Pozemkové úpravy s kritikou

Postup pozemkových úprav neodpovídá potřebě řešit vlastnické vztahy. Stát od roku 1992 do loňského roku vynaložil na tento účel 6,8 miliardy korun. Jak přitom zjistil Nejvyšší kontrolní úřad, státní prostředky nebyly vždy využívány hospodárně a oprávněně.

Kontroloři ve svém nálezu vytýkají, že zmíněné prostředky během prověřovaných osmi let nešly pouze na pozemkové úpravy, ale také na přidělování pozemků do zatímního bezúplatného používání. To umožňovalo hospodaření majitelům, jejichž pozemky nebyly přístupné. Některé okresní pozemkové úřady však tento institut podle NKÚ běžně uplatňovaly ještě v minulém roce. Vlastníci tlačí na pozemkové úpravy v čím dál větší míře. Při objemu finančních prostředků, které se od roku 1995 neustále snižují, však nejde jejich požadavkům vyhovět, přiznává ředitel Ústředního pozemkového úřadu Stanislav Jelen.
„Prioritou pozemkových úprav a tudíž i prioritou při vynakládání peněz by mělo být vyjasnění vlastnických vztahů,“ zdůrazňuje František Janda ze Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků. Celý proces komplexních pozemkových úprav však podle něj značně prodražují činnosti, které se na ně nabalily. Má na mysli budování různých technických opatření, jako polních cest, přejezdů, biokoridorů. „Je otázkou, jestli by se tyto investiční akce měly hradit z prostředků na pozemkové úpravy či nikoli,“ předesílá. Na náročnou činnost spojenou s novým zaměřováním parcel a vytvářením nových katastrálních map by podle Jandy měly přispívat katastrální úřady.
„Jestliže v rozpočtu ubývají peníze na pozemkové úpravy, hraničí to s hazardováním s budoucností,“ tvrdí Michal Pospíšil, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR. Proto apeluje na poslance zemědělského výboru, aby při projednávání resortního rozpočtu prosazovali přesunutí peněz ve prospěch této věci.
Tím, že lidé mají mnohdy své vlastnictví jen na papíře, nemohou se ve skutečnosti dostat ke svým pozemkům, stát podle Jandy nenaplňuje obsah vlastnického práva a dostává se tak do sporu s mezinárodními normami. Citelné zlepšení si neslibuje ani od nového zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jehož návrh je nyní v parlamentu. „Nový zákon řeší především správní oblast řízení pozemkových úprav, ne jejich zrychlení,“ dodal Janda.
V září prošla předloha, která vzešla z poslanecké iniciativy, prvním čtením ve sněmovně, když pro ni hlasovalo 122 z přítomných 124 poslanců. Podle poslankyně Veroniky Nedvědové je nereálné, aby zákon vstoupil v platnost od začátku příštího roku, jak předkladatelé předlohy zamýšleli. Jde jim přitom o čas vzhledem k reformě veřejné správy a snaze podporované ministerstvem zemědělství, aby okresní pozemkové úřady přešly pod MZe, nikoliv pod kraje či obce. „Zákon by měl také jednoznačně konstatovat, že pozemkové úpravy se provádějí především pro účely vlastníků,“ zdůraznila Nedvědová.