Přiblížit unii lidem

Brusel je pro občany unie mnohdy jen prázdným pojmem většinou spojeným s přemírou byrokracie. Stejně tak vzdálený je jim i Evropský parlament. To ostatně prokázaly i výsledky voleb do této instituce, kterých se v nových, ale i v původních státech Evropské unie zúčastnil jen mizivý podíl voličů.

Nad tím, jak přiblížit Evropskou unii jejím obyvatelům i jak zajistit do budoucna, aby se nestala izolovaným útvarem, se při své druhé návštěvě Prahy po našem vstupu do unie zamýšlel Günter Verheugen, komisař, který má na starosti rozšíření EU. Jak uvedl, komise jen předkládá návrhy, které pak schvaluje rada a Evropský parlament, tedy vlády a politici jednotlivých členských států. Proto podle něj přemíra bruselské byrokracie existuje proto, že ji politici členských států chtějí mít.
Referendum má i své zápory
Jak hledat nápravu, jak přiblížit Evropskou unii jejím obyvatelům? "Měli bychom pokročit směrem k přímé demokracii a pořádat častěji referenda? A rozběhla by se vůbec v padesátých letech evropská integrace, kdyby se tehdy o ní rozhodovalo v referendech?" Tyto otázky nadhodil Verheugen s tím, že politici se sice za posledních 50 let se snažili o pokračující integraci Evropy, nevěnovali však stejné úsilí tomu, aby své snahy vysvětlili lidem. "Je zapotřebí vést kampaň za Evropu, informovat lidi, hovořit s nimi a přesvědčovat je, že naše budoucnost bude na úspěchu evropské integrace závislá i ve 21. století," konstatoval.
V závěru minulého týdnu jednala Evropská rada, tedy hlavy členských států a jejich vlád, o evropské ústavě. Verheugen je přesvědčen, že díky této ústavě se Evropská unie zprůhlední, zefektivní a dále zdemokratizuje. Vyzdvihl také skutečnost, že na základě ústavy by měla vzniknout funkce ministra zahraničí EU. Tím by, jak uvedl, unie, která se rozšířila téměř na rozměr světadílu, mluvila jedním hlasem. "Pokud nebudeme mluvit jedním hlasem, nebudeme slyšeni," vysvětlil. I pokud se představitelé členských států na znění ústavy dohodnou, bude nutné, aby ji všech 25 členů ratifikovalo. Řada zemí však chce, aby se o ústavě rozhodlo v referendu. I když obyvatelé nových členských zemí v referendech, která proběhla v loňském roce, hlasovali pro unii, je otázka, jak se budou rozhodovat v případě ústavy.
Jak dál v Evropě
V květnu sice k unii přistoupilo deset nových členských zemí, tím ale rozšiřování tohoto společenství zdaleka neskončilo. Během několika let by mělo se součástí unie stát Bulharsko a Rumunsko. "Letos v prosinci rozhodne Evropská rada, zda se zahájí jednání o přistoupení Turecka," podotkl Verheugen s tím, že podkladem pro rozhodování bude zpráva a doporučení, jejichž autorem bude ještě současná komise.
Unie podle Verheugena potřebuje, aby země, které ji obklopují, byly stabilní, dobře spravované a aby vzkvétaly. Navíc možné regionální střety, přesuny obyvatelstva, hrozby terorismu, organizovaného zločinu i ekologické problémy je podle komisaře možné řešit jen posilováním politické spolupráce s okolními státy. Zmizení železné opony by podle něj nemělo vést ke vzniku opony z bruselských krajek. Proto komise formulovala evropskou politiku dobrého sousedství. Není zaměřena na státy, s nimiž se do budoucna počítá jako s možnými členy unie (např. státy západního Balkánu). Tato politika podle Verheuhena nabízí hospodářskou spolupráci, integraci včetně obchodu, sbližování legislativy, infrastrukturní sítě zahrnující energetiku, dopravu, informační společnost a životní prostředí. "Chceme s těmito státy více spolupracovat na poli inovací, v oblasti justice a na úsecích spadajících do agendy ministerstva vnitra," vysvětlil s tím, že půjde také o možnosti přeshraniční a regionální spolupráce. Základem by měly být akční plány šité na míru jednotlivým partnerským státům.