Zelené městské plochy hrají velmi významnou roli v sociální a environmentální udržitelnosti lidských sídel. „Každého obyvatele města ovlivňují příměstské lesy, i když třeba nepřímo. Je důležité, aby lidé rozuměli, proč jsou mezi betonem zelené plochy, a co vše je třeba dělat pro jejich ochranu”, uvedl vedoucí výzkumu Mgr. Josef Novák z Ústavu pro ekopolitiku.
Největším nebezpečím pro přírodní plochy ve městech je jednoznačně tlak investorů na výstavbu, díky které ztrácejí rekreační potenciál nebo dokonce zcela mizí z map. Až dvacet z nově navržených změn územního plánu v Praze na konci roku 2008 může znamenat zastavění zeleně na úkor nových obytných čtvrtí či jiné výstavby. Pražské lesy však dnes čelí rizikům i ze strany samotných návštěvníků, zvlášť pokud nerespektují předpisy a dobré mravy. V Hostivaři realizovaný průzkum označuje za hlavní hrozby pro přírodu ze strany návštěvníků hromadění a likvidaci odpadů, rušení volně žijící zvěře nadměrným hlukem a erozi způsobenou chůzí či jízdou na kole mimo vyznačené cesty.
Do Lesoparku Hostivař zavítá ročně až 778 tisíc návštěvníků. Je tak jednou z nejvíce navštěvovaných pražských přírodních lokalit. (Při přepočtení množství návštěvníků na plochu zeleně je více zatíženým lesním komplexem z dosud zkoumaných pouze Obora Hvězda. O něco méně lidí navštíví Kunratický les a mnohem méně Ďáblický háj nebo Kamýk). Hlavním motivem návštěvníků Lesoparku Hostivař je příroda a její krásy a nejčastější provozovanou aktivitou jsou procházky a pěší turistika. Každý desátý návštěvník je cyklista, přesto společné využívání cest chodci a cyklisty nevnímají lidé jako konfliktní. Nevadí jim většinou ani volné pobíhání psů a jezdectví, dobře vnímají rozmístění míst k odpočinku a naopak negativně množství a rozmístění odpadkových košů. Ti, kteří uvažují o ekologických problémech, hodnotí nepříznivě novou výstavbu v okolí.
Výzkum rekreačního zatížení v Lesoparku Hostivař a dalších pražských lesích probíhal ve spolupráci s odborníky a studenty z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za finanční podpory Magistrátu Hlavního města Prahy. Výzkum koordinoval Ústav pro ekopolitiku.
