Předpověď sklizně zemědělských plodin v Evropě pro letošní rok

V letošním roce by měla celková sklizeň obilí dosáhnout 276 milionů tun, což je sice o 1,6 procenta pod průměrem posledních pěti let, ale více v meziročním srovnání. Nejvýraznější ztráty zaznamenají střední a východní Evropa. Jak informovala z tiskového oddělení Evropské komise Berta Duane, vyplývá to z předpovědi výnosu zemědělských plodin v Evropě, kterou zveřejnily Interní vědecký ústav Evropské komise a Společné výzkumné středisko.

Na území EU byl zaznamenán výjimečný vývoj vegetačního období s mírnou zimou a vysokými jarními teplotami, které výrazně podporovaly růst zemědělských plodin. Severní regiony byly obzvláště postiženy silnými dešti, zatímco vlny horka a období sucha měly nežádoucí účinky v zemích východní Evropy, zejména v oblasti Černého moře.
Například v Rumunsku bude podle předpovědí výnos pšenice o 20,1 % pod průměrem, v Bulharsku bude výnos ječmene o 14,6 % nižší a u kukuřice by mohl být zaznamenán pokles až 40 %. V Maďarsku bude výnos kukuřice o 6,7 % nižší, výnos pšenice obecné bude nižší o 7,1 % v České republice a o 8,9 % ve Slovenské republice.
V porovnání s výnosy jednotlivých plodin na území EU-27 za posledních pět let jsou nejčerstvější předpovědi pro rok 2007 tyto:
 pšenice obecná (±0 %)
 pšenice tvrdá (+13,5 %)
 ječmen (+3,4 %)
 kukuřice na zrno (-0,.8 %)
 semeno řepky (-5,1 %)
 slunečnice (-3,4 %)
 brambory (+8,1 %)
 cukrová řepa (+4,2 %)
Celková plocha v EU 27 využívaná pro produkci obilí se podle odhadů snížila o 2,3 %. Vzhledem k tomu, že se má vypěstovat 276 mil. tun (o 5 mil. tun (-1,6 %) méně než pětiletý průměr), stále to znamená zvýšení produkce o přibližně 10 mil. tun v porovnání s rokem 2006.
Neobvykle vysoké teploty, které byly v průběhu vegetačního období o 2 až 4 °C nad sezónním průměrem, měly jistě své důsledky ve střední a východní Evropě a v oblasti Balkánu. Ve Francii, Německu a státech Beneluxu rovněž bylo velmi mírné jaro. Španělsko a Portugalsko zasáhly silné jarní deště, které se od května rozšířily do střední a západní Evropy.
Na konci června a v polovině července zažily jihovýchodní oblasti Evropy u Středozemního moře, jako je Itálie a Balkán, vlny horka a na roční období neobvyklé sucho. Extrémní horka stále přetrvávají v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, kde byla ovlivněna jak zimní tak letní úroda.
Ve stejném období snížily srážky, které byly neobvykle vysoko nad sezónním průměrem, potenciál výnosů zemědělských plodin v oblasti severního Atlantiku a Severního moře. Od začátku června například spadlo více než 150 mm srážek ve Velké Británii, v severní Francii, v severním Německu, Beneluxu, Dánsku, Norsku a v severním Polsku a částečně poničilo první sklizně. Byla zaznamenána maxima 260 mm v Norsku a dokonce 445 mm v severní Anglii.
Porovnáme-li průměrnou produkcí obilí za posledních pět let, je zřejmé, že extrémní poklesy utrpělo zejména Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovenská a Česká republika:
Rumunsko (-20,1 % u výnosu pšenice v porovnání s průměrem, -19,9 % u ječmene, -17,7 % u kukuřice, -16,9 % u slunečnice, -50 % u řepkového semena), Bulharsko (-14,6 % u výnosu ječmene v porovnání s průměrem, -12,4 % u pšenici obecné, -40,4 %u kukuřice, -20 % u slunečnice), Maďarsko (-6,7 % u kukuřice v porovnání s průměrem, -7,9 % u brambor, -5,9 % u ječmene), Slovenská republika (-8,9 % u pšenice obecné v porovnání s průměrem, -2 % u ječmene ozimého, -15,6 % u řepkového semena) a Česká republika (-7,1 % u výnosu pšenice obecné v porovnání s průměrem, -7,7 % u ječmene).