Zemědělské stroje vyjely na Chrudimsku na pole o tři až čtyři týdny později než obvykle. Pozdní setí může mít negativní vliv na úrodu. Uvedl to šéf Okresní agrární komory v Chrudimi Jaroslav Kopista.
"Propad produkce nemusí být tristní, pokud bude dostatečná vláha, přiměřená teplota a sluneční svit. Naopak ozimé plodiny vypadají dobře, výnosy by mohly být dobré," řekl Kopista. Kopista pochází z farmářské rodiny, která se usídlila v Úhřeticích už v roce 1629. Pozemky rodina získala zpět v restituci v roce 1993. Vlastní 160 hektarů, dalších 240 hektarů si pronajímá. Zabývá se výhradně rostlinnou výrobou. "Hospodařit se tady dá, výnosy jsou přijatelné, ale nekumulujeme prostředky na razantní zušlechťování nemovitostí," řekl Kopista. Na Chrudimsku se nejčastěji pěstuje řepka nebo ozimá pšenice určená pro potravinářství. Lépe se prodává, protože po krmném obilí není kvůli snižování stavu dobytka taková poptávka. V regionu také roste na polích sladový ječmen nebo kukuřice.
"Ještě budeme sít kukuřici, musíme to stihnout za pět dní, protože pak má pršet," řekl Kopista.
Zemědělská sezona začala i úhřetickým šlechtitelům. Trvá jim asi deset let, než vyšlechtí novou odrůdu pšenice. Ročně kříží okolo 500 ozimých pšenic a 250 jarních pšenic. "Pak existují jejich kombinace, od nich se odvozují linky, jichž je několik tisíc," řekl ČTK vedoucí Šlechtitelské stanice v Úhřeticích společnosti Selgen Martin Hromádko.
Šlechtění je zdlouhavé a stanice získává peníze ze státních dotací, prodává osiva a zároveň má prostředky z licencí vyšlechtěných odrůd. Vedle českých odběratelů má zákazníky i v zahraničí.
"Na východě je u ozimé pšenice požadavek na mrazuvzdornost, na západě chtějí zákazníci velkou odolnost proti chorobám a vysoký výnos," řekl Hromádko.