Přebytek obilí, s nímž se dnes potýkají naši zemědělci, je podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby prvním důsledkem dramatického poklesu stavu hospodářských zvířat, a tím menších nároků na krmné obiloviny. Jak Veleba uvedl, stavy skotu poklesly od roku 1990 o více než dva miliony kusů, prasat se vykrmuje oproti stejnému roku o třetinu méně a nosnic se chová o tři miliony kusů, tedy o více než 27 procent.
Spotřeba obilovin na krmení proto poklesla asi o 1,3 milionu tun. Podle Veleby tento nepříznivý trend pokračuje a stejně jako podle něj naopak narůstá dovoz surovin pro zpracovatele. Hrozí nám podobná situace jako v Maďarsku, které se po propadu živočišné výrobym zejména chovu prasat, potýká nyní také s obrovskými přebytky obilí z loňské sklizně.
Pokud se v ČR přebytek obilovin rychle nevyřeší, přinese to podle Agrární komory nejdříve snižování tržeb farmářů, protože obilí jich pěstuje většina. Pokles výroby krmných směsí za loňský rok o necelých 13 procent by mohl zvednout nezaměstnanost na venkově a farmáři by také museli zvyšovat své požadavky na státní kompenzace. "Je třeba pokrýt i náklady na likvidaci biomasy, protože místo obilí se prostě musí pěstovat něco jiného," řekl Veleba.
Určitou nadějí pro české zemědělce je velikost, a tím i konkurenceschopnost jejich podniků. Ta by jim měla pomoci hlavně při očekávaném snižování evropských peněz na zemědělství, které je možné očekávat v souvislosti s tlaklem Světové obchodní organizace na změnu společné zemědělksé politiky unie.
