27.01.2012 | 11:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Přemýšlet nad výrobou a počítat

Mít přiměřené nároky ve spotřebě, snažit se dělat svou práci dobře a co nejlépe ji prodat. A také umět počítat, prozradil ředitel Zemědělského družstva Podchlumí v Dobré Vodě u Hořic v Podkrkonoší Luboš Horník recept na úspěšné vedení podniku, který zvítězil v soutěži Zemědělec roku v Královéhradeckém kraji. Jak na sebe prozradil, není zastáncem širokého spektra aktivit, ale zaměřuje se na určitou specializaci.

Zemědělské družstvo Podchlumí hospodaří na 1100 hektarech zemědělské půdy, z toho tisíc hektarů představuje orná půda. V současnosti má asi 150 členů a zabývá se jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Nejvýznamnější plodinou pro družstvo je podle Horníka cukrovka. Podnik ji pěstuje na 185 hektarech a dodává na výrobu cukru i biolihu. „Plochy cukrovky jsme za poslední roky rozšířili a investovali do nákupu kvóty i do techniky, abychom byli schopni dosahovat slušných výsledků,“ řekl. Vloni na jaře přitom asi 30 procent plochy cukrovky poškodily kroupy, takže se projevil určitý propad. Přesto se průměrný výnos cukrovky přepočtené na 16 % cukernatost bude blížit magickým sto tunám na hektar. „Vůbec většina plodin a zvláště okopaniny měly slušné výnosy,“ podotkl. Kromě cukrovky Dobrovodští pěstují také asi na 400 hektarech pšenici, asi 150 hektarů orné půdy pokrývají ječmeny, 130 hektarů krmné plodiny a 20 hektarů hrách. Třetím rokem seli také řepku, a to zhruba na 80 hektarech, ale jde jen o pole, kde nelze pěstovat cukrovku a zelí. Přibližně 30 až 40 hektarů pak zaujímá právě zelí. Převážnou část přitom tvoří bílé zelí. Výnos se pohybuje kolem 80 až 100 tun z hektaru. Zelí podnik pěstuje v režimu integrované produkce, což zavazuje k velmi omezenému používání průmyslových hnojiv a pesticidů. Vzhledem k malé úrodě v roce 2010 se do nové sklizně dobře prodávalo a za přijatelné ceny. To se po sklizni obrátilo. „Po neúrodě v předchozím roce všichni seli zelí brzo, aby ho mohli co nejdříve sklízet. První zelí se sklízelo již v srpnu a někdy v září a začátkem října přicházelo na trh vykysané zelí z nové sklizně, tak začaly tlaky na ceny a na objem. Zelí bylo hodně,“ zhodnotil ředitel s tím, že kysané zelí dodávají velkoobchodu, supermarketům a větší balení i do stravovacích zařízení.
Zelí je zpracováváno v provozech z 80. let minulého století. Jejich kapacita je více než tisíc tun a po odbytově slabších letech po vstupu do EU se daří v posledních dvou sezónách využívat téměř naplno. Kysané zelí pak družstvo dodává na trh pod obchodní značkou Dobrovodské kysané zelí - bílé nebo červené.
Dobrovodské kysané zelí bílé získalo řadu ocenění. Je držitelem certifikátu Podkrkonoší regionální produkt. Odneslo si prvenství v soutěži Potravinář a potravina roku 2009 Královéhradeckého kraje v sekci zelenina, ovoce a ostatní výrobky. Obsadilo i druhé místo v soutěži o nejlepší „kysané zelí roku 2009“, pořádané Zelinářskou unií Čech a Moravy.u příležitosti konání výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích. Od roku 2010 je držitelem značky Regionální potravina Královehradeckého kraje
Podle Horníka cílem družstva v této oblasti je udržet co nejvyšší kvalitu a tím se odlišit od některých „laciných napodobenin“ kysaného zelí, ať už dovozových či tuzemských. Doplnil, že lidé mají již tradičně zájem o krouhanku, kterou družstvo prodává od poloviny září, kdy začíná hlavní sklizeň kruhárenských odrůd zelí.
Uzavřený obrat stáda V živočišné výrobě se družstvo zaměřuje na produkci mléka a hovězího masa. Má uzavřený obrat stáda. Chová celkem asi 600 kusů skotu českého strakatého plemene, z toho je asi 200 dojnic. Zbytek tvoří mladý skot a býci na výkrm. Užitkovost se v posledních letech daří zvyšovat, v současnosti dosahuje 7,5 tisíce litrů. „V roce 2008 jsme přestavěli stáje, v loňském roce vybudovali nový teletník. Za tři roky provozu zrekonstruovaných stájí se nám podařilo zvednout užitkovost o 5,5 litru na kus a den, k čemuž jistě přispěla i významná personální obměna. Výrazně se zlepšili i reprodukční ukazatele, což je vedle zajištění kvalitního krmení z vlastních zdrojů další z nutných předpokladů pro zlepšení ekonomiky v chovu skotu, “ míní ředitel družstva s tím, že mají ještě rezervy. A to nejen v práci lidí, ale například i co se týká ztrát na krmení, nákladů na léčiva a některých dalších nákladů. Po krachu mlékárny v Novém Bydžově dodávají mléko do mlékárny Miller a nyní do Pragolaktosu, který Miller vlastní. Podle Horníka ceny mléka jsou nyní již přijatelnější, ale stále nám nepostačuje na tvorbu zisku.
Určitou specialitou zdejšího podniku byl výkrm kachen. Vzhledem ke zvyšujícím se cenám obilí a nízkým cenám kachen byl jejich chov nerentabilní. Proto ho koncem předloňského roku ukončili. „Když jsme tuto činnost před šesti, sedmi lety rozjeli, cena obilí se pohybovala na úrovni 2,5 tisíce až tři tisíce korun, cena kachny byla 31 korun za kilogram v první jakosti. Teď je obilí za čtyři tisíce, cena kachny činí 26 korun. Takže nůžky se stále rozevírají,“ poznamenal s tím, že tuto výrobu zakonzervovali a uvažují o prodeji střediska.
Nezanedbávají investice Družstvo nezanedbává ani investice. Podařilo se mu získat podporu z Programu rozvoje venkova na rekonstrukci kravínů i výstavbu teletníku. Na nákup techniky i půdy využívají úvěrů s podporou úroků z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Za poslední roky proinvestovali asi 50 milionů korun, šlo o investice do rekonstrukcí stájí, technologií, půdy a strojů. Například od firmy Farmet mají kompaktomat s pracovním záběrem sedm metrů, který si pochvalují. Provádí několik pracovních operací během jednoho přejezdu po pozemku. Po zpracování hrubé brázdy je půda ihned připravena k setí a tím výrazně urychluje nástup jarních prací. „ Pro práci, kterou od zemědělské techniky požadujeme, sem kompaktomat Farmet jednoznačně patří,“ konstatoval Horník. Podnik počítá i s další modernizací některých stájí. Uvažují také o modernizaci balící linky do zelárny. Očekávají, že půjde o investici ve výši 2,5 milionu korun.
Kromě zelárny družstvo provozuje ještě výměnné středisko náhradních dílů, prodává autobaterie a náhradní díly na traktory a nákladní automobily. Jde však o velmi okrajovou záležitost, konstatoval Horník. „Měli jsme také vývařovnu, kde se vařilo asi tisíc obědů. S tím jsme asi před čtyřmi lety skončili. Nemělo to pro nás žádný přínos. Naopak přinášelo nám to spíš starosti, protože platební morálka odběratelů byla špatná,“ podotkl.
Podnik zaměstnává kolem 35 až 40 stálých pracovníků a bere si na sezónu brigádníky na zelárnu. „Měli jsme 47 přepočtených pracovníků. Při kampani na zelárně tu je 25 Poláků, pak dalších 23 brigádníků z okolí. Je to ale třeba jen zhruba 1,5 měsíce, “ sdělil ředitel Luboš Horník s tím, že do budoucna se chtějí zaměřit na efektivitu výroby.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down