarní plevelné druhy. Proto nacházíme velmi často porosty, především jarních ječmenů, zaplevelené například ježatkou kuří nohou, béry i prosem setým. Takové porosty se velmi obtížně sklízejí. Navíc se naprostá většina semen uvedených plevelů dostává zpět do půdy, což zvyšuje riziko pozdního zaplevelení do dalších let.
Přirozený jev
Pozdní zaplevelení je přirozeným jevem současnosti s ohledem na technologie pěstování plodin. V budoucnu je nutné počítat s dalším šířením teplomilných plevelů. Proto se musíme snažit aplikovat taková agrotechnická opatření, která by rizika přemnožení těchto skupin plevelů snižovala.
Klíčové informace
– Růst kukuřice je na počátku vegetace poměrně pomalý, a proto má minimální konkurenční schopnost vůči plevelům.
– V posledních letech nabývá na významu pozdní zaplevelení kukuřice.
– Prosovité trávy patří do skupiny pozdních jarních plevelů, které se v posledním desetiletí poměrně rychle šíří.
Ing. Jan Mikulka, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné
výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
