17.06.2011 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Předběžné vyhodnocení do konce roku

Přibližně sedm procent populace Evropské unie žije v oblastech ohrožených rizikem povodní. Tato problematika stále více vystupuje do popředí nejen s ochranou životního prostředí, ale i s klimatickými změnami. Na bližší podrobnosti týkající se otázky povodňových rizik jsme se zeptali poslance Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka.

Jaké konkrétní kroky činí Evropská unie v této problematice? Na evropské úrovni se otázky povodní řeší zejména společnou legislativou, přičemž je v tomto směru klíčová směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, která vstoupila v platnost 26. listopadu 2007. Směrnice, která se vztahuje na všechny druhy povodní a na celé území EU, požaduje, aby členské státy realizovaly určité kroky. Jde o to, že do roku 2011 musí státy unie provést předběžné vyhodnocení povodňových rizik v jejich povodích a pobřežních oblastech s cílem určit oblasti, kde existuje potenciální významné povodňové riziko. Dále by měly do roku 2013 tam, kde existuje skutečné nebezpečí povodňových škod, vypracovat mapy povodňových nebezpečí a mapy povodňových rizik pro tyto oblasti (jejich součástí je i popis majetku a obyvatelstva v ohrožených oblastech). V neposlední řadě pak musí zpracovat plány řízení povodňových rizik pro vytipované oblasti, a to do roku 2015. Tyto plány by měly zahrnovat opatření ke snížení pravděpodobnosti zaplavení a případných následků. Měly by se zabývat všemi etapami cyklu řízení povodňových rizik, zaměřit se zejména na prevenci (například vyhnout se výstavbě rodinných domů a průmyslových areálů v současných i budoucích povodňových oblastech), ochranu (například obnovou záplavových území a mokřadů) a připravenost. Směrnice předpokládá, že uvedené kroky budou každých šest let revidovány ve vazbě na rámcovou směrnici o vodě.
Mohl byste přiblížit nástroje v oblasti civilní ochrany? Unie spolupracuje v oblasti civilní ochrany s cílem chránit lidi, jejich majetek, kulturní dědictví a životní prostředí v případě velkých přírodních nebo člověkem způsobených katastrof uvnitř i vně EU. Cílem je sdružování prostředků a maximalizace společného úsilí a pomoci přímo na místě katastrof. Evropská komise je odpovědná za podporu a doplnění úsilí na národní, regionální a místní úrovni s ohledem na prevenci katastrof, připravenost osob odpovědných za civilní ochranu a intervence v případě katastrofy.
Na evropské úrovni existují v oblasti civilní ochrany dva hlavní intervenční nástroje: Jedním z nich je akční program, ze kterého jsou podporovány významné projekty, semináře a školení v oblasti prevence, připravenosti a reakce na přírodní katastrofy. Druhý je pak mechanismus pro civilní ochranu, na kterém se podílí třicet evropských států, které spojily své zdroje civilní ochrany. Ty pak mohou být dány k dispozici v oblasti zasažené katastrofou (včetně závažných průmyslových chemických havárií).
Jaké jsou na to vyčleněny finanční prostředky? Evropská unie v této souvislosti disponuje potřebnými fondy a je možné postiženým regionům přidělovat pomoc z evropských zdrojů. Jednak je možné poskytovat prostředky z evropských strukturálních fondů na projekty řízení environmentálních rizik, jako jsou například povodně. V rámci makroregionální strategie pro Podunají je téma řízení rizik jedním z nosných témat této formy spolupráce. Přidělovat prostředky může také z Fondu solidarity Evropské unie, a to v případě závažných přírodních katastrof na území Evropské unie. Například rozhodnutí Evropského parlamentu z dubna letošního roku o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU pro středoevropské státy postižené loňskými povodněmi, na jehož základě bylo České republice uvolněno 125 milionů korun na úhradu části škod způsobených povodněmi na severní Moravě v květnu a červnu 2010.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down