Možná původně dobrý záměr Evropské komise na sjednocení různých výživových a zdravotních tvrzení, která porůznu nacházíme na některých potravinách, zatím přináší členským státům i jejich výrobcům jen těžkou hlavu. Komise tentokrát spíchla příslušnou legislativu až příliš horkou jehlou.
Nárůst nejrůznějších prohlášení o tom, co daná potravina obsahuje a jak prospívá svému konzumentovi, vnáší do trhu zmatek. Potraviny, které mají nějaký takový údaj na etiketě, mohou totiž spotřebitelé vnímat jako hodnotnější, než ty, které sice obsahují stejné ingredience, ale jejich výrobce je při jejich vychvalování a propagaci zdrženlivější. Výrobci také někdy vyzdvihují zdravotní význam substancí, u nichž popisovaný efekt odborníci nepotvrdili. Navíc je také třeba, aby zmiňovaná příznivě působící látka byla ve výrobku zastoupena v množství, v němž může mít nějaký účinek. Naopak, pokud etiketa tvrdí, že nějaké pro zdraví rizikové látky obsahuje daná potravina méně, pak by její obsah měl být snížen opravdu významně. Je také nezbytné, aby jakékoliv tvrzení o nutričním či zdravotním významu potraviny bylo pro spotřebitele srozumitelné.
Je proto celkem logické, že se Evropská komise snažila vnést do této oblasti nějaký řád, který by byl závazný pro všechny výrobky pohybující se na jednotném trhu Evropské unie. Doposud v této oblasti platila jen obecná ustanovení o označování potravin uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a rady č. 2000/13/ES z 20. 3. 2000, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Tato směrnice zakazuje takové údaje, které by kupujícího uváděly v omyl nebo které by potravinám připisovaly léčivé účinky.
Nařízení budí rozpaky
Obecné zásady zmíněné směrnice rozvíjí nové nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, které spolu s nařízením č. 1925/2006, o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, nabylo účinnosti prvním dnem letošního července. Ačkoliv Evropská komise většinou v podobných případech vypracovává ještě další legislativní normu, kterou bychom mohli nazvat zaváděcím nařízením nebo směrnicí, v tomto případě se tak nestalo. Navíc se komise nevyrovnala s řadou připomínek a dotazů členských států. Nebrala v úvahu ani jejich obavy, že výrobci se nestihnou na novou legislativu včas připravit. Vydáním nařízení tak hodila členské státy a jejich producenty do studené vody v naději, že si nějak poradí a neutopí se v ní.
Ministerstvo zemědělství spolu s resortem zdravotnictví uspořádalo koncem června seminář, na němž se jejich pracovníci snažili potravináře s novou legislativou a jejími problémy seznámit. Obě ministerstva pro ně připravila i interpretační materiál, tedy jakési obšírné vysvětlení, co vlastně pro výrobce nová legislativa znamená a jak si s ní mají poradit. Jak upozornila Eva Přibylová z ministerstva zemědělství, jde v podstatě o jakousi národní implementaci nařízení a každý členský stát připravuje pro své potravináře něco podobného. V žádném případě se nejedná o konečný nebo závazný dokument. Je to jen vodítko pro výrobce, které se bude měnit tak, jak se budou z Bruselu trousit nové informace a jak se budou vyvíjet jednání zástupců členských států v odborných výborech.
Jedním z problémů je podle Přibylové to, že nařízení odkazuje na komunitární postupy, které dnes již nejsou platné. Evropský parlament sice projednává novelu nařízení, ale i ta není dokonalá. Velkým nedostatkem je zejména to, že se při navrhování přechodných období zapomnělo na přechodná období pro tvrzení na výrobcích určených dětem.
Na nové nařízení musí reagovat i zákon o potravinách. Jeho novela je v legislativní radě vlády.
Čeká se také na to, co by mělo být uvedeno ve výživových profilech potravin, tedy v jejich nutričním (výživovém) značení. Na to by měl odpovědět Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA. Je pravděpodobné, že tyto profily se budou lišit podle typy potraviny.
Co nařízení postihuje
Podle zmíněného interpretačního materiálu se nařízení týká všech výživových a zdravotních tvrzení, která jsou součástí obchodních sdělení, objevují se v reklamě a při propagačních akcích, a to i těch, které jsou zaměřené obecně na potraviny. Vztahuje se také na všechny ochranné známky a další obchodní značky, pokud mají charakter výživového či zdravotního tvrzení nebo je obsahují. Jde i o tvrzení vyjádřená obrázkem.
Přitom výživové tvrzení podle zmíněného nařízení uvádí, naznačuje nebo z něj vyplývá, že daná potravina má určité prospěšné výživové vlastnosti v důsledku své energetické (kalorické) hodnoty, kterou poskytuje, poskytuje ve snížené nebo zvýšené míře nebo neposkytuje vůbec. Nebo jsou prospěšné výživové vlastnosti potraviny dané živinami či jinými látkami, které potravina obsahuje, obsahuje ve snížené či zvýšené míře nebo neobsahuje vůbec.
Zdravotní tvrzení je takové, které uvádí, naznačuje nebo z něhož vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, danou potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím lidí.
Tvrzení o snížení rizika onemocnění uvádí, naznačuje nebo z něho vyplývá, že spotřeba určité kategorie potravin, potraviny nebo některé z jejích složek významně snižuje riziko vzniku některého onemocnění.
Nařízení se ale netýká výživových doporučení a podobných materiálů, které připravují a vydávají orgány veřejného zdraví a jejich instituce, informací v tisku a vědeckých publikacích, pokud nejsou součástí reklamy.
V případě jakýchkoli pochybností je třeba se poradit na ministerstvu zdravotnictví (MZ) nebo na ministerstvu zemědělství (MZe).
Příloha nařízení přináší seznam schválených výživových tvrzení a podmínky, za nichž je možné dané tvrzení na potravinu uvést. Například údaj, že jde o výrobek s nízkou energetickou hodnotou, je možné použít jen u potraviny, která má ve sto gramech energetický obsah menší než 170 kJ (40 kcal). Podobně ujištění, že je výrobek bez tuku, lze mít jen na etiketě produktu, v jehož sto gramech není více než 0,5 g tuku. Stejná hranice koncentrace je i v případě cukru pro výrobky s tvrzením, že jsou bez cukru.
Nahlašte svá tvrzení u potravin a nápojů
Pokud vyrábíte potraviny (či nápoje), které uvádíte na trh a na jejichž etiketě máte jiné nutriční či zdravotní tvrzení, než odpovídá seznamu přiloženému k nařízení č. 1924/2006, pak je třeba toto tvrzení zaslat co nejdříve na MZe nebo MZ. Obě ministerstva totiž spolupracují při sestavování národních seznamu zdravotních a výživových tvrzení. Oba seznamy bude posuzovat EFSA a schvalovat Evropská komise a Evropský parlament. Tvrzení obsažená v národním seznamu budou moci výrobci používat do vydání novely nařízení, která současnou přílohu se soupisem tvrzení rozšíří o schválená tvrzení z národních seznamů.
Národní seznamy zašlou ministerstva Evropské komisi do konce ledna příštího roku. Komise seznamy pošle k posouzení na EFSA, bude je prověřovat a schvalovat sama a také je dostane Evropský parlament. Ke konečnému závěru by měla komise dospět do konce ledna 2010.
Pokud se nějaké tvrzení jen kvůli váhání nebo neinformovanosti do těchto národních seznamů nedostane, čeká výrobce obtížná a zdlouhavá anabáze, při níž bude muset jeho tvrzení projít samostatně celým složitým postupem od českého ministerstva přes Evropskou komisi, EFSA a Evropský parlament. Takové tvrzení navíc nemá tu výhodu, že by je výrobce mohl používat do vydání novely oficiálního seznamu jako je tomu u výroků uvedených v seznamech národních. To vše mluví pro to, aby si všichni výrobci jakýchkoli potravin, tedy například i kozích sýrů prodávaných v malém krámku, prověřili, co všechno uvádějí na etiketách a obalech svých výrobků. V případě jakýchkoli pochybností se obrátili na MZe nebo MZ a hlavně sepsali jakákoliv tvrzení — zdravotní či výživová, která na svých výrobcích uvádějí a chtějí uvádět i nadále, a co nejrychleji — nejpozději však do 15. 10. 2007 — je zaslali, a to v české nebo pokud možno i v anglické verzi na zmíněná. Poštou na adresu Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor ochrany veřejného zdraví, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2, e—mailem na adresu jana.valouskova@mzcr.cz nebo karel.pepperny@mze.cz. Čím dříve se výrobci na ministerstva obrátí, tím větší mají naději, že se jejich tvrzení do národního seznamu opravdu dostane. Na ministerstvu se totiž všechna došlá tvrzení musí porovnat, zkontrolovat, zda žádosti obsahují všechny náležitosti, a vše se musí přeložit do angličtiny.
Co je nutné uvést
Na stránkách MZe je v kolonce Potravinářská výroba obsáhlý vysvětlující článek na toto téma nazvaný Shromažďování údajů provozovatelů potravinářských podniků. Součástí tohoto článku je i vzor tabulky, do které je třeba tvrzení zapsat a doplnit požadované údaje. Záhlaví této tabulky přetiskujeme v české i v anglické verzi.
Kromě toho musí žádost samozřejmě obsahovat jméno a adresu žadatele (fyzické či právnické osoby). U zdravotního tvrzení i kopii studií, které se k danému zdravotnímu tvrzení vztahují, a veškeré další dostupné materiály, na jejichž základě je možné prokázat, že dotyčné tvrzení odpovídá kritériím, která jsou v nařízení.
Pokud je tvrzení údajem, který je možné považovat za předmět průmyslového vlastnictví, je třeba na tuto skutečnost upozornit. Podrobně vše popisuje zmíněný článek na www.mze.cz, kolonka Potravinářská výroba.
Značné posílení role Evropského parlamentu
Europoslancům se podařilo posílit roli Evropského parlamentu. I oni budu totiž schvalovat nutriční a zdravotní tvrzení. Není snad třeba říkat, že celý proces se tím neúnosně protáhne a může dojít k nečekaným zádrhelům.
Některá omezení
Nařízení přináší některá omezení. Například nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 procent objemových mohou mít jen tvrzení výživové, a to takové, které je pro ně přímo v nařízení uvedeno —"nízký obsah alkoholu" nebo "nízká výživová hodnota". U těchto nápojů a potravin nemá tedy cenu o žádné jiné výživové, nebo dokonce o nějaké zdravotní tvrzení žádat. (Navíc hrozí nebezpečí, že alkoholické nápoje postihne povinnost udávat negativní tvrzení na etiketě podobně jako je tomu u tabáku a výrobků z něj. Něco na způsob alkohol poškozuje zdraví.)
Přechodná období
Podle MZe (viz text na uvedené internetové stránce) obsahuje nařízení č. 1924/2006 několik přechodných období, a to:
1. Potraviny uvedené na trh a označené před 1. 7. 2007 se mohou uvádět na trh do konce jejich doby trvanlivosti, ale nejdéle do 31. července 2009.
2. V případě výživových tvrzení mohou být potraviny uváděny na trh nejdéle 12 měsíců po přijetí výživových profilů, přičemž výživové profily musí být přijaty nejpozději do 19. ledna 2009, což znamená, že nejpozději od 19. ledna 2010 musí být potraviny označovány v souladu s požadavky nařízení.
3. Pokud nesou výrobky ochrannou známku nebo obchodní značku platnou před 1. 1. 2005, která nesplňuje požadavky nařízení (tj. obsahuje neschválené zdravotní nebo výživové tvrzení, nebo toto tvrzení naznačuje), mohou být uváděny na trh nejdéle do 19. 1. 2022.
4. Výživová tvrzení používána před 1. 1. 2005, která nejsou uvedena v příloze nařízení, ale jsou v souladu s vnitrostátními předpisy, lze používat nejdéle do 19. 1. 2010.
5. Zdravotní tvrzení, která popisují nebo odkazují na význam živiny nebo jiné látky pro růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce, mohou být na výrobcích uváděných na trh až do přijetí seznamu povolených tvrzení. Tento seznam musí být přijat nejpozději do 31. 1. 2010.
6. Členské státy předají Evropské komisi nejpozději do 31. 1. 2008 seznamy zdravotních tvrzení, která popisují nebo odkazují na význam živiny nebo jiné látky pro růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce, na psychologické a behaviorální funkce, a na snižování nebo kontrolu hmotnosti nebo snížení pocitu hladu či zvýšení pocitu sytosti anebo na snížení množství energie obsažené ve stravě.
7. Zdravotní tvrzení jiná než ta, která popisují nebo odkazují na význam živiny nebo jiné látky pro růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce a která byla používána v souladu s národními právními předpisy přede dnem vstupu nařízení v platnost (tedy přede dnem 1. ledna 2007) podléhají odlišnému procesu hodnocení:
a) Pokud taková tvrzení podléhají schvalování v členském státě, může členský stát nejpozději do 31. 1. 2008 předat komisi seznam takových tvrzení a komise přijme konečné kladné nebo záporné rozhodnutí. Neschválená tvrzení lze pak používat nejdéle šest měsíců od přijetí rozhodnutí.
b) Pokud taková tvrzení nepodléhají schvalování v členském státě, mohou se používat pouze, pokud je podána žádost v souladu s tímto nařízením, která musí být předložena nejpozději do 19. 1. 2008. Neschválená tvrzení mohou být pak používána nejdéle šest měsíců od přijetí rozhodnutí.
8. Výživová tvrzení vyjádřená graficky, ve formě obrázku nebo symbolicky znázorněná, která odpovídají obecným požadavkům tohoto nařízení a která nejsou uvedena v příloze a která se používají podle konkrétních podmínek a kritérií daných vnitrostátními právními předpisy podléhají procesu hodnocení. Seznam těchto tvrzení předloží členské státy komisi nejpozději do 31. 1. 2008. Pokud tato tvrzení nebudou schválena, budou se moci používat nejpozději dvanáct měsíců od přijetí rozhodnutí (tj. od vydání nesouhlasného rozhodnutí).
9. Nařízení v současné podobě nezahrnuje přechodná období pro tvrzení odkazující na vývoj a zdraví dětí.
