24.04.2012 | 01:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Přehodnotit investiční opatření

Stav a kondice našeho agrokomplexu nejsou zrovna na nejlepší úrovni. Přesto v řadě komodit by mohlo být české zemědělství konkurenceschopné. Uvedl to náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček na semináři Agrární komory ČR a GE Money Bank na veletrhu Techagro s tím, že podmínkou dalšího rozvoje je také správné nasměrování investic.

Hlaváček připomněl, že pokud finanční prostředky neprojdou zásadní redukcí, pak alokace na investiční opatření Programu rozvoje venkova (PRV) by mohla být podobná jako v současném programovacím období. Podle něj se však zřejmě změní přístup k jednotlivým opatřením s ohledem na to, v jaké situaci se sektor nachází. „Budu kriticky požadovat, abychom si vyhodnotili opatření, která máme,“ prohlásil. Kritériem úspěšnosti opatření podle něj není to, že se podařily dobře a jednoduše vyčerpat peníze, ale to, co přineslo sektoru. „Vydáváme řadu veřejných prostředků na investice a když se podíváte na barometrické a výkonové ukazatele odvětví, kam jsou cíleny, pohled je to velmi smutný,“ uvedl Hlaváček s tím, že poměrně často se poukazuje na štědrost podpor investic do strojového vybavení, vozového parku a podobně. Možná byla nadbytečná, protože kapacita těchto zařízení převyšuje potřebu subjektů. Najednou na úrovni podniků vzrůstají fixní náklady na údržbu investic a Česká republika se dostává do situace, kdy čeští zemědělci v porovnání se zemědělci jiných států nedosahují v jednotkovém porovnání nákladů takové produktivity. „Budeme se zamýšlet nad tím, zda rozsah investice, který je podmíněn štědrostí dotační politiky, odpovídá tomu cíli, což je posilování konkurenceschopnosti,“ prohlásil.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba poukázal na prohlubující se strukturální nerovnováhu v zemědělství. „Zmizelo na 550 tisíc hektarů víceletých pícnin. Naopak v osevních postupech se rozšířil podíl obilnin a řepky. To souvisí i s úrodností půdy,“ podotkl. Podle něj útlum živočišné výroby způsobuje problém i v rostlinné produkci. „Při normálním stavu rostlinná výroba produkuje suroviny, které by měly být spotřebovány v živočišné výrobě. Pokud chybí přiměřená živočišná výroba, způsobuje to problémy,“ poznamenal.
Upozornil i na prohlubující se saldo zahraničního agrárního obchodu. „Skončila doba, kdy se potraviny daly levně dovézt a lidé tak nehleděli na kvalitu,“ konstatoval. Podle něj nyní nastává čas pro produkci.
Nečekají se dramatické změny Důležitým faktorem při přípravě budoucí společné zemědělské politiky je podle Hlaváčka také čas. Pokud podle něj mají být změny ve společné zemědělské politice implementovány od 1. ledna 2014, na práci zbývá 1,5 roku. Přitom není hotový ani první kompromisní návrh legislativy, ještě se nerozjely naplno práce ohledně prováděcích předpisů a nemůže se tak pracovat na její implementaci na národní úrovni,“ poznamenal.
V oblasti přímých plateb se podle něj nečeká dramatický vývoj, Evropská komise navrhuje, aby se alokace finančních prostředků pro jednotlivé členské státy přiblížily. ČR se pohybuje v průměru, co se týká přepočtu na hektar zemědělské půdy. „Pokud nedojde k redukci rozpočtu, tak z pohledu ČR by finanční síla, která bude vložena do oblasti přímých plateb, měla být zachována, a to kolem 256 euro na hektar,“ míní Hlaváček. Otázka alokace prostředků na Program rozvoje venkova je podle něj mnohem komplikovanější. „Na rozdíl od přímých plateb byly finanční prostředky určené členským státům vyjednávány individuálně, což vede k velmi významné diverzitě,“ podotkl s tím, že země jako Finsko, Rakousko mají velký podíl obálky na rozvoj venkova, kdežto Francie například méně než deset procent. „V tomto duchu se vedou dlouhá jednání. Kladou si za cíl, aby ve finančních souvislostech obhájily alespoň srovnatelnou výši obálky,“ sdělil. „Pokud se budeme pohybovat v řádech, které odpovídají zhruba alokaci ponížené o pět až deset procent v kontextu evropského rozpočtu, je to určité východisko, se kterým se dá pracovat,“ poznamenal.
Podle ředitele sektoru zemědělství a ekoenergie GE Money Bank Mojmíra Severina Českou republiku čeká období, které přinese spoustu nových příležitostí i určitých hrozeb. „Je třeba pochopit nové administrativní požadavky společné zemědělské politiky,“ řekl. Organizace velkých podniků mají našlápnuto na to být úspěšné. Drtí je však zrovna ne vždy vhodně nastavená optimalizace struktury. V podmínkách, které nejsou tak úspěšné jako minulý rok, mívají problém, uvedl Severin.
Pokud má být živočišná výroba perspektivní a rentabilní, jsou důležité správně směrované investice. Důležité je podle něj zavádění koncepčních opatření k efektivnějšímu využívání nákladů. Jestliže si podnik zpracuje nějakou koncepci, musí ji dodržovat a nepodléhat tendenčním vlivům. Mnohá doporučení vycházejí z toho, že podnik potřebuje investovat, a to jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě a v rámci diverzifikace, například do výstavby bioplynové stanice. „Vždy říkáme, že výsledkem by měla být chytrá investice. Tou myslím, která nejen by měla teoreticky zajistit požadovanou rentabilitu daného odvětví, měl aby také naplnit požadavky cross compliance,“ konstatoval.
Vloni podle něj byly důležitým milníkem nejen investice do techniky, ale i do bioplynových stanic. „Myslíme si, že zájem mnohých podniků o tyto investice poroste i nadále. Dívám se na ně velmi pozitivně i kvůli tomu, že bude diverzifikovat příjmy, využívá velkou část živočišné biomasy, tak řeší i problematiku cross compliance,“ podotkl.
V České republice je asi 220 bioplynových stanice. Z toho GE Money Bank zafinacovala do té doby 79 stanic, každý den přitom jejich počet narůstá. Letos by jich měla financovat kolem 40. „Náš aktuální podíl na trhu v rámci financování bioplynových stanice je přibližně 35 procent, což reprezentuje 4,5 miliardy korun. Odhad celkového výkonu námi zafinancovaných bioplynových stanic představuje více než 50 až 55 megawatt elektrické energie. Odhad průměrné investice na bioplynovou stanici je zhruba 54 milionů korun. Toto číslo je nižší než tvoří náklady na bioplynovou stanici, protože máme řadu klientů, kteří bioplynové stanice pouze rozšiřují, což není tak nákladné,“ vysvětlil manažer banky, která se podle něj dá označovat za leadera v oblasti financování českého zemědělství. „Jednotná platba na hektar je pobírána více než čtyřmi tisíci klienty. Zahrnuje téměř 1,7 milionu hektaru zemědělské půdy,“ poznamenal. Podle něj v minulém roce byl evidentní posun poptávky zemědělců po financování zemědělské techniky. Zájem o ostatní typy financování mírně poklesl, doplnil.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down