Mezi prioritami Agrární komory ČR by mělo do budoucna zůstat narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže, a především racionalizace požadavků na zemědělské podnikatele. Uvedl to minulý týden na 32. sněmu této organizace její prezident Jan Doležal, který obhájil svoji pozici na další tři roky. Při volbě prezidenta byl jediným kandidátem a obdržel 172 ze 182 platných hlasů. Doležal je prezidentem Agrární komory od roku 2020, kdy vystřídal Zdeňka Jandejska.
Podle Doležala nadále je třeba sledovat a komentovat vývoj domácí zemědělské legislativy a zaměřit se především na zákon o cenách a uvedení do praxe novely zákona o významné tržní síle, které by měly přispět k nastavení férovějších podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály, tedy mezi zemědělci, potravináři a obchodníky. Ve svém projevu na mimo jiné kritizoval obchodní řetězce. Podle něj jsou jádrem mnohých problémů tuzemského zemědělství. „A to včetně nucené orientace na základní polní plodiny, které zemědělci nemusí přímo prodávat řetězcům,“ řekl prezident komory s tím, že ministr zemědělství Zdeněk Nekula na nemorální chování obchodních řetězců v posledních měsících správně upozorňoval. „K určité nápravě stran snížení nehorázných přirážek došlo. Dodavatelé by nicméně ocenili ještě narovnání hřiště, co se týče férových cen a férového zacházení,“ podotkl Doležal, který je ve svých 37 letech dosud nejmladším prezidentem komory. Viceprezident AK a generální ředitel společnosti Úsovsko Jiří Milek ve svém příspěvku poukázal na to, že řetězce dlouhodobě diskriminují tuzemské výrobce potravin pomocí přemrštěných obchodních přirážek, nevýhodného umístění v regálech či nedoplňováním jejich zboží na pulty. „Každá nová smlouva znamená další slevu a vyšší marži pro obchod. Nikoliv nižší cenu pro zákazníka,“ řekl. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová na sněmu AK řekla, že za růst cen potravin na pultech obchodů mohou částečně vysoké náklady na jejich produkci, které souvisí například s prudkým růstem cen energií či hnojiv, a také obchodní řetězce a jejich značné marže. U vysoce zpracovaných potravin podle Večeřové činí přirážka obchodních řetězců sto a více procent. Podle Večeřové je třeba umravnit obchodní řetězce, které potravinářům vyhrožují, že pokud jim výrobky nedodají za nižší cenu, tak je dovezou ze zahraničí. Delegáti na sněmu v Olomouci diskutovali i o konsolidačním balíčku vlády, který počítá se škrty v zemědělských dotacích ve výši 10,2 miliardy korun.*
