Pozemkový fond čelí žalobám

Pozemkový fond ČR úspěšně čelí žalobám na náhradu škody, podávaným osobami, které si koupily restituční nároky, a kde již zanikla možnost jejich uspokojení převodem pozemků. Žaloby jsou zamítány s odůvodněním, že uplatňovaná škoda nemá reálný základ a tedy není vyčíslitelná. Také jeden z posledních sporů, v němž žalobce žádal o náhradu škody ve výši přes šest set milionů korun, skončil pro Pozemkový fond ČR úspěšně. Informoval o tom mluvčí Pozemkového fondu ČR Ivo Vysoudil.

Žaloby na Pozemkový fond ČR podávají osoby, které si koupily restituční nároky, a kde již zanikla možnost jejich vykrytí převodem pozemků. Žalobci žádají náhradu škody často v řádech desítek či stovek milionů korun, a vyčíslují ji jako rozdíl mezi nominální hodnotou restitučního nároku a tržní hodnotou pozemků, které by mohly v ideálním případě za tyto nároky nabýt.
„Soudy však žaloby zamítají s odůvodněním, že uplatňovaná škoda nemá reálný základ a tedy není vyčíslitelná. Pozemkový fond ČR jedná v souladu s právním pořádkem a není tudíž důvod pro vznik jeho odpovědnosti za škodu.,“ uvedl Radim Zika, ředitel Pozemkového fondu ČR.
Pro Pozemkový fond ČR skončil úspěšně také spor o náhradu škody ve výši přes 600 milionů korun. Žalobce se domáhal zaplacení této částky, protože měl za to, že jeho postoupené restituční nároky na poskytnutí jiných pozemků byly po 1. 1. 2005 znehodnoceny tím, že již nebylo možné poskytnout k jejich uspokojení plnění věcné, nýbrž pouze peněžní. Pozemkový fond ČR peněžní plnění poskytl, a to ve výši, která odpovídala hodnotě postoupeného restitučního nároku stanovené podle hodnoty pozemků v době jejich odnětí. Žalobce se domáhal, aby mu vedle peněžitého plnění byla ještě nahrazena škoda, kterou představuje rozdíl mezi vyplacenou peněžitou náhradou a tržní hodnotou pozemků, které mohl v ideálním případě za tyto nároky nabýt.
„Soud žalobu zamítl s tím, že žaloba není důvodná a nelze ji tedy vyhovět. Podle vyjádření soudu se na činnost fondu nevztahují ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, neboť Pozemkový fond ČR není v postavení veřejnoprávního subjektu,“ vysvetlil Radim Zika s tím, že Pozemkový fond ČR vystupuje jako subjekt soukromoprávní, v němž má postavení dlužníka a žalobce postavení věřitele.
Soud dále konstatoval, že Pozemkový fond ČR neporušil žádnou povinnost, která by zakládala jeho odpovědnost za škodu podle ustanovení občanského zákoníku, jednal v souladu s právním pořádkem a není tudíž dán důvod pro vznik jeho odpovědnosti za škodu.