Poslanecká sněmovna i Senát nedávno schválily novelu zákona o Pozemkovém fondu ČR (PF). Na to, co by norma, projde-li úspěšně legislativním procesem, měla přinést, jsme se zeptali předsedy výkonného výboru PF Radima Ziky, který je v jeho čele od počátku letošního roku. Zika byl donedávna náměstek hejtmana Libereckého kraje, pověřený vedením resortu rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky. „Pozemkový fond ČR je zastřen něčím tajemným. Transformací by se měl víc zprůhlednit,“ říká.
Jaké změny přinese nový zákon? Ta novela prošla sice sněmovnou, ale ještě ji musí odsouhlasit Senát a podepsat prezident republiky. Nastavuje novou formu řízení, a to z kolektivního, kdy fond vedlo presidium a výkonný výbor, na individuální. To znamená, že v čele fondu bude stát ředitel a jím jmenovaní náměstci. Na jejich činnost bude dohlížet sedmičlenná dozorčí rada. Z nového zákona sice vyplývá daleko větší zodpovědnost managementu PF, dává mu však i rozsáhlejší a jasnější rozhodovací pravomoci.
Tato změna je ale jen první částí transformace. V té druhé jsem přišel s návrhem, aby se z 52 stávajících územních pracovišť vytvořilo 13 krajských, z nichž každé povede krajský ředitel. Zjednoduší se tím řízení a věřím, že to bude k prospěchu všem - ať to jsou krajské nebo městské samosprávy, či samotní lidé, kteří na fondu potřebují cokoli řešit.
Součástí novely zákona o PF je i vymezení státních rezerv, tak, aby se počítalo s pozemky, které jsou potřeba pro infrastrukturu. Tato rezerva nebyla dosud nikde vymezena.
Od kdy začne tento nový model regionálního uspořádání fungovat? Studie týkající se transformace je před dokončením. Během července a srpna bude představena výkonnému výboru, presidiu, Asociaci krajů ČR, sněmovnímu zemědělskému výboru a dalším. Ještě v létě by mohla být orgány fondu schválena a na podzim by se měla vypisovat výběrová řízení na krajské ředitele. Doufám, že to budou lidé, kteří budou dobře komunikovat se samosprávou.
Co se samotné změny řízení (z kolektivního na manažerské) týká, novela zákona původně počítala se změnou od 1. září 2009. Poslanecká sněmovna toto datum změnila na 1. ledna 2010. Osobně s tímto řešením souhlasím, neboť dostaneme na tak zásadní změnu více času. Bude to totiž znamenat zcela nový způsob fungování a vnitřního uspořádání úřadu, nikoliv jen výměnu tabulek u kanceláří… Uskuteční se i audity, kterými zjistíme, zda například nejsou zdvojena jednotlivá místa. Musíme si říct, které věci potřebujeme a které ne, abychom do nového podniku a do období po transformaci šli s čistým stolem. Moje vize je taková, aby se podařilo do roku 2012 činnost fondu opravdu ukončit. Zbývající agendu by měla spravovat nějaká organizační složka ministerstva zemědělství.
S jakým úbytkem pracovníků počítáte? Podle našeho plánu bude kromě oněch 13 krajských pracovišť zachováno ještě několik detašovaných pracovišť v okresních městech. V návrhu bereme v úvahu i to, jaký majetek se v jednotlivých okresech spravuje, dále dojezdové vzdálenosti do krajského města. Vše je koncipováno z pohledu nejméně mobilního občana. Počítáme, že by na PF ČR ubývalo zhruba 50 pracovníků ročně. Na druhou stranu nelze po něm chtít, aby vypořádával státní majetek, ale tuto činnost neměl kdo provádět. Snižování počtu zaměstnanců se uskuteční velmi korektním způsobem – tam, kde je to nezbytně nutné, nejen s úbytkem pracovišť, ale i s úbytkem agendy.
K určitému slučování územních pracovišť už ale docházelo? Ano, to se již v některých oblastech uskutečnilo. Definitivně je již vyřešeno Zlínsko, už dnes bych mohl říct, že má krajské pracoviště. Letos jsme se zaměřili zejména na střední Čechy, které jsou dost velké.
Kolik má PF ČR v současnosti zaměstnanců? Plánovaný průměrný přepočtený počet zaměstnanců Pozemkového fondu ČR pro rok 2009 byl schválen na 895 zaměstnanců. Oproti roku 2008 to znamená snížení v průměru o 51 zaměstnanců.
Hodláte se ucházet o post ředitele? Je pravděpodobné, že s příchodem nového modelu řízení budu automaticky dále pověřen vedením PF, a pak záleží na rozhodnutí ministra zemědělství. Ředitel poté jmenuje své náměstky. Vedle ředitele a jeho náměstků bude paralelně k činnosti fondu samozřejmě vyjadřovat i dozorčí rada, která bude volena Poslaneckou sněmovnou. Dnes má každý člen výkonného výboru pětiletou ochranou lhůtou. Se změnou o tuto pětiletou lhůtu každý přichází.
Jak pohlížíte na to, že v PF se hledají chybějící zdroje například na dorovnání přímých plateb? Je třeba také říct, že nejsme organizací, která je napojena na státní rozpočet, ale má své vlastní příjmy. V situaci, kdy se hledá každá koruna, je právě PF dobrým zdrojem pro hledání rezerv. Výnosy, které dnes máme z prodeje pozemků, jsou používány na věci, na které se nedostává prostředků. Nicméně to je rozhodnutí Poslanecké sněmovny, resp. vlády, a to já musím respektovat. Tak, jak se to stalo již za mého působení, že 1,3 miliardy korun, byly z našeho rozpočtu přesunuty na tzv. top up. Je ale pravda, že bych si uměl představit jejich jiné využití.
Jak byste využil převedené prostředky? Například tak, že připravíme pro občany této země podmínky k tomu, aby se mohli vypořádat ve vztahu k Pozemkovému fondu. To znamená, že jim zjednodušíme administrativu. Sestěhujeme úřady, aby za nimi nemuseli občané dojíždět na různá místa, dojezdové vzdálenosti budou daleko menší a bude tam komfort, odpovídající 21. století. A zdůrazňuji, že to nemá být o tom, že peníze utopíme do betonu. Má to být jakási služba lidem, a to neříkám jako frázi…
Pozemkový fond skončí do roku 2012, co ještě zbývá vypořádat? Zbývá ještě odstátnit přibližně 200 tisíc hektarů pozemků. Vzhledem k tomu, že v následujících letech se počítá ročně s převodem 40 až 50 tisíc hektarů, nepřepokládáme,
že zbývající množství bude v horizontu k 31. prosince 2012 převedeno. Myslím si ale, že by to měla být ta hranice. Například dodnes nikdo ještě neví, co bude s církevním majetkem blokovaným § 29 zákona o půdě. Navíc některé pozemky nejsou lukrativní, ty se také neprodají. Pro PF se tak bude muset najít nějaká vhodná forma, jak to všechno spravovat.
Kolik pozemků PF ČR v současné době spravuje? PF ČR v současné době spravuje asi 750 tisíc pozemků, jejichž výměra je přibližně 323 tisíc hektarů. Pronajímá včetně pozemků pod stavbami asi 285 tisíc hektarů. Spravuje rovněž asi 11 tisíc budov a staveb, z toho přibližně 350 objektů bydlení.
Fond spravuje také objekty, často v desolátním stavu, jaké finanční částky putují tímto směrem? Roční rozpočet na správu a demolice těchto budov a staveb převyšuje 250 milionů korun. Jednak demolujeme staré stavby, spravujeme nemovitosti státu, byty, které jsou často v zoufalém stavu a hledáme způsob, jak je odprodat či převést na obce. Máme celou řadu působností, se kterými se musíme vypořádávat.
PF rozesílal také nájemcům, kteří neměli platné smlouvy, upomínky o dlužné nájemné. Jak to dopadlo? Nájemci pozemků, kteří užívali státní pozemky bez řádné smlouvy, ve většině případů své závazky vůči PF po naší výzvě uhradili.
S čím jste se potýkal po vašem nástupu? Ten způsob řízení je podobný samosprávám. Výkonný výbor, tak jak je dnes nastaven, je konsolidovaný tým, který postupuje konzistentně. V komunikaci je to však trochu jiné než na krajském úřadě. Víc musím komunikovat s Poslaneckou sněmovnou, Senátem a myslím, že se s tím umím dobře vypořádat. Když spolu lidé hodně hovoří, víc se vyřeší.
Od svého nástupu v lednu jsem se snažil s fondem zahýbat. Trochu mi nahrálo do karet i to, že se jednalo o novele zákona o PF. Myslím, si, že za těch šest měsíců, kdy jsem na fondu, se udělalo dost práce. Snažíme s nastavit nové způsoby komunikace a nové způsoby řízení. PF by měl totiž fungovat jako standardní podnik.
