Problematika transferu (přenosu) poznatků vědy a výzkumu do každodenní venkovské praxe byla hlavní náplní diskusní akce. Tu ve spolupráci s Fakultou agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze (FAPPZ) připravili pracovníci Zemědělského poradensko-vzdělávacího centra a Knihovny Antonína Švehly Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Praha (ÚZEI).
Kulatý stůl volně navázal a svým způsobem i zastřešil tři vzdělávací akce, které proběhly v měsíci červnu a říjnu 2013 pod shodným názvem den otevřených dveří FAPPZ pro tři cílové skupiny.
Těmi byli učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách, akreditovaní poradci Ministerstva zemědělství a zástupci místních akčních skupin.
Pozvání k diskusi, kterou vedl agrární analytik a novinář Petr Havel, přijalo celkem 14 účastníků – jednalo se o zástupce FAPPZ, pracovníky Ministerstva zemědělství, ÚZEI a o zástupce cílových skupin.
„Takováto setkání by se měla konat častěji, protože výzkum a věda si zaslouží komunikaci,“ komentovala akci Ing. Olga Chmelíková, ředitelka odboru výzkumu, vzdělávání a poradenství MZe.
Venkov by měl být živý
Hned v úvodu diskuse prezentoval svůj názor děkan FAPPZ prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc.: „Venkov musí být živý, neměl by to být skanzen pro turisty, ale měli by tam žít spokojení lidé. Úkolem vědy, výzkumu a inovace je venkov rozvíjet.“
Na problematiku nízké komplexnosti řešení problémů venkova upozornil první proděkan FAPPZ prof. Ing. Josef Soukup, CSc., podle kterého by se neměla řešit pouze technická témata, ale měly by být rozvíjeny i trochu zanedbávané sociologické souvislosti.
„Na naší fakultě máme 18 kateder, které jsou zaměřeny jak na přírodní zdroje, tak na výrobu a kvalitu potravin, ale musíme se zaměřit také na problematiku hledání dopadů na společnost a člověka a venkov je pro nás ideálním prostorem, kde tato experimentální šetření ověřit,“ uvedl.
Proděkan FAPPZ pro strategii doc. Ing. Roman Stupka, CSc., je přesvědčen o tom, že požadavky na potřeby v oblasti venkova musí přicházet zdola a v této souvislosti řekl: „Představa, že univerzity něco vymyslí a budou ty krásné myšlenky tlačit ven, je sice pěkná, ale v praxi to nefunguje, protože univerzity musí kromě výzkumu také vzdělávat. Je trochu opomíjen faktor cílené poptávky, tj. vaší poptávky, která zcela jasně určí potřebu a také směřování další spolupráce. My jsme vám – učitelům, poradcům a zástupcům místních akčních skupin (MAS) – naši práci představili a teď čekáme na to, jaká je vaše poptávka.“
Praxe potřebuje informace
Poradce Ing. Jiří Sikyta uvedl svoji zkušenost: „Dnes a denně navštěvuji zemědělce a mluvím s nimi. Musím říct, že kredit, který u nich měly vysoké školy a výzkumné ústavy, se vytratil. Seriózní informace nejsou k dispozici, v praxi převládají spíše komerční zájmy a poradci nemají dostatek sil tento trend změnit. Ve světě, např. v USA, existují při univerzitách poradci, kteří jsou schopni poskytovat zemědělcům plnohodnotné poradenství a pracovat s nimi – to je přesně to, co tady chybí.“
To potvrdil i zemědělský poradce a pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Ing. Jan Leština, CSc., který je přesvědčen o tom, že informace se musí k zemědělci dostávat v použitelné formě.
„Na vědecký článek ze základního nebo aplikovaného výzkumu nemají čas,“ vysvětluje Leština. „Pracujeme především s menšími zemědělci. Protože jsme s touto cílovou skupinou téměř v každodenním kontaktu, udělali jsme si průzkum a v poměrně velmi krátké době jsme dali dohromady 15 témat pro potenciální spolupráci se zemědělským výzkumem. Zaznamenali jsme, že právě zástupci malých podniků si ani neuvědomují, že by mohla existovat nějaká možnost spolupráce se zemědělskými univerzitami nebo s výzkumnými ústavy. Pro ně je to prostě něco nepředstavitelného, nereálného a ani je to nenapadá,“ uvedl manažer MAS Nepomucko Ing. Michal Arnošt.
Kdo může pomoci s transferem
Podle ředitele místní akční skupiny Region Pošembeří o. p. s. Miloslava Olivy v této chvíli neexistuje žádný plošně působící subjekt, který má k venkovu tak blízko jako právě MAS, které v současné době připravují integrované strategie rozvoje venkovských území pro období let 2014–2020.
„V dalším programovém období již nebudou mít MAS možnost čerpat finanční prostředky pouze od MZe, ale budou mít pro rozvoj svého území možnost využít finanční prostředky z dalších operačních programů. Je to příležitost jak pro ČZU, tak i pro další vysoké školy, které se mohou zapojit do zpracování i realizace integrovaných strategií území, protože každá bakalářská, magisterská i doktorandská práce a výzkumný úkol by měly mít v praxi realizovatelný výstup. Dělat výzkum „do šuplíku“ nemá pro venkov cenu,“ doplnil Ing. Milan Bena, CSc., z MAS Podlipansko o. p. s.
S přenosem informací může pomoct podle Ing. Jaroslava Vítka, MBA, také Zemědělské poradensko-vzdělávací centrum a Knihovna Antonína Švehly, které vznikly letos v srpnu a snaží se vyrovnat s tímto základním paradoxem: Knihovna má velké množství dat a informací, ale až dosud je nedokázala na venkov nasměrovat tak, aby se v nich uživatelé vyznali.
„Cílem nového centra je zlepšit spolupráci všech na tomto procesu zainteresovaných organizací. V podstatě by mnělo být zřejmé, že se ÚZEI hlásí k roli koordinátora dosud neexistujícího integrovaného systému technických a vědeckých informací v resortu,“ uvedl Vítek.
Vedoucí oddělení vzdělávání MZe Ing. Josef Dvořák označil za jednu z potenciálních příležitostí pro transfer nový program rozvoje venkova, který by měl tyto otázky řešit.
Dvořák dále uvedl: „Nejdůležitější pro realizaci transferu je opatření Spolupráce, zaměřené na zlepšení transferů poznatků vědy do praxe. Měly by vznikat operační skupiny, a to v rámci evropského inovačního partnerství a mělo by se tak dít v celé Evropě. Přesto budeme mít možnost toto opatření realizovat v České republice podle svých podmínek. Podnikatelé z oblasti zemědělství a lesnictví budou mít možnost založit operační skupinu a přijmout do této operační skupiny další subjekty – pracovníky výzkumu, poradce, případně pracovníky nevládních organizací. Ti budou spolupráci organizovat, tzv. inovační zprostředkovatelé budou zkrátka nezbytní.“
Překážka na cestě transferu
Doc. Stupka upozornil na problém, který by mohl v následujících letech negativně poznamenat transfer poznatků z vědy a výzkumu do praxe: „Naše univerzita je organizace, která si na sebe musí vydělat … a jestliže v hodnoticích kritériích pro další roky je uvedeno, že za odbornou publikaci je nula, tak nikdo nemůže čekat, že bude někdo na univerzitě vyvíjet tlak, aby vznikaly odborné publikace a publikovalo se v odborném tisku.“
Na tuto připomínku reagovala ředitelka odboru vzdělávání a poradenství Ing. Olga Chmelíková: „Věc hodnocení činnosti univerzit je problém nadresortní. Měli jsme k problému hodnocení univerzit celou řadu setkání na úrovni Úřadu vlády – chtěli jsme, aby recenze byly jedním z možných výstupů. Vadí nám, že aplikační výzkum ustupuje publikační činnosti. Aktuálně čekáme na rozhodnutí ÚHOS, zda bude možné udělat nové hodnocení výsledků vědy a výzkumu.“
Zacíleno na žáky a studenty
„Uvítali bychom, kdyby nám vysoké školy pomohly s transferem jak směrem k našim žákům, tak do venkovského prostoru. Určitě by se mělo diskutovat o tom, jakou formu by měla taková spolupráce mít. Zda by to byly stáže, seminář, putovní výstava či nějaká jiná forma?“ vyjádřil své přesvědčení o nezbytnosti spolupráce předseda Asociace vzdělávacích zařízení ve venkovském prostoru Mgr. Otakar Březina.
Jeho slova doplnila Ing. Ludmila Gočálová z MZe o pozitivní poznatky ze zapojování žáků středních škol do sledování aktuálních témat z oblasti vědy a výzkumu (GMO, klimatické změny atd.). „Jako školitelé se zapojují do těchto aktivit zástupci výzkumných ústavů a vysokých škol a my cítíme na straně učitelů a žáků o tento způsob předávání informací velký zájem,“ zmínila Gočálová.
Zájem o studenty a jejich příspěvek k rozvoji venkova vyjádřil také Miloslav Oliva:
„My z MAS cítíme poměrně velký prostor ke spolupráci, jak v oblasti vyhledávání témat pro závěrečné práce studentů včetně doktorandů, tak pro vykonávání studentských praxí. Studenti by u nás mohli v rámci praxí využít technického zázemí, znalostí území i setkání s našimi místními experty, z nichž právě mnozí jsou zemědělští inženýři.
Prorektorka pro vědu a výzkum ČZU prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, PhD., vyjádřila zájem o nabídku MAS a v této souvislosti uvedla: „Nejde nám na univerzitě pouze o to, aby se prováděl transfer aktuálních poznatků vědy a výzkumu, ale také o to, aby do praxe probíhal transfer znalostí získaných v rámci doktorských studií. … Rádi bychom založili síť kolektivů mladých lidí nadšených pro vědu a venkov. Děkuji proto za nabídku od zástupců místních akčních skupin, ve kterých, doufám, najdeme spoluhráče a spolupracující nadšence.“
Závěr
Každý z diskutujících zodpověděl otázku „Potřebuje český venkov vědu a výzkum, potřebuje věda a výzkum český venkov?“ po svém, se zřetelem ke svým kompetencím i názoru na tento nijak jednoduchý problém.
I přes občasný pesimismus převládala v diskusi spíše konstruktivní atmosféra, otevřenost a snaha o hledání pozitivních řešení.
Budeme pozorně sledovat, jak se toto setkání zástupců univerzity, kompetentních organizací a potenciálních příjemců a šiřitelů nejnovějších poznatků z oblasti vědy, výzkumu a inovací projeví ve venkovské praxi.*
Ing. Petr Hienl
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha
pracoviště Tábor
